Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: S nebezpečím rally jezdci počítají, ostatní to musí přijmout

  15:07aktualizováno  15:07
Motorsport je nebezpečný, právě proto je tak krásný. Víkendová tragédie ale ukázala, že neštěstí se nevyhýbá ani nejzkušenějším.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

O víkendu se na krkonošské rally zabil velezkušený pilot Miloš Vágner, nezvládl mírnou pravotočivou zatáčku a ve vysoké rychlosti narazil do zdi stodoly, spolujezdec je v kritickém stavu v nemocnici.

Odborníci na rally se shodují, že je to nepochopitelná nehoda, které se bohužel v motorsportu stávají, za volantem seděl obrovsky zkušený pilot a mechanik, který měl zkušenosti s velkým množstvím i silnějších závodních speciálů. Vedle sebe měl jednoho z nejlepších českých navigátorů Petra Grosse. Náraz ve vysoké rychlosti do zdi stodoly by ovšem nepřežil nikdo. Co se přesně stalo, a jestli šlo o řidičskou chybu, nebo technický problém, nelze ani spekulovat. Více o nehodě zde

Zákazy závodění jsou nesmysl, pranýřovat závodníky taky - samozřejmě při dodržení bezpečnosti diváků a kvalitní organizaci. Závodníci samotní si obrovského rizika uvědomují pokaždé, když nasedají do vozu.

Dopočítat se závodů, které se v Česku jezdí, je prakticky nemožné. Stačí se namátkou podívat jen na obsáhlý kalendář akcí na stránkách Autoklubu (a ani zde rozhodně nejsou uvedené všechny). Poslední smrtelná nehoda při rally se přitom v Česku stala před rokem na Rally Příbram. O nehodách v závodech ale možná slyšíme často, protože o nich vědět chceme a pamatujeme si je. A to je řeč pořád jen o rally, které je po každé nehodě nejvíc na pranýři.

Při závodech se bouralo a umíralo vždycky. A bude to tak i nadále. Bohužel. A není to jen v Česku. Italský jezdec Emanuele Garosci zemřel o uplynulém víkendu na římské rally, dostal infarkt přímo za volantem.

Prokleté peníze

Tragické nehoda Miloše Vágnera neukazuje na chybu v systému nebo organizaci závodů. Lidé, kteří se kolem závodů pohybují, ale poukazují na jednu zásadní změnu, která se v posledních letech odehrála. Stále větší roli hraje finanční stránka.

Štěstím i prokletím motorsportu jsou peníze. A platí to pro formuli jedna i závody amatérů s třicetiletými „křápy“. I závodní sezona se starým autem totiž vyjde na statisíce, ale klidně také miliony. Caterham, jedna ze stájí hrdé Formule 1, teď dokonce shání peníze na poslední závod sezony sbírkou mezi příznivci na webu - čtěte zde

Martin Příhoda, závodník a šéf okruhové stáje, kterého v závodních boxech potkáte klidně s rukama od oleje a pak za volantem dodávky, za kterou závodní speciál táhne, sám říká, že myslel, že nic dražšího než létání cessnou nenajde, závodění je prý ale „jiná liga“. 

V amatérském závodění, stejně jako ve formuli jedna, musíte do týmu přinést „balík“, aby vás za volant pustili. Do závodních speciálů se tak dnes často dostávají lidé, jejichž největší kvalifikací pro motorsport je plné konto nebo bohatý „strýček“.

Po statisících kilometrech v běžném provozu v silném autě plným elektroniky, která jejich chyby napraví, si lidé myslí, že umí jezdit rychle. Jenže jízda dvoustovkou po německé dálnici a nebojácné klouzání při cestě do Alp neznamená, že vůbec umí řídit. Spíš neumí, říkají instruktoři v kurzech jízdy.

Obrovským problémem je tak dnes výchova jezdců. Závodní licenci v Česku pořídíte za pár desítek tisíc, což jsou v celkových nákladech „drobné“, a máte ji za čtyři dny. Jestli umíte jezdit, nikdo nezkoumá. Staří harcovníci dnes vzpomínají na tuhou výchovu před desítkami let, kde jste se nejdřív museli otrkat a vyjezdit se k opravdu rychlému autu. Trvalo to několik let.

Štěstím a prokletím dneška je i technika. Je neskutečně na výši a moderní auta jsou díky ní pekelně rychlá, ve většině případů tak, že je normální člověk ovládne jen s obrovským úsilím a při maximálním soustředění. Což je, upřímně, u padesátníka, který si po letech plní dětský sen, těžko představitelné. A pozor, neplatí to jen pro závoďáky. Jezdit s několikasetkoňovým autem po běžných silnicích je dnes vždy „o ústa“ a nakonec i otrava. Je totiž jen velmi málo těch, kdo všechen jejich potenciál dokážou využít a zvládnout.

Závodění je nádherné, jsou to nejlíp „vyhozené“ peníze. „Všichni, koho jsem do závoďáku posadil, dnes hledají cestu, jak se k závodění dostat,“ popisuje Martin Příhoda.

Závody z Čech ani ze světa jen tak nezmizí a svázanější pravidla by motosportu uškodila, stačí se podívat na současnou Formuli 1. Motorsport zůstane výsadou bohatých, ti by ale měli mít rozum a střízlivě zhodnotit své schopnosti. O tom, kdo si stoupne na start, by totiž neměly rozhodovat jen peníze.

Pozn.: Autor řídil supersporty i závodní speciály, aby se ujistil, že na motorsport odvahu nemá.







Nejčtenější

Zaznamenat zkoušku v nové laboratoři u Mladé Boleslavi musí speciální...
Nová laboratoř testuje bezpečnostní výbavu aut bez jediného škrábance

Nové testovací centrum u Mladé Boleslavi simuluje náraz při dopravní nehodě. Auta se však při tom neničí. Vedle této laboratoře vzniknou také speciální...  celý článek

Dálnice D1 - tunel Klimkovice
Silničáři uvažují o zvýšení rychlosti v tunelech

V kratších dálničních tunelech by se mohlo jezdit až stotřicítkou, v delších stovkou. Podle informací Radiožurnálu o tom uvažuje Ředitelství silnic a dálnic.  celý článek

dálniční známka
Už platí dálniční známka na rok 2017, roční stojí pořád 1 500 Kč

Nové dálniční známky na rok 2017 vstupují do prodeje a už platí. Od 1. ledna 2017 bude nově osvobozeno 11 úseků dálnic ze zpoplatnění.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.