Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konec evropských brouků začal před třiceti lety

aktualizováno 
Volkswagen Brouk pozná asi každý včetně těch, kteří jinak dokážou rozlišit auta nanejvýš podle barvy. Malý vůz s výraznými předními blatníky a kulatými světlomety, které mu spolu s tvarem víka kapoty propůjčují charakteristický výraz, se stal skutečnou automobilovou ikonou. Ale i legendy časem stárnou a odcházejí. Před třiceti lety, 19. ledna 1978, vyjel z bran továrny v německém Emdenu poslední evropský exemplář brouka s pevnou střechou.

Historie automobilismu zná hned několik vozů, o nichž se tvrdí, že tu či onu zemi "postavily na kola".

Pro Američany je to Ford Model T, pro Italy Fiat 500 a Francouzi pro změnu nedají dopustit na Citroën 2CV alias kachnu.

Žádný z nich se však nedočkal takového rozšíření jako Volkswagen Brouk.

Během 58 let produkce (1945-2003) jich bylo vyrobeno přes 21,5 milionu, přičemž vzhled auta se za tu dobu změnil jen v detailech.

Historie brouka se začala psát na počátku třicátých let a byla úzce spjata s tehdejším politickým vývojem v Německu. Nastupující nacistický režim viděl v možnosti vyrábět levná osobní auta pro masy mocný propagandistický nástroj.

Vývoje takového vozu se ujal konstruktér Ferdinand Porsche. První prototyp spatřil světlo světa v roce 1931, ale trvalo ještě několik let, než se vůz dopracoval k podobě, která jej proslavila.

Tvůrcem aerodynamické karoserie, nápadně podobné české Tatře T97, ale nebyl Porsche, nýbrž designér Erwin Komenda. S Tatrou nemělo auto společný jen vzhled, ale i koncepci se vzduchem chlazeným motorem typu boxer umístěným vzadu.

S výrobou lidového vozu se v dolnosaském Wolfsburgu začalo v roce 1939.

Nesl označení KdF-Wagen, které odkazovalo na název organizace Kraft durch Freude ("síla díky radosti"), odnože nacistické Německé pracovní fronty.

Z pásů však sjelo jen několik stovek vozů, načež byla jejich produkce nahrazena zbrojní výrobou.

KdF-Wagen se přesto osvědčil i německým vojákům, zejména těm bojujícím v severní Africe. Jeho podvozek byl navíc využit při stavbě armádních vozů.

Zlatá éra brouků nastala až po skončení druhé světové války a do značné míry se stala symbolem německého hospodářského zázraku.

Velký podíl na tom měl britský důstojník Ivan Hirst, který notně poničenou továrnu ve Wolfsburgu dokázal již během roku 1945 uvést do stavu umožňujícího obnovit výrobu. Na jaře 1946 už sjíždělo z výrobních pásů měsíčně kolem tisíce vozů.

Nenáročná obsluha, solidní jízdní vlastnosti, rozumná cena a v neposlední řadě i sympatický vzhled - to byly argumenty, na které slyšeli zákazníci nejen v Německu.

Velkou oblibu si brouk získal například ve Spojených státech, kde se proslavil i jeho sourozenec v podobě známého mikrobusu.

O velkém zájmu zákazníků svědčí, že už v roce 1955 sjel z výrobního pásu miliontý brouk. O 17 let později, 17. února 1972, pak malý Volkswagen převzal prvenství v počtu vyrobených kusů, které do té doby držel Ford Model T.

Ačkoliv se v průběhu výroby pod kapotou odehrála řada výrazných konstrukčních změn, v sedmdesátých letech už brouk ve srovnání s konkurencí působil poněkud obstarožně.

V roce 1974 jej ve wolfsburgské továrně nahradil nový model - Golf. Tři a půl roku nato byla výroba brouka zastavena i v továrně v Emdenu. Jako kabriolet se ale vyráběl v dílnách karosářské firmy Karmann až do roku 1980.

Ukončení produkce v rodném Německu pro malý Volkswagen neznamenalo konec.

Ještě dlouhou dobu vyjížděl z bran továrny v mexickém městě Puebla.

Skutečně posledním původním broukem byl až bleděmodrý exemplář s pořadovým číslem 21,529.464. Z linky sjel 30. července 2003, 64 let od začátku výroby.

Autoři: ,




Nejčtenější

Porsche Mission E
Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie

Po roce 2023 skončí vývoj spalovacích motorů. Agentuře Reuters to řekl finanční šéf technologické firmy Continental Wolfgang Schaeffer. Příčinou jsou emisní...  celý článek

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

Infiniti Prototype 9
OBRAZEM: Nejkrásnější koncept roku je stříbrný šíp z Japonska

Třicátá léta minulého století jsou jednou z vrcholných ér automobilových závodů. Bájné monstrózní stříbrné šípy značek Auto Union a Mercedes krotili na...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Další z rubriky

Jízda historických vozidel do vrchu Džbán startovala v obci Hředle u Rakovníka.
OBRAZEM: Utajený sraz, kam dostanete pozvánku tichou poštou

Malá obec Hředle u Rakovníka žila v sobotu srazem veteránů, kteří se do šestisethlavé vesničky sjeli na osmý ročník Jízdy historických vozidel do vrchu Džbán.  celý článek

Jak by mohl vypadat Peugeot 205 GTI pro 21. století
Božský Peugeot 205 GTI pro 21. století je jen hříčka designérů

Svět aut, těch přísně mechanických strojů, je plný nečekaných záhad, nelogičností a občas snad i kouzel. A má taky své svaté; některá auta si prostě ten status...  celý článek

Renault 4CV
První západní auto prodávané v socialistické ČSR byla francouzská želva

Na den přesně před 70 lety začala sériová výroba malého Renaultu 4CV. Ten si vydobyl prvenství prvního francouzského vozu s více než milionem vyrobených kusů a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.