Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autofotka týdne: Žhavá duše motoru z Mladé Boleslavi

aktualizováno 
Mladoboleslavská automobilka letos slaví padesáté jubileum své slévárny a kovárny. Provoz byl otevřen v dubnu 1963 kvůli přípravě výroby důležité Škody 1000 MB.

Kliková hřídel je základní komponentou pístového spalovacího motoru. Slouží k přeměně přímočarého vratného pohybu na rotační. "Klikovka" je jedním z výrobků provozů Škody Auto, které letos slaví padesátiny. | foto: Škoda Auto

Základní kámen slévárny a kovárny v dnešní podobě položila Škodovka na počátku šedesátých let dvacátého století v souvislosti s budováním válkou zničených výrobních závodů a také s náběhem výroby tehdy nové "tisícovky. Přečtěte si: Přelomové embéčko slaví padesátiny. Škodu 1000MB ukázal Čechům Brežněv

První tavicí pec uvedli do provozu 3. října 1963, v roce 1964 se pak rozběhla výroba motorů a převodovek pro Škodu 1000 MB. Nové díly se vyráběly v té době unikátním patentovaným procesem, který byl Evropě na samém počátku. "Do výroby motorů jsme zavedli tehdy revoluční proces tlakového odlévání hliníku," říká člen představenstva společnosti Škoda Auto Michael Oeljeklaus. 

Škoda tak sáhla po postupu, který v roce 1922 vyvinul český inženýr Josef Polák. Hlavní výhodou bylo podstatné zkrácení doby výroby. Patent pak koupil Renault pro výrobu bloků motoru pro R16. 

Od převodovky po psací stroj

Škodovácká slévárna i kovárna se od té doby staly jedním ze symbolů českého strojařského průmyslu a o její služby se ucházely i jiné firmy. Mimo jiné se zde odlévaly i schody pro eskalátory jedné pražské stanice metra, kola z lehkých slitin nebo rámy psacích strojů.

Výroba vozu ŠKODA 1000 MB v 60. letech v novém závodě v Mladé Boleslavi

ŠKODA 1000 MB patřila mezi nejmodernější vozy své doby, když přišla s koncepcí s motorem vzadu a pohonem zadních kol, nezávislým zavěšením všech kol a samonosnou karoserií. Při výrobě bloku motoru vsadila Škoda jako první evropská automobilka na inovativní proces tlakového odlévání hliníku. Tento postup se uplatnil i při výrobě komponent čtyřstupňové převodovky.

Podle Oeljeklause se oba provozy výrazným způsobem podílí i na současném růstu celého koncernu Volkswagen. Slévárna a kovárna jsou součástí takzvaného "Center of Excellence" koncernu Volkswagen a zaměstnávají více než 650 pracovníků. Aktuálně se zde vyrábí tlakové odlitky a výkovky pro motory 1,2 TSI (EA211 a EA111), převodovky (MQ200 a MQ100), i pro automatické dvouspojkové převodovky (DQ200), které se vyrábí ve Vrchlabí.

Na vlastní nohy

Kořeny slévárny a kovárny lze vystopovat až do počátečních let výroby vozidel. Už v roce 1899 se přímo vedle továrny obou zakladatelů automobilky Václava Laurina a Václava Klementa nacházela slévárna, provozovaná firmou A. Dobrý, která firmě Laurin a Klement (L&K) dodávala odlitky.

V roce 1903 postavila firma L&K vlastní kovárnu. V souvislosti s rostoucí produkcí vozů značky L&K zřídili podnikatelé Karel Zahrádka a Bohuslav Svoboda v roce 1923 slévárnu barevných kovů a v roce 1926 slévárnu šedé litiny.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.