Například v Jabloneckých Pasekách před čtyřmi lety zemřeli po srážce nákladního auta a osobního vozu tři lidé. Po tragédii vystřídal klasickou křižovatku kruhový objezd. "Od té doby tu k vážné nehodě nedošlo,“ zmínila mluvčí jablonecké policie Ludmila Knopová.
Podle ní na kruhových křižovatkách k haváriím prakticky nedochází. "A pokud, tak si nehoda nevyžádá smrtelné zranění a odnesou to většinou jen karoserie,“ zdůraznila policistka.
Ne všechny objezdy jsou přitom bezpečné. "Bezpečné jsou ty, které nedovolí přejíždění středního ostrůvku a neumožní rychlou jízdu v příliš přímém směru,“ říká Jan Stach z Ředitelství silnic a dálnic.
Objezdy výrazně sníží následky nehod
Okružní křižovatky se u nás stavěly už před desítkami let. "Zatímco v zemi jsou jich jen stovky, v zahraničí je počítají na tisíce,“ říká Josef Andres z Centra dopravního výzkumu.
Jaká je vůbec historie objezdů?
Historicky první vznikly nejprve v USA, respektive ve Velké Británii, a odtud se rozšířily především do států Beneluxu, Francie a Německa.
Mění se nějak zásadně parametry kruhových objezdů?
Pohled na správné utváření těchto křižovatek se vyvíjel. Obecně řečeno - okružní křižovatky se zmenšují, samozřejmě při zachování průjezdnosti všech typů automobilů, a to s cílem snížit rychlost vozů.
Jaká je přednost kruhových objezdů oproti křižovatkám průsečným nebo stykovým?
Výrazně se sníží následky dopravních nehod, a to z důvodu snížení počtu kolizních bodů. Pomalý, ale neustálý pohyb vozidel se rovněž projevuje vyšší kapacitou dopravy oproti křižovatkám klasickým.
Jak je to se středovým ostrovem? Měli by přes něj řidiči vidět?
Středový ostrov by měl být zásadně neprůhledný, a to proto, aby vytvářel optickou překážku pro řidiče přijíždějící k objezdu. Na druhou stranu by však úprava středového ostrova neměla znemožňovat výhled řidičům na vozidla, která přijíždějí po okružním pásu od předcházejícího vjezdu. Předměty či zeleň na středovém ostrově nesmí tvořit pevnou překážku v provozu.
Jak hodnotíte kruhové objezdy?
Jsou jednoznačně přínosem. Zvyšují bezpečnost. Měly by vznikat tam, kde je třeba napojit tři a více větví přibližně stejných intenzit dopravy. Dále v místech, kde je nutné napojit vedlejší komunikaci na hlavní a současně přimět řidiče ke změně jízdy. Mohou sloužit i jako alternativa k mimoúrovňové křižovatce. Uplatní se i tam, kde je nutné kvůli bezpečnosti zajistit pomalý průjezd křižovatkou při zachování plynulosti dopravy.
