Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kupujeme ojetinu: Auto za jeden plat

aktualizováno 
Máte v kapse o trochu více než 20 tisíc korun, a přesto byste rádi jezdili autem. Možná to zní neuvěřitelně, ale dnes to opravdu není problém. Dokonce je možné si i za tuto minimální částku vybírat, což vypadá lákavě. Zkusili jsme se rozhodnout mezi Škodou Favorit, Renaultem Clio, Peugeotem 205, Citroënem AX a Fiatem Uno.

Škoda Favorit

Přesto, pokud si myslíte, že za 20 000 korun seženete auto v dobrém stavu, tak věřte, že většinou ne.

Samozřejmě že existují výjimky. Zvláště vlastnil-li vybraný vůz člověk důchodového věku, který toho za uplynulých deset let mnoho nenajezdil. Takovému člověku povětšinou stačí dojet si k lékaři a jednou za čas na větší nákup.

***

Že lze i velmi staré auto koupit takřka v zánovním stavu, dokazuje i můj dědeček, který v roce 1985 zakoupil zcela novou Škodu 120L, kterou dodnes vlastní a za těch 23 let na ní najezdil nevěřitelných asi 51 000 km!!! Stařičká "šáde" možná stačí mému dědečkovi, ale naprostá většina dnešních zájemců o auto chce již něco modernějšího, pohlednějšího a rychlejšího. 

***

Co tedy z té nepřeberné palety vybrat, aby to ještě jezdilo, dobře vypadalo a žádalo stále ještě přiměřené investice?

Jestliže chcete jezdit autem a ne hromadnou dopravou, určitě se vyhněte velkým luxusním vozům. Už i proto, že mají často natočeno daleko více než malá auta, která lze při troše štěstí koupit i za jeden plat s ještě rozumnými kilometry.

Určitě neuděláte chybu, zaměříte-li se na malá francouzská auta Peugeot 205, Citroën AX a Renault Clio I. Jako alternativa se jeví kdysi velmi populární Uno od Fiatu a zapomenout nesmíme ani na typického představitele levných malých vozů – tuzemskou modlu přelomu osmdesátých a devadesátých let Škodu Favorit.

Škoda Favorit

A jí také v našem výčtu začneme. Představovat favorita v roce 2008 je nošení dříví do lesa. Snad každý vlastník řidičáku starší 25 let jej určitě někdy, alespoň kousek, řídil, či se krátce svezl. Ať se dnes na favorita díváme jakkoliv, v roce 1987, kdy slavil premiéru, to byl počin jak z říše snů.

Značka vyrábějící koncepčně zcela zastaralé a mnohokrát překonané vozy měla najednou svoji štiku v rybníku v podobě zcela moderního vozu. Na tu dobu pohledné a aerodynamicky zdařile řešené tvary ušil maestro Bertone. Jeho karosárna se sice dnes zmítá ve finančních obtížích a třeba i na právě probíhajícím ženevském autosalonu její stánek nenajdete, ale v osmdesátých letech byla opravdovým pojmem a dala světu i taková auta jako Lamborghini Miura, Countach či Diablo.

Favorit s koncepcí "vše vpředu" dodnes překvapí prostorností, která byla v době vzniku zcela bezpříkladná ve třídě malých vozů a i dnes by mohl tento vůz sloužit za vzor. Ani jízdní vlastnosti s výrazně neotáčivou charakteristikou nebyly ve své době rozhodně špatné a dodnes se tento vůz celkem příjemně řídí. Pouze při parkování je třeba vynaložit zvýšené úsilí, neboť posilovač řízení nebyl tehdy u malých aut ani na západ od naší hranice běžně dostupný, a to ani za příplatek.

O patřičné výkony se u favoritu stará osvědčený tříložiskový zážehový motor s osmikanálovou hlavou již tehdy uzpůsobenou na bezolovnatý benzin. Původní výkon 46 kW, dosahovaný u motorů s karburátorem, se postupem času snižoval, a to na nějakých 43 kW ve verzi 135.

Zcela nová kapitola favoritu začala rokem 1993, v němž dostal oněch 548 zlepšení, čítajících kromě zavedení katalyzátoru a centrálního vstřikování paliva třeba zesílenou karoserii s vyztuženými dveřmi, nově pojatou palubní desku a některé komfortní prvky výbavy (centrální zamykání). Hlavně se však rapidně snížila vnitřní hlučnost a zvýšila kvalita zpracování, která nebyla do té doby nijak slavná.

Velkým nepřítelem favoritu je dnes koroze karoserie hlodající v oblasti prahů, blatníků, podběhů a víka kufru. Velmi nepříjemnou závadou jsou také praskající svary podlahy v místě uchycení spodních ramen přední nápravy, což se projeví boucháním do podlahy na nerovnostech a v zatáčkách.

Často defektní bývá rovněž těsnění pod hlavou. Vinou toho se ztrácí chladicí kapalina a vůz netopí. Důvod, proč těsnění selhává, je třeba hledat v přehřátí, způsobeném vadným (zaseklým) termostatem či nefunkčním termospínačem ventilátoru chlazení.

Za pomalu zhasínající kontrolku mazání zase bývá odpovědný snímač tlaku oleje, takzvaný baroskop. Samotná odolnost motoru proti opotřebení je ovšem velmi dobrá a vůz dokáže najet velké porce kilometrů, aniž je to znát na výkonu či spotřebě oleje. Velkou výhodou je také snadná opravitelnost, velmi levné náhradní díly a třeba i rozvody poháněné krátkým řetězem, jež však bývá u dnešních vozů často vytahaný, a tudíž hlučný. Jeho typické chrastění tak není ničím neobvyklým.

Renault Clio

Tím naprosto nejmodernějším a také jízdně nejlepším automobilem je v našem výčtu Renault Clio, představený před dávnými osmnácti lety. Tehdy přinesl do své třídy řadu moderních prvků. Objednat bylo možné kromě servořízení a klimatizace třeba ABS, či od roku 1994 dokonce airbag řidiče. Tak vybavená auta však nejspíše za jeden plat nebudou.

Dodnes však clio nabízí velmi dobré jízdní vlastnosti, skvělou ovladatelnost, přesně a lehce řadící převodovku a v neposlední řadě zdařilé zážehové motory.

Těm také doporučujeme dát přednost před naftovým a dosti letargickým agregátem o objemu 1,9 litru. Jednak za něj zaplatíte velké povinné ručení a jednak riskujete typickou závadu v podobě prasklé hlavy válců.

Pro svižnou jízdu úplně postačí základní 1,2 s rozvodem OHC, osmi ventily a výkonem 43 kW. Je velmi pružná, vcelku tichá a hlavně spolehlivá. Dobrou volbou je také větší 1,4, jejíž 58 kW již stačí i na rychlou jízdu po dálnici.

Také clio vyniká prostorností, doplněnou o velmi dobrý komfort odpružení a občas i bohatou výbavu. Ani cliu se bohužel nevyhýbá koroze, která však díky zinkování nehlodá až tak výrazně jako u tuzemského vozu. Clio se také neubrání závadám chlazení, a to zejména termostatu, chladiče a vodní pumpy.

To často vyústí v přehřátí a tím poškození hlavového těsnění. Příznaky jsou pak stejné jako u favoritu. Za úbytek brzdové kapaliny obvykle mohou tekoucí válečky zadních brzd. A hučení od kol mají na svědomí jejich vadná ložiska. Olej z motorů nejčastěji teče kolem příruby olejové vany a víka ventilů.

Zcela specifický je pak únik oleje z převodovky kolem simerinku řadicí tyče. Tato závada je u vozů Renault z devadesátých let velmi častá a oprava není zase až tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Peugeot 205

Podobné popularitě jako clio se stále těší bývalý bestseller od Peugeotu, model 205. Ten byl svého času v Evropě nesmírně populární a dodnes na něj nedají mnozí dopustit. Když se v roce 1983 představil, byl poháněn ještě prastarými zážehovými motory řady XY, jež jsou v krátké přídi umístěny dosti netypicky, a to naležato.

Nevíme, co výrobce k tomuto kroku vedlo, ale jisté je, že z hlediska servisu a oprav nejde zrovna o šťastné řešení. Ještě jednou zvláštností se tyto pohonné jednotky vyznačují, a to převodovkou integrovanou přímo i se spojkou do motoru.

Mnohem lepší je tak zvolit model 205 vyráběný od roku 1986, v němž byly motory řady XY nahrazeny novými a zcela moderními TU. Ty koncern PSA využívá v zásadě dodnes. I ten nejmenší s objemem 1,0, či 1,1 litru 205 plně dostačuje. Větší 1,4 je již vyloženě luxusním pohonem.

Původní verze se musely spokojit s karburátorem, novější již mají centrální vstřikování. U něj však na vás může číhat jistá zrada v podobě opotřebovaného snímače polohy škrticí klapky, jež pracuje na principu potenciometru.

V žádném případě tak nesmí kupovaný vůz v tahu škubat či na pokyn pedálu plynu reagovat se zpožděním. Nový snímač polohy je k dostání pouze s tělesem klapky, a to asi za 15 000 korun. To je trochu hodně pro ojetinu za jeden plat...

Tím nejlepším motorem je zde ale vznětová 1,8, či pozdější 1,9. Obě nabízejí fantastickou plynulost, velmi nízkou spotřebu a hlavně spolehlivost. Hlava válců u nich běžně nepraská, a tak jedinou závadou jsou úniky oleje.

Samotná 205 má ovšem závad poměrně dost a jsou širokého spektra, od opotřebených jehlových ložisek ramen zadní nápravy, přes korozi karoserie, až třeba po zatuhlé brzdiče či různé problémy s elektrikou způsobenými často zoxidovaným ukostřením. Velkým problémem je také koroze brzdového vedení. Přesto je 205 stále dobrou volbou a skvělým autem za jeden plat, neboť jízdní vlastnosti jsou dodnes dobré a odpružení veskrze komfortní.

Citroën AX

Velmi podobnou techniku, ale ještě v kompaktnějším balení nabízí malinký Citroën AX. Ten spatřil denní světlo poprvé v roce 1986 a právě pod jeho kratičkou kapotou uvedl koncern PSA nové motory řady TU, které záhy dostala i zmíněná 205. V zásadě tak pro něj platí obdobné problémy jako pro ni, ovšem s tím rozdílem, že populární naftový motor je zde osvědčená 1,4, později zvětšená na 1,5. I tyto jednotky jsou dobrou volbou, byť nemají takové renomé jako velká 1,8 či 1,9 řady XUD.

Oproti komfortní 205 je však AX citelně méně pohodlné a hlavně je uvnitř opravdu malé. Lidé se 180 cm mají problém se usadit za nízko položený volant, aniž by se hlavou dotýkali stropu. AX také postrádá přední nápravnici, což poněkud komplikuje opravy po nehodách a její absence je rovněž cítit na nerovnostech.

Fiat Uno

Poslední hráčem je známý Fiat Uno. Představil se v roce 1985 a mezi jeho nejlepší konstrukční prvky patří znamenitý motor řady FIRE.

I ten s objemem 1,0 litru působí velmi živým dojmem a co je objektivně stále velmi dobré, je hebkost (měkkost) jeho chodu a kultivovanost, jíž překonává většinu malých motorů nejen z té doby. Výhodou je, že když mu náhodou praskne rozvodový řemen, motoru se nic nestane, neboť na sebe nedosáhnou ventily s písty. 

Také prostornost una je dodnes velmi dobrá, což lze do jisté míry říci i o jízdních vlastnostech. Díky velmi malému záklonu rejdové osy přední nápravy McPherson se ovládání volantu vyznačuje fantastickou lehkostí, až máte skoro pocit, jakoby vůz měl posilovač řízení. Toto bohužel poněkud utrpělo při modernizaci provedené v roce 1989, při níž se objevilo označení Logo.

Tehdy řízení dosti ztuhlo a stalo poněkud toporným. Je na něm vidět zřejmá snaha o zvýšení směrové stability při vyšší rychlosti. Při koupi una pozor na masivní korozi, a to hlavně podlahy. Je to k nevíře, ale zatímco prahy vcelku drží, svar mezi nimi a podlahou hnije rekordním tempem. Jednoho dne se tak doslova propadnete na vozovku. Totéž platí také o spodním svaru dveří.

Ani jiné závady se však unu nevyhýbají. Téměř nikdy nefunguje hydrokorektor nastavující sklon světlometů, jež sice téměř nepotřebujete, ale na STK jej vyžadují a bez něj legálně neprojdete.

Přílišnou vůli v řazení lze řešit sadou vymezovacích podložek. U verzí s centrálním vstřikováním zase občas "odejde" nastavovač volnoběhu, výsledkem čehož motor zejména za studena sice natočíte, ale ten ihned povětšinou zhasne.

Motory řady FIRE obecně trpí značnými úniky oleje, a to jednak kolem přírub spodního a horního víka a jednak kolem gufer vačkové hřídele. Ta může být také opotřebená, což se projeví klepáním, na vině bývají zanesené mazací kanály její ložiskové pánve.

Velmi důležitá je u FIRE také pravidelná výměna předepsaného oleje. V opačném případě může dojít k ochromení mazání vinou zanesení sacího koše olejového čerpadla.

Průměrný hrubý měsíční plat je podle Českého statistického úřadu 23 435 korun. Jaké auto si vyberete?

Autoři:




Nejčtenější

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Řidičovy ruce kryjí stylové blastery.
Speciál pro vysokorychlostní turistiku má duši supersportu

Recept na výrobu tohohle bombarďáku není složitý. Vezměte jeden supersport, odmontujte maximum kapotáže, instalujte zvýšená řídítka, vysoké plexi, cestovní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

Další z rubriky

Ferrari 340 Barchetta Touring Superleggera America
Autofotka týdne: vzácné ferrari a další dědečci řádili na klopené dráze

Na stařičký velodrom ve švýcarském Oerlikonu na předměstí Curychu pustí jednou ročně staré závodní stroje. Volný závod na oválné dráze s prudce klopenými...  celý článek

Jízda historických vozidel do vrchu Džbán startovala v obci Hředle u Rakovníka.
OBRAZEM: Utajený sraz, kam dostanete pozvánku tichou poštou

Malá obec Hředle u Rakovníka žila v sobotu srazem veteránů, kteří se do šestisethlavé vesničky sjeli na osmý ročník Jízdy historických vozidel do vrchu Džbán.  celý článek

Škoda 935 Dynamic
Jeli jsme unikátní kapkou. Škoda 935 Dynamic ožila po padesáti letech

Stará auta prostě voní, není to zatuchlina, je to vůně. A neztratí ji ani po renovaci. Škoda 935 Dynamic je unikát, svezli jsme se s ní po náročné rekonstrukci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.