Kuvajt patří k nejbohatším státům Perského zálivu a ti, kdo na to mají, se rádi předvedou. A co je lepšího, než usednout za volant nablýskaného vozu, jehož cena začíná v přepočtu na milionech korun, a vyjet na spanilou jízdu po minimálně tříproudé dálnici? Klikatící se had aut, která každý večer zaplní všechny prstence hlavního města od 1st Ring Road až po 7th Ring Road, dokazuje, že tohle je filozofie, kterou vyznává valná část Kuvajťanů, nezanedbatelné procento Kuvajťanek i ta část z místních "expats", cizinců trvale žijících v Kuvajtu, jejichž příjmy jsou z hlediska jakékoli jiné části světa pohádkové.
Večerní dálnice se pak s železnou pravidelností mění na přehlídkové molo krasavců na čtyř kolech, mezi nimiž se proplétají jako štíři ti, jejichž řidiči si přišli zahrát svou soukromou verzi známé počítačové hry Need for Speed v reálném prostředí. Policie závodům jen přihlíží a ohleduplně staví hlídky na tatáž místa, o nichž závodníci vědí - a ze slušnosti před nimi mírně zpomalí. Strážcům dopravní bezpečnosti pak zbývá jen zasahovat u dopravních nehod, kterých rozhodně není málo.
Stačí se podívat, kolik se každý den v místních novinách objeví zpráv typu: "Dvě zraněné osoby a šest zničených automobilů si vyžádala srážka dvou dodávek, ke které došlo včera večer na Golf Road. Dodávky byly poškozeny jen lehce, větší škody utrpěly vozy řidičů, kteří na místě nehody zastavili, aby se podívali, co se stalo."
Stačí ale také projet se po kterékoli kuvajtské dálnici, odtrhnout oči od proudu aut a na chvíli se zadívat na betonový dělící pás uprostřed.
Minimálně každých deset metrů uvidíte více či méně výraznou černou šmouhu naznačující, kde skončila jízda některého z aut. Naopak krajnici v pravidelných intervalech lemují nabouraná auta, jejichž majitelům nestálo za to nechat je odvézt do servisu a opravit. Jedno z nich stálo nedávno opřené téměř kolmo o zeď jedné z mešit v Kuvajt City - neklamná známka toho, že tady někdo svou Need for Speed prohrál.
Vinu na počtu nehod nese nejen záliba místních řidičů v závodění; svým dílem přispívá také skutečnost, že za volanty mnoha vozů sedí expats z Indie či Pákistánu libující si v poněkud chaotickém stylu řízení, kdy přejet kolmo přes tři pruhy dálnice k odbočovacímu pásu není nic mimořádného. Ostražitost je na místě i v případě kuvajtských dam, jež jezdí v autech rády - a po svém.
Pak není žádnou výjimkou situace, kdy muslimka, pečlivě skrytá v černé abaji halící ji od hlavy po paty, v černých rukavičkách a s černou rouškou odhalující jen úzkou škvírou oči, předpisově zastaví před křižovatkou, pečlivě se rozhlédne na obě strany a pak ji projede v protisměru a na červenou. Ovšem kapitolou sami pro sebe jsou bohatí rodilí Kuvajťané, o kterých si prodejci aut a zaměstnanci servisů - patřící z valné většiny mezi přistěhovalce - vyprávějí doslova legendy.
"Představ si, že přijde do prodejny zákazník, který netuší, co je které auto zač a jeho první otázka je: Cham cilinder - kolik to má válců?" říká jeden z nich, který z pochopitelných důvodů nechce zveřejnit své jméno. "Mají pocit, že čím víc válců, tím je to lepší auto," dodává. Ostatně stejnou zkušenost mají i prodejci silných motorek, ovšem u těch Kuvajťany nezajímá počet válců - prostě se podívají na tachometr, a pokud je na něm stupnice rychlosti dost vysoká, jsou spokojeni. "Jo, tohle je rychlá motorka," kývnou uznale.
Kuvajtský zákazník má koupi auta o to snazší, že se nemusí zajímat o výbavu vozu. "Sem se všechna auta vozí s plnou výbavou, protože Kuvajťan nebude čekat, až mu přiděláme přehrávač na cédéčka; chce si vybrat auto a rovnou si ho odvézt, nepřijde znovu za týden," vypráví spolumajitel prodejny drahých aut a servisu v Kuvajt City.
"Jakmile to auto koupí, předpokládá, že na něj nebude muset ani sáhnout, jenom jezdit. A taky na něj většinou nesáhne - víš, kolikrát se mi stalo, že volá zákazník a říká: To auto nejede. Prostě zastavilo na silnici a nejede dál. Jedu za ním, kouknu dovnitř a zjistím, že tam není ani kapka vody, ani kapka oleje," dodává pobaveně.
 Kuvajt patří k nejbohatším státům Perského zálivu a ti, kdo na to mají, se rádi předvedou. A co je lepšího, než usednout za volant nablýskaného vozu, jehož cena začíná v přepočtu na milionech korun, a vyjet na spanilou jízdu po minimálně tříproudé dálnici? |
