Proč jí dali zrovna jméno po zvířeti, které moc krásy nepobralo, už se asi nikdy nezjistí. Osud měla ale tahle výjimečná lancia spíš smutný.
Nesmyslné zvíře
Nápad postavit limitovanou sérii netradičních kupátek na mechanice Delty Integrale měl koncem osmdesátých let holandský importér lancie Paul Koot.
Vedení automobilky se však plán nepozdával, zdál se jí totiž ekonomicky nesmyslný.
Koot se tedy obrátil na slavnou karosárnu Zagato, kterou oslovil i proto, že měla i díky předchozí spolupráci ušlapanou cestičku do koncernu Fiat. Koot si tak myslel, že bude přesvědčování Italů o něco snazší. A nakonec se mu to přece jen podařilo, v roce 1990 designér Zagata Marco Pedracini navrhl rafinované křivky malého, lehkého vozu.
Hyena je dlouhá pouhých 3 986 mm, oproti deltě má rozvor zkrácený na 2 474 mm a váží 1 150 kilo, to je o dva metráky méně než delta. Přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec má výkon zvýšený na tři sta koní, na všechna kola přenáší sílu pětistupňová manuální převodovka.
Hyena měla být jakýmsi vrcholovým modelem už tak jízdně výjimečné delty. Ani to ale vedení značky nepřesvědčilo, dalo jen souhlas s použitím emblému Lancie.
Automobilka dokonce odmítla i dodávat komponenty na jeho výrobu. Koot tedy musel koupit Deltu HF Integrale Evoluzione, kterou z Itálie převezl do Nizozemí.
Tam ji mechanici rozebrali a karoserie pak putovala zpátky do Itálie k Zagatovi, který ji s použitím lehkých slitin a kompozitů přestavěl. Kompletace celého projektu ale probíhala opět v Nizozemí.
Bez zájmu veřejnosti
Koot auto představil na autosalonu v Bruselu v lednu 1992, sesbíral 20 závazných a asi 55 nezávazných objednávek. Kvůli komplikované a drahé výrobě nakonec z plánů na výrobu pěti set kusů hyeny sešlo, vyrobit jich chtěli tedy aspoň pětasedmdesát. Nakonec jich v letech 1992 a 1993 postavili pětadvacet.
Žlutý exemplář číslo 14 je teď na prodej za 95 tisíc eur, to je 2,6 milionu korun (inzerát najdete ZDE). Auto vyrobené v září 1992 má najeto 21 tisíc kilometrů.
