Rána do podvozku, kterou cítíme, je výmluvná. Hluboká díra, za ní další. Silnice nedaleko Průhonic už je dávno za zenitem: jedna záplata tady střídá druhou a řidiči láteří.
Lasery, ultrazvuková čidla a kamery s vysokým rozlišením pracují naplno. Sedíme ve vozidle plném obrazovek s tajemným názvem Aran, které dokáže do sebemenších detailů rozebrat a vyhodnotit stav silnice, po níž jede.
Měřící speciálStojí 25 milionů a má součástky ze stíhačky Vy nepřehlédnete jeho – a on nepřehlédne vás. Tedy pokud by jeho řidič chtěl. Aran, vozidlo, které vyjede v nejbližších dnech na tuzemské silnice, své kamery a laserová čidla zaměří na výmoly, kterých jsou české vozovky plné. Auto je nabité technologiemi. "Jeho základ tvoří robustní chevrolet. Díky tomu, jak je vybaven, umí změřit a analyzovat nejen nerovnosti, tedy trhliny či výtluky, ale i to, jak kvalitní je povrch vozovky, po které auto jede," vysvětluje Čestmír Řehák z firmy Road Diagnostic Solutions, které vozidlo patří a která jeho služby nabízí úřadům. Na voze upoutá kromě kamer na střeše hlavně příčná "lať" pod čelní maskou. "V ní jsou vedle ultrazvukových čidel i gyroskopy k zaměření polohy, které se používají v amerických stíhačkách F-16," říká řidič aranu Václav Bolina. Signály ze senzorů se pak dostanou do rozměrného centrálního počítače uvnitř vozu, který později mimo jiné umí vypočítat, jak hluboké jsou koleje vyjeté v silnici či kolik vody se v nich drží. Tomu, co všechno vůz umí, samozřejmě odpovídá i jeho cena, která je přibližně milion dolarů, v přepočtu 25 milionů korun. Na výrobu aranu má od poloviny osmdesátých let monopol jediná kanadská firma, po světě jich zatím jezdí necelá stovka. "V poslední době však směřují zejména do Asie a Spojených států, v Evropě jich je přibližně patnáct, nejbližší od nás zřejmě v Itálii," dodává Václav Bolina. |
"Všechny údaje se sbíhají do počítače za námi, který je vyhodnocuje," popisuje Václav Bolina, jenž s měřicím vozem jezdí. Kdo by však čekal, že se budeme ploužit minimální rychlostí a blokovat auta za sebou, splete se. "Auto může stav silnic milimetrově přesně změřit i v osmdesátikilometrové rychlosti, tedy tak, aniž by zdržovalo provoz," říká řidič.
Majitelé už s vozem na zakázku projeli srbské nebo turecké dálnice, doma však supermoderní auto za zhruba 25 milionů korun zatím převážně stojí v garáži. Z jedné z okrajových pražských čtvrtí vyjíždí do okolí hlavně na testovací jízdy.
"Díky tomu jsou okolní silnice snad nejzmapovanější v republice," směje se Bolina. Za několik dní by však aran měl začít určovat "diagnózu" stavu všech hlavních dopravních tepen v Česku. Ředitelství silnic a dálnic se rozhodlo pomocí futuristického vozidla nechat zmapovat necelé čtyři tisícovky kilometrů dálnic a silnic první třídy.
U těch vícepruhových čeká kontrola každý pruh zvlášť. Na výsledky by se přitom nemělo čekat dlouho: majitelé auta slibují, že celou síť dokážou zmapovat a výsledky vyhodnotit v několika málo týdnech.
Jediným problémem je pro aran deštivé počasí, které by ovlivnilo výsledky měření, auto pak musí zůstat v garáži. Proč aran na cesty vlastně vyslat? Správce silnic si od toho slibuje, že opravy cest ho díky kvalitní diagnostice vyjdou až o třetinu levněji. Dnes totiž opraváři na cesty vyrážejí zpravidla až tehdy, když se cesty dostanou do havarijního stavu.
Mozkem auta je počítač, do kterého se sbíhají podrobné údaje. Celé auto stojí 25 milionů.
V něm (tedy na stupni pět z pětibodové škály) je podle odhadu odborníků až 10 procent českých silnic. Měřit právě takto poškozené cesty je však podle expertů už zbytečné. "Primárně je důležité takovým vadám vůbec předejít. Silnice by se měly začít opravovat už ve chvíli, kdy je stav vozovky na stupni poškození 3 nebo 4. Aran dokáže signalizovat vznikající problém i o několik let dřív, například v době, kdy je silnice ještě v záruce," vysvětluje Čestmír Řehák z firmy Road Diagnostic Solutions, která vozidlo vlastní.
Změří i miniaturní trhliny
Konkrétní příklad: diagnostika ukáže, že v silnici jsou milimetrové a běžným okem sotva viditelné trhliny, a pokud přijde tuhá zima, zmrzlá voda v nich asfalt zcela roztrhá. Pokud se silničáři o problému dozvědí včas, podle svých slov budou moci vozovku opravit už na podzim, tedy v době, kdy to vyjde několikanásobně levněji.
Uvnitř auta se situace na silnici objevuje na několika monitorech.
"Díky diagnostice také budeme moci lépe plánovat opravy třeba až na pět let dopředu: dozvíme se, kde bude potřeba udělat komplexní opravu nebo bude třeba stačit pouze zbrousit povrch vozovky," popisuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.
Správce silnic výsledky dostane například ve formě mapy, v níž jsou silnice barevně odlišené: zelené úseky jsou v pořádku, žluté už signalizují začínající problém a měly by se opravit s předstihem, ty červené už jsou ve stavu, kdy potřebují opravit akutně.
Opravy silnic přitom rozpočet ŘSD výrazně zatěžují a finance pak chybějí na stavby nových úseků. "Na opravy dálnic a silnic I. tříd můžeme z rozpočtu dát ročně v průměru 4,5 miliardy. Abychom zajistili komfortní sjízdnost na všech silnicích, potřebovali bychom přibližně dvojnásobek," říká Vápeníková z ŘSD.
Bude se šetřit, ale příliš pozdě
Šetřit se však mohlo už mnohem dřív. Zatímco ve většině okolních zemí se podrobná kontrola dělá každoročně, české cesty jí s pomocí jiné technologie prošly údajně kvůli nedostatku peněz naposledy před šesti lety – i když na opětovné měření tlačil například Státní fond dopravní infrastruktury, který rozděluje na dopravní stavby peníze.
Data z roku 2006 už jsou tak dnes nepoužitelná, protože stav cest se výrazně změnil. Mezitím se přitom zvlnilo několik autostrád, jako například ostravská D47, čemuž mohla včasná diagnóza zřejmě zabránit.
"Třeba v Polsku už jsou dál, kvalita povrchu se tam měří po položení každé z vrstev, což zabrání tomu, aby vlny na silnici vůbec vznikly. Aran se tam stal postrachem zhotovitelů silnic, protože dokáže odhalit každou chybu," říká Čestmír Řehák.
