Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Značka závoďáků lehkých jako pírko je zpátky, 686kilové ermini

aktualizováno 
"Svoje auta jsem vždy chtěl mít lehké jako pírko, aby mohla letět na křídlech větru," říkal Pasquale Ermini, zakladatel značky na sporťáky. Dnes ordinují konstruktéři dietu moderním autům. Jenže signore Ermini stavěl své sporťáky před sedmdesáti lety. Dnes značka opět ožívá.

Znovuzrozené ermini se filozofie Pasquina, jak mu říkali, drží. Nový sporťáček má 686 kil, italsky "seiottosei". Tři sta dvacet koní dvoulitrového motoru od Renaultu tedy bohatě stačí.

Krátká historie, velké úspěchy

Pasquale Ermini po kariéře mechanika a závodníka (jel slavnou Mille Miglii v letech 1935-37) v roce 1947 postavil motor na základech fiaťácké jedenáctistovky, pak následoval jeho první závoďák Ermini-Alfa Romeo Sport 2500SS. Úspěchy se množily a Ermini založil vlastní závodní tým Scuderia T.E.S.S. (testa emisferica super sport, jméno odvozené od hlavy válců s půlkulovými komorami vlastní konstrukce), hned v první sezoně 1947 dobyl sedmé místo na Mille Miglii. Vrcholem byla vítězství ve své třídě na slavné sicilské Tarze Florio v letech 1950 a 1953. V roce 1956 ale Pasquino kvůli zdravotním problémům stavbu závodních speciálů opustil, ještě šest let ale poskytoval pilotům servis ve florentské Viale Matteotti.

Jméno Ermini neřekne moc ani samotným Italům, tedy pokud se nezajímají o autosport kolem druhé světové války. Florentská dílna zavřela v roce 1962, na svém kontě měla 37 postavených aut a přes šest set odjetých závodů. 

Nový sporťák oblékl designér a inženýr Giulio Cappellini, bylo to jeho první auto. Karoserii z ručně tepaného hliníku, jejíž výroba trvala deset měsíců, tvaroval na prostorový rám z ocelových trubek, který váží jen 40 kilo. Přední pomocný rám je z uhlíkových vláken. Barva byla předem jasná: typická rudá, kterou nosívaly speciály ermini. Kokpit je čalouněný alcantarou.

Na konstrukci se podílel specialista na závodní vozy, firma Osella. S detaily si vyhráli šperkaři, jsou ze stříbra kombinovaného se smaltem a maska je ručně vyrobená z hliníku. Stříbrný nápis Ermini z krytu motoru je okopírovaný z Ermini 357 Scaglietti z roku 1955 (podle tohoto závoďáku vzniklo v Americe na 400 speciálů s laminátovou karoserií). Známý výrobce volantů Nardi vyrobil pro 686 speciální kousek, stejně tak OZ vyvinul extra ráfky.

Fotogalerie

Seittosei je otevřený roadster, Italové jim říkají "barchetta", tedy "lodička", je dlouhý 412 centimetrů a široký 185. 

Renaulťácký přeplňovaný šestnáctiventilový čtyřválec z Méganu RS uložený uprostřed umí rozjet 686 až na dvěstěsedmdesátku (elektronický omezovač). Barchetta s motorem odladěným u LRM Motor stovku pokoří za tři a půl sekundy. Na zadní kola přenáší dvoukotoučová spojka sílu z šestistupňové sekvenční převodovky Sadev. 

Brzdovou soustavu dodalo italské Brembo. Nápravy jsou typu push-rod na trojúhelníkových závěsech. Lepivé sedmnáctipalcové pneumatiky Toyo mají vpředu rozměr 215/45, vzadu 245/40.

O znovuoživení legendy italského motorsportu, která v závodech uměla porazit ferrari, maserati i porsche, se od roku 2007 opět ve Florencii pokouší Eugenio Ercoli a Stefano Pandolfi. A seiottosei si zažívá premiéru na autosalonu v Ženevě.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.