Klimatizaci v autě říkají lékaři ano. Ovšem s poznámkou, že náhlé přechody z tepla do zimy a naopak se mohou podepsat na zdraví. Proto jsou v odhadu změny teplot, které člověku neuškodí, přísnější, než se obecně traduje. »Pokud si je možné navolit klimatizaci na přesnou teplotu, neměla by se po nastoupení do auta odlišovat od venkovní teploty o více než pět stupňů,« míní lékař Petr Karger. Většina motoristů má však jednodušší klimatizaci, na které lze množství chladu regulovat jen polohou větráku a kde se aktuální teplota uvnitř vozu neukazuje. Pak je lepší přidávat i ve velkých parnech postupně od jedničky. »A to stejné platí i pro vystupování z auta. Když řidič ví, že za deset minut bude v cíli, měl by začít postupně ubírat,« doplňuje Petr Karger. Touto postupnou cestou lze předejít nejedné trampotě. »Vždycky když začnu v létě poprvé zapínat klimatizaci, dostanu rýmu,« říká Marie Josefová z Chebu. Kromě nachlazení může člověk z přílišného chladu ochraptět, někdo ztratí hlas úplně. »Taková teplotní změna znamená pro tělo malý šok. Já si myslím, že i tři stupně rozdílu mezi venkovní teplotou a chladem v autě už jsou dost,« říká pražská alergoložka Eva Daňková a dodává: »Někdo přechod zvládne bez problémů, třeba alergici jsou ale citlivější než ostatní.« Dětská lékařka Marta Veselá klimatizaci v autech vítá: »Pro děti je letní cestování ve vyhřátém autě nepříjemné. Mohou se objevit teploty,nevolnost. Když má dítě kašel, suchý vzduch to ještě zhorší.« Ale pro děti platí dvojnásob, že přechod z tepla do studena tělo hůře snáší. V klimatizovaném voze se posádka také méně unaví. »To je důležité hlavně pro řidiče, blahodárný účinek má chladné prostředí i na starší lidi s vyšším krevním tlakem,« uvádí lékař Petr Karger.
21. července 1999
