"Užívá-li člověk zmíněné léky podle přiloženého doporučení, nemohou ho omámit," prohlašuje Helena Kvapilová, zdravotnická soudní znalkyně a přednostka Ústavu soudního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. "Snad by mohla být bezprostředně po požití léku pozitivní dechová zkouška, ovšem rozbor krve by alkoholické opojení vyloučil." Helena Kvapilová současně odhaluje okolnosti, které někteří řidiči zneužili ve svůj prospěch: "Patrně na rady šikovných advokátů a lidí znalých zdravotnictví ze sebe udělali prosťáčky, kteří žádná rizika netušili a léky s obsahem alkoholu prý polykali nikoliv po doporučených kapkách, nýbrž po celých lahvičkách." Policisté či soudci zvlášť v nejstarších kauzách lež nedokázali vyvrátit a řidiči-opilci nejednou vyvázli bez trestu.
Problém se narodil nedlouho poté, co v roce 1990 začal platit nový zákon o přestupcích. Ten vynesl řidičům s alkoholem v krvi "jen" přestupek, pokud nezpůsobili zranění či smrt člověka nebo větší hmotnou škodu. "Na první dojem se může zdát, že přestupkový zákon nahrál řidičům-opilcům, ovšem opak je pravdou," tvrdí vedoucí oddělení dopravních nehod na plzeňském městském policejním ředitelství Vlastimil Tříska. "Když se totiž dřív někdo pod jakoukoliv záminkou vyhnul odběru krve ke zkoušce na alkohol, čekal ho jen velmi mírný trest, neboť se nedalo dokázat, že měl víc než jedno promile alkoholu, a tudíž nemohl být trestně stíhán. A pokuty nebyly velké. Přestupkový zákon z roku 1990 ale umožňuje trestat řidiče, kteří odmítnou odběr krve, přísněji než ty, kteří se lékařskému vyšetření podrobí a krev k laboratorní zkoušce dají. My takovým vyměřujeme nejvyšší možný trest: na dva roky zadržujeme řidičský průkaz a k tomu ukládáme patnáctitisícovou pokutu. Těm, kteří neodmítnou a v krvi mají pod jedno promile alkoholu, zakazujeme řízení třeba jen na rok a udělujeme desetitisícovou pokutu."
A právě tohle vedlo lidi, kteří se v oboru vyznají, spolu s advokáty k přemýšlení. Výsledek? Pijáci ke zkoušce krev klidně dali, ale záhy přišli s vysvětlením přítomnosti alkoholu: žádné pivo, víno či kořalka, nýbrž léky s alkoholem. "Současná laboratorní technika umí takovou lež vyvrátit," podotýká k tomu Helena Kvapilová a dodává: "Větším problémem se však zhruba od třiadevadesátého roku stal přípravek Leuzea šustivá z produkce Slovakofarmy." Jedná se o kapky doporučované kromě jiného ke zvýšení celkové odolnosti lidského organismu. "Chyba spočívala v tom, že výrobce na obalu extraktu sice varování připsal, ovšem uvedl, že výrobek obsahuje pětapadesát procent etanolu," pokračuje Helena Kvapilová. "Lidé podezřelí z řízení vozidel pod vlivem alkoholu, kteří se právě za přípravek Leuzea schovávali, tvrdili, že nevědí, co je etanol. Poměrně brzy jsme ale z iniciativy plzeňského Ústavu soudního lékařství docílili toho, že Slovakofarma změnila obal Leuzey šustivé, na které teď je naprosto srozumitelné varování, že přípravek obsahuje alkohol."Dnes už na nás žádné laciné výmluvy u pití Leuzey šustivé neplatí," říká policista Vlastimil Tříska. "Vycházíme z předpokladu, že motorové vozidlo může řídit jen svéprávný člověk, a nikoliv hlupák, který neví, co dělá a co pije."
K těm, kteří neprohráli boj s řidiči svádějícími alkohol ve své krvi na lék, patří také klatovská okresní státní zástupkyně Jiřina Vítovcová. "Vzpomínám na případ řidiče, který se dostal do nepříjemností v Železné Rudě, měl v krvi 2,06 promile alkoholu a vysvětloval to právě Leuzeou šustivou," vypráví. "S tím, jak soudní znalkyně obsah alkoholu v krvi nepoctivce před soudem počítala a probírala, zvyšoval motorista počet údajně vypitých lahviček léku - na sedm balení, na deset, na patnáct." Na to prý státní zástupkyně prohlásila, že trvá na vyšetřovacím pokusu, při kterém muž před soudem dokáže, že zmíněnou dávku skutečně pozře. Přítomen pokusu prý bude lékař pro případ, že se obžalovaný dostane do zdravotních potíží. Muž znejistěl, před senátem extrakt nepil. "A přestože se událost stala ještě v době, kdy na obalu Leuzey šustivé bylo původní upozornění na etanol, nikoliv tedy na alkohol, vyšel okresní soud z předpokladu, že člověk se středoškolským vzděláním věděl, co pije," dodává Jiřina Vítovcová. "Uznal ho vinným, na dva roky mu zakázal řízení motorových vozidel a přidal dvacetitisícovou pokutu."
To se stalo v květnu 1995 a Leuzea šustivá dodnes motoristy nepřestala jako případná cesta z maléru zajímat. Důkazem toho je loňská dopravní nehoda s úmrtím člověka na Plzeňsku. Podle dosavadních výsledků policejního vyšetřování tragédii zavinil člověk, který už byl v době nehody bez řidičského průkazu kvůli jízdě pod vlivem alkoholu. Teď tvrdí, že mu alkoholickou hladinu v krvi nastavila čtyři balení kapek, tedy minimálně stotřicetinásobně překročená doporučená dávka. "Věc jsem předal s návrhem na vypracování obžaloby pro trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti státnímu zastupitelství, alkohol samozřejmě považuji za přitěžující okolnost," říká vyšetřovatel Ladislav Podhorec. "I kdybych přistoupil na tvrzení, že skutečně pil léčivou Leuzeu šustivou, tak zůstávám přesvědčen, že si za nezpůsobilost k řízení motorového vozidla může sám. Rozhodující ale bude názor soudu."
Běžné léky s obsahem lihu či alkoholu
|
název |
líh či alkohol (%) |
|
Bromhexin 8 |
41 1) |
|
Florsalmin |
60 |
|
Chamomilla |
37 |
|
Leuzea šustivá |
55 |
|
Novopassit |
10 |
|
Pleumolysin |
9,8 |
|
Stomatosan |
60 |
|
Stoptussin |
28 |
|
Tussin |
28 |
Poznámka: 1)lze koupit i bezalkoholový typ
Odběr krve ke zkoušce na alkohol pomůže podezřelému řidiči i policii
Vzbudí-li orientační dechová zkouška podezření, že řidič před jízdou pil alkohol, měl by v každém případě následovat odběr krve k směrodatné laboratorní analýze. "Je to v zájmu řidiče, jemuž jde o řidičské oprávnění a trest, i policisty, který případ bude dál řešit," tvrdí plzeňský lékárník Miroslav Mitro. Dále kategoricky prohlašuje, že žádný lék užívaný podle návodu nemůže přivést člověka k opilosti, ačkoli se líh při zkoušce může projevit. "Kupříkladu některá kloktadla či ústní tinktury nebo diskutovaná leuzea mohou krátce po použití zbarvit dechový detektor do zelena a naznačit, že alkohol tu jistou roli sehrává, ovšem rozhodující rozbor krve bude negativní," upřesňuje Miroslav Mitro.
Z léků na tuzemském trhu při rostoucím podílu zahraničních přípravků ubylo kdysi obvyklých výstražných trojúhelníčků. Ty naznačovaly, že přípravek může člověka negativně ovlivnit v činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, tedy i v řízení motorových vozidel. Podobně jako jinde ve světě je však nahradily důkladné návody k použití, které jsou od začátku roku 1998 na každém léku povinně v češtině. "Návody řeknou víc k uplatnění léků i k jejich rizikům, tedy i k obsahu alkoholu," říká Miroslav Mitro. "Drží-li se tedy řidič těchto rad, nemůže se kvůli alkoholu v lécích dostat do problémů."
Větší riziko vidí v přípravcích, které působí na psychiku řidiče. "Ani v těchto případech však české návody nikdy nechybějí a předpokládám, že soudný člověk se zajímá o to, co polyká," konstatuje Miroslav Mitro. "Navíc na rozdíl od prakticky neškodných kloktadel, tinktur či kapek proti kašli s obsahem alkoholu, které si může člověk v lékárně volně koupit, jsou zmíněné rizikové přípravky prakticky jen na předpis a lékař by měl pacienta vždy poučit."
Z nabídky léků, které se mohou jakkoliv dotknout řízení motorových vozidel, je podle odhadu Miroslava Mitra jen deset až dvacet procent takových, které obsahují alkohol. Zbytek přípravků ovlivňujících duševní stav člověka je mnohem nebezpečnější, protože skutečně i v předepsaných dávkách působí na řidičské schopnosti. "Na ty se ale - jak mohu potvrdit z praxe - řidiči nevymlouvají," říká soudní znalkyně Helena Kvapilová. "Je to logické. Žádný prospěch by jim z toho nekynul."
(hč)
 Tyto léky obsahují určité procento lihu či alkoholu. |
