V luxusním švédském Volvu S60 stříbrné barvy už třetím rokem jezdí zpěvačka Leona Machálková. Po téměř 120 tisících kilometrů je stále spokojená.
"Je to bezpečné a nenápadné auto s dobrými jízdními vlastnostmi," říká. Její partner Bořek Šípek řídí větší model V70.
Jak jste se ke značce Volvo dostala?
Kdysi jsem měla na prázdniny půjčené menší Volvo S40 a užívala jsem si veškerý luxus, který všechna volva nabízejí. A tak jsem si pořídila větší model S60. V době, kdy jsem si ho kupovala, jsem čekala syna a asi podvědomě jsem víc dbala na bezpečnost. O volvech se přece vždycky říkalo, že bezpečná jsou.
Vůz máte už tři roky. Výměnu neplánujete?
Nedávno jsem s ním byla v servisu na kompletní prohlídce a doporučili mi, ať si ho ještě nechám. Koneckonců je také příjemné, že mi konečně skončil leasing, takže teď budu jezdit "zadarmo“.
Kdy jste získala řidičský průkaz?
Teprve před deseti lety. To mi bylo osmadvacet let. Důvod byl prostý: do té doby nebylo čím jezdit. V autoškole jsem uspěla až na třetí pokus. Nejdřív mi v testu chyběly tři body a podruhé jsem zkazila jízdu.
Co jste provedla?
Jela jsem po hlavní silnici a na křižovatce jsem ohlédnutím kontrolovala, jestli nic nejede z vedlejší. Občas to v rámci bezpečí svého i rodiny dělám i dnes. Bohužel ne každý si všímá značek a používá pravidlo pravé ruky. Ale tenkrát to zkoušející příslušník policie vzal jako důkaz toho, že nevím, že mám přednost a můžu jet.
|
Technické údaje Volvo S60 2.4T |
|
| Objem motoru | 2435 cm3 |
| Výkon | 147/200 kW/koní |
| Maximální rychlost | 210 km/h |
| Základní cena | 1 150 000 Kč |
Jaká jste řidička po deseti letech?
Nebudu říkat, že vynikající, ale myslím, že dobrá. Snažím se chovat k ostatním řidičům a chodcům tak, jak chci, aby se oni chovali ke mně. To znamená třeba, že nikomu nevjíždím skoro až do kufru nebo ve věčně ucpané Praze pouštím auta z vedlejší silnice. Možná jsem snad občas roztržitá, takže řidiči v jiných vozech si sem tam pomyslí: „No jo, ženská.“
Jaké bylo vaše první auto?
Citroën BX. Bohužel to byla špatná koupě. Jen jsem do něj cpala peníze a nakonec jsem ho ani nemohla prodat. Přišla jsem o takových osmdesát tisíc korun.
A jaké byly vaše další vozy?
Měla jsem třeba Volkswagen Passat. Dlouho jsem taky jezdila jako mediální tvář značky Renault v různých verzích modelu Scénic. To bylo příjemné. Každého půl roku jsem měla nové auto, o které jsem se nemusela vůbec starat. Bohužel jsem právě se scénicem jedinkrát v životě bourala. Do cesty mi totiž vběhl divočák.
Design renaultů je hodně výrazný, oproti tomu volvo se mění jen velmi opatrně...
Vzhled byl a v poslední době stále víc je silnou stránkou renaultů. Zlé jazyky říkají, že tím dohánějí něco, co ztrácejí někde jinde. Já tu zkušenost nemám. No a volvo možná není pro většinu lidí synonymem krasavce, ale mně se to auto líbí.
Vy i váš partner jste si oblíbili Thajsko, kam pravidelně létáte. Jak se po Thajsku přesouváte?
Půjčíme si auto nebo jezdíme taxíkem. V Bangkoku se občas vozíme také tuk-tukem, což je vlastně tříkolová motorka. Thajsko vám v oblasti dopravy ukáže, co všechno je vůbec možné. Třeba vézt na motorce rodinu s dvěma dětmi...
Jak vnímáte motorkáře?
Motorky mě děsí. Setkala jsem s různými šílenostmi. Jednou jsem jela sice po rovné, ale úzké silnici a najednou vidím, jak proti mně jede motorka vztyčená na zadním kole. V duchu jsem si říkala: „No, nemysli si, že ti to ujede a napálíš to do mě!“ Jak vidím motorkáře, pouštím ho a doufám, že rychle ujede.
