Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První auta vzlétnou do čtyř let slibují slovenští vizionáři

aktualizováno 
Henry Ford už v roce 1940 snil o spojení auta a letadla do jednoho stroje. Tento sen se nyní naplňuje a první zákazníci odlepí čtyři kola svého vozu od silnice už za pár let. Aspoň tak si to představují zakladatelé slovenské firmy AeroMobil Štefan Klein a Juraj Vaculík. O svých plánech mluví pro iDNES.cz a MF DNES.

Kdy a jak vznikl projekt AeroMobil?
Štefan Klein, spoluzakladatel a šéfarchitekt: Můj život je spojený s letectvím už od dětských let, na letišti jsem doslova vyrostl. Nápad vytvořit létající auto vznikl někdy kolem roku 1989, vybral jsem si ho jako téma pro diplomovou práci na Vysoké škole výtvarných umění. V garáži jsem si vybudoval ateliér a pustil se do práce. Sametová revoluce v roce 1989 osvobodila nejen lidi, ale i krajinu a otevřela vzdušný prostor nad ní. To dodalo vývoji další impulz, protože pro člověka z letecké rodiny neexistuje krásnější pocit než být ve vzduchu a létat.
Juraj Vaculík, spoluzakladatel a předseda představenstva: Do AeroMobilu jsem v roce 2010 vstoupil hlavně jako investor. Chtěl jsem pomoci změnit Štefanův sen v reálný obchodní projekt s ambicemi proniknout do světa. AeroMobil jako koncept existoval už 20 let, ale kromě Štefana mu nikdo nevěřil. Já jsem se hned nadchl, investoval do něj vlastní peníze a zapojil se do práce i manažersky. Cítil jsem, že je to projekt, který má šanci změnit svět.

Auto, které může létat, chtějí Juraj Vaculík a Štefan Klein dostat na trh a do vzduchu do tří let.
Auto, které může létat, chtějí Juraj Vaculík a Štefan Klein dostat na trh a do vzduchu do tří let.

Kolik lidí celkem zaměstnáváte a kteří jsou ti hlavní?
Vaculík:
Tento rok se náš tým výrazně rozrostl na více než 40 lidí, většinou leteckých a automobilových inženýrů. Jsem rád, že se nám daří oslovovat špičkové experty z obou oblastí. Naším technickým ředitelem je Douglas MacAndrew, který má více než dvacetileté zkušenosti například z firem Land Rover a McLaren. Další odborníci pracovali třeba pro Airbus,různé týmy formule 1 či World Rally Championship.

Jak váš stroj funguje v praxi?
Vaculík:
AeroMobil je fantastický v tom, že na vzlet bude potřebovat jen krátkou dráhu několika set metrů, klidně travnatou. Na přistání mu v testech stačilo 50 metrů.
Klein: Nabídne možnost velmi rychlého spojení do vzdálenosti přibližně 800 až 1 000 kilometrů. Letectví se díky řadě technických vynálezů a inovací stává bezpečnější a myslím, že je teď pravý čas tyto technologie zužitkovat.

Jaká technická data můžete prozradit?
Vaculík: Jsme ve fázi vývoje a výzkumu. Prototyp 3.0, se kterým jsme absolvovali letové testy v letech 2014 a 2015, má motor Rotax 912 s výkonem 100 koní. V současnosti pracujeme na novém prototypu a v rámci toho řešíme otázky doletu, letových rychlostí, zapracováváme legislativní požadavky aktivní i pasivní bezpečnosti. Naším cílem je, aby se vozidlo v automobilovém módu příliš nelišilo od běžných aut – při jízdě nechceme žádné kompromisy v rychlosti ani akceleraci, AeroMobil se vejde na běžné parkovací místo, dá se zaparkovat v garáži a tankuje běžný benzin.

Auto, které může létat, chtějí Juraj Vaculík a Štefan Klein dostat na trh a do vzduchu do tří let.

Auto, které může létat, chtějí Juraj Vaculík a Štefan Klein dostat na trh a do vzduchu do tří let.

Loni váš stroj při testovacím letu spadl i s vámi na palubě. Co se stalo a jak jste se z toho poučili?
Klein: Testovali jsme hraniční situaci. Takové situace můžou nastat i při vývoji běžných aut. S rizikem jsme počítali, proto jsme do všech prototypů integrovali záchranný padákový systém. I díky tomu všechno dobře dopadlo.

V té souvislosti se nabízí otázka na bezpečnost. Jak na tom AeroMobil kromě padáků je?
Vaculík: Bezpečnost je pro nás prvořadá, na silnici i ve vzduchu. AeroMobil má od začátku v sobě zakomponované systémy pasivní i aktivní bezpečnosti. Na silnici airbagy, deformační zóny a podobně. Ve vzduchu zmíněný padákový systém, ale i samotnou pevnou karbonovou konstrukci.

Jedna věc k uvedení létajícího auta do provozu je zvládnout vše technicky. Druhá je legislativa...

Vaculík: První model vyvíjíme podle předpisu CS23 Evropské agentury pro bezpečnost letectví(EASA), který je normou pro letadla v kategorii General Aviation. V automobilové oblasti připravujeme homologaci pro celou EU. Pilot/řidič musí mít samozřejmě platný pilotní průkaz, například PPL (Private Pilot License), a zároveň standardní řidičský průkaz pro osobní auto.

Kdy předpokládáte, že vzlétne první zákazník s koupeným autem?
Vaculík: Máme ambiciózní plán, v roce 2017 chceme začít přijímat objednávky. První zákazníci by mohli vzlétnout a vyjet už za dva až tři roky.

Fotogalerie

Kde bude probíhat výroba a kolik aut ročně byste chtěli prodávat?
Vaculík: Nestavíme velkou automobilku, výroba může být teoreticky kdekoli, ale Slovensko a Česko poskytují dobré zázemí a infrastrukturu. Roční produkce bude záviset od poptávky. Mohly by to být stovky kusů ročně.

Koho si představujete jako typického zákazníka?
Vaculík: Uvažujeme o třech základních cílových skupinách. První jsou tzv. supercommuters, tedy lidé, kteří dojíždějí za prací na delší vzdálenosti, často až tři hodiny. Pro tyto lidi může byt náš produkt, ať už vlastní, nebo sdílený, výbornou alternativou ke klasické pozemní přepravě.
Druhou skupinou jsou lidé, kteří cestují na střední vzdálenosti do 1 000 km. V takovém případě dnes většina lidí využívá letadlo, které je velmi rychlé, ale strávíte hodiny cestou na letiště a čekáním. Tento trh je obrovský, jen v Americe představuje 80 % všech přesunů na střední vzdálenosti.
A potom jsou to lidé žijící v místech, kde jednoduše chybí kvalitní silniční infrastruktura – Asie, Rusko, Afrika. To je možná naše největší příležitost.

Umíte odhadnout, kde zhruba bude začínat cena?
Vaculík: O ceně máme představu, ale přesné číslo nemůžeme říct, protože mnoho komponentů ještě není finální. Bavíme se o částce řádově několika set tisíc eur.

Autoři:




Nejčtenější

BMW NineT Racer
Tak má vypadat retro. Superbike BMW je syrový drsňák ze stroje času

Každá sportovní motorka má dnes pět počítačů, osm asistenčních systémů a její nastavení je složité jako instalace nového počítače. Proto je stále populárnější...  celý článek

Motor EA211 TSI evo
Potvrzeno: benzinové škodovky dostanou částicové filtry příští rok

Nové benzinové motory budou muset plnit stejné limity emisí pevných částic jako diesely. Zprvu to bude platit jen pro nově homologované modely, později pro...  celý článek

Škoda Vision E
Škoda odhalila jméno nového konceptu pro Čínu, bude to Vision E

Čína je dnes pro autoprůmysl jedním ze stěžejních trhů. Jeho důležitost vnímá také Škoda, pro kterou je to po stránce objemu prodejů největší trh. Na autosalon...  celý článek

Tatra 813 8x8 Kolos, základní vojenská verze
Kolos se valil terénem, boural zdi, pálil rakety. Tatra 813 má 50 let

Byl pátek 24. března 1967 a hrdí tatrováci právě dokončili první podvozek Tatry 813 z ověřovací padesátikusové série. Bylo to opravdu vydařené kopřivnické...  celý článek

Subaru XV
Nové Subaru XV: zvenku evoluce, uvnitř všechno lepší

Organičtější design, ale také výrazně přepracovaná technika – to je nový crossover od Subaru, který vzdáleně odkazuje na úspěchy slavné imprezy.  celý článek

Další z rubriky

Porsche Panamera Sport Turismo
Sport Turismo je první kombi porsche historie, cena je 2,6 milionu

Ženeva (od zpravodaje iDNES.cz) Porsche rozšiřuje nabídku novým směrem. Německá automobilka šokovala svět již mnohokrát, kombi ale ještě nikdy svým zákazníkům nenabídla.  celý článek

Koncept Škoda Yeti Xtreme na výstavě Designblok
S yetim je za pár měsíců amen. Nové SUV Škody se má jmenovat Karoq

Představení druhé generace Škody Yeti je na spadnutí. Auto, které bude dvojčetem Seatu Ateca, se světu ukáže pravděpodobně v druhé půlce léta. Do prodeje...  celý článek

Modelky a hostesky ženevského autosalonu 2017
OBRAZEM: Supergalerie krasavic ženevského autosalonu

Ženevský autosalon nabízí kromě přehlídky čtyřkolových novinek, designérských kreací, sporťáků a aut snů také pohled na krásné ženy. První autosalonové dny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.