Odborníci doporučují řidičům při ranních jízdách mimo město, aby byli v příštích týdnech obzvláště opatrní. Se změnou na letní čas totiž vzrůstá riziko střetu s jelenem nebo divočákem podle odhadu německého autoklubu ADAC o pětinu. Zvířata hodinky nemají, změnu času neregistrují a za pastvou tedy chodí ve stále stejnou dobu.
"Jenže v šest hodin ráno letního času, které odpovídají pěti hodinám času běžného, už je na silnicích mnohem víc aut," vysvětluje Petr Buček, šéfredaktor magazínu AutemBezpečně.cz. Zvěř ráno hledá cestu za potravou a často v ní stojí právě silnice. Hlavně ty v okolí velkých měst jsou velmi frekventované, protože v nich vyrůstají velká satelitní městečka s poddimenzovanou infrastrukturou a úzké silnice, které k nim vedou, jsou na limitu své kapacity.
Volvo vyvíjí systém chránící před střety se zvěří.
"Za uplynulý rok 2012 zaregistrovali naši likvidátoři celkem 4 279 pojistných událostí, kde byl příčinou nehody právě střet se zvířetem," popisuje Pavel Martynek z České pojišťovny.
Ke střetu vozidel se zvěří dochází podle statistik České pojišťovny nejčastěji na jaře (duben: 351 nehod, květen: 460 nehod) a pak také na podzim (říjen: 445 nehod, listopad: 463 nehod). Nehody se stávají nejčastěji v brzkých ranních hodinách nebo naopak později večer.
Podle odhadů likvidátorů se do střetu s vozidlem dostávají nejčastěji zajíci, srnčí zvěř, jeleni, ale také divoká prasata či lišky. Nejvíce takových případů loni Česká pojišťovna evidovala ve středních Čechách (700 nehod), na jižní Moravě (551 nehod) a na severní Moravě (472 nehod).
Podle statistik České pojišťovny za rok 2012 dosáhla průměrná výše škody na vozidle po srážce se zvěří částky 35 tisíc korun. "Zaznamenali jsme ale i celou řadu případů, kdy střet s divokým zvířetem generoval škodu v řádech stovek tisíc korun. Výjimkou nejsou ani případy převyšující 200 tisíc korun. V loňském roce pak nejvyšší vyplacená částka dosáhla u jedné nehody se zvířetem sumy 900 tisíc korun," dodává Pavel Martynek.
Jelenovi čelem
Když je střet se zvířetem nevyhnutelný, je lépe narazit co největší čelní plochou, tam je největší deformační zóna auta. Čím víc energie pohltí deformační zóny, tím lépe. Horší je náraz do boku, tam je méně prostoru.
Podle odhadů expertů autoklubu ADAC může až třetina všech nehod, při nichž auto vrazí do stromu, vzniknout proto, že se řidič snaží vyhnout zvířeti. Auto se může stát neovladatelným.
Pokud se někdo pokusí v plné rychlosti zvíře objet, hrozí například náraz do stromu nebo střet s autem v protisměru, jehož následky mohou být fatální.
Nepytlačte
Jakmile se vysoká objeví na silnici, je třeba vypnout dálková světla, přibrzdit a pomalu pokračovat. A být dále ve střehu. Divoká zvěř se často pohybuje ve stádech. Proto je dobré počítat s dalšími kusy v okolí silnice.
Když střetu nezabrání ani prudké brzdění a stane se nehoda, řidič by měl ihned poté zapnout výstražné blikače a postavit na silnici varovný trojúhelník.
Auto po srážce se zvěří
Usmrcené či zraněné zvíře by motorista určitě neměl ze silnice odklízet. Zaprvé mohlo být nemocné, což laik nepozná, zadruhé může poraněné zvíře člověka ošklivě poranit. Je třeba zavolat místní dopravní policii. Ta ví, koho v těchto případech kontaktovat, aby zvíře ze silnice bezpečně odklidil.
Zvíře určitě nenakládejte do auta. Mohlo by to být posouzeno jako pytláctví. Z bouraček se zvířetem motoristé většinou vyváznou bez pokuty, protože vina nebývá na jejich straně.
