Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé nechápou autonomní auta. Podpora od „ajťáků“ tomu nepomůže

aktualizováno 
Jako každá nová technologie mají samořiditelná auta své příznivce a odpůrce. Příznivci se rekrutují hlavně z řad nové generace, která vyrůstá na chytrých telefonech. To, že jsou auta čím dál více IT záležitostí, tomu ještě pomáhá. Jenže tahle slepá podpora pramení i v určité nepochopení a to na více frontách.

Tesla Model S 85D | foto: Lukáš Hron, Mobil

Na technologickém serveru Techcrunch vyšel článek, ve kterém se autor Jack Dashwood podivuje nad tím, jak někteří lidé autonomní auta nechápou a nechtějí je přijmout (článek k přečtení zde - anglicky). Argumentuje, že zatímco dnes by si téměř nikdo nekoupil auto bez ABS, airbagů a stabilizačního systému (a opomíná, že to vlastně ani není legislativně možné), autonomní technologie bývají některými lidmi zatracovány jako příliš nebezpečné. Daswhood píše, že i ABS, airbagy a další bezpečnostní technologie přitom mají na svědomí řadu úmrtí, ať už v rané fázi svého vývoje nebo i z poslední doby. A je podle něj logické, že u aut s autonomními funkcemi tomu bude stejně tak. Říká, že samořiditelná technika je logickým vývojem stávajících bezpečnostních systémů a že vlastně nejde o tak zásadní krok, jak se mnozí snaží upozorňovat.

Dashwoodův pohled ovšem ukazuje příklad zásadního nepochopení problematiky autonomních aut. Onen IT pohled, kdy jsou chytré systémy jen pouhou (a často hlavně softwarovou) evolucí stávajících bezpečnostních systémů, je totiž zcela chybný. Zásadním problémem je právě ono nepochopení rozdílu mezi bezpečnostními systémy a opravdu autonomním vozem. Ačkoli se může opravdu zdát, že technicky jde o přirozenou evoluci, prakticky jde o zásadní přelom, který zcela mění filosofii fungování aut.

První mrtvý řidič tesly v Evropě

Hasičům pak trvalo několik hodin, než se do vozu dostali, protože měli strach ze zasažení elektrickým proudem.

Záchranáři nemohli vytáhnout muže z Tesly, auto bylo pod proudem

ABS, airbag, stabilizační systém i všechny ty další bezpečnostní a asistenční systémy tu totiž jsou proto, aby pomáhaly snížit následky případných lidských chyb za volantem. Mají zachraňovat životy v moment, kdy někdo něco pokazí. Pomiňme teď fakt, že současné polo-autonomní systémy a další asistenty mnohdy dělají opak. Některé jedince totiž lákají k tomu zkoušet, jaké jsou jejich schopnosti a tím vznikají nebezpečné situace. Jako třeba tolik diskutované „první úmrtí v samořiditelném voze“ u Tesly s funkcí Autopilot. Kdyby onen nešťastník, který ve voze seděl, dělal to, co měl a nepokoušel osud, k žádné nehodě by nedošlo.

Systémy autonomního řízení ale mají zcela odlišný účel. Nemají za úkol eliminovat následky lidských chyb, mají za úkol z celého procesu eliminovat onoho chybujícího člověka.

Když selže v kritické situaci ABS, airbag nebo třeba stabilizační systém, je sice často za toto selhání popotahována i automobilka, ale nic to nemění na tom, kdo za nehodu může. V drtivé většině případů je to člověk, který nějakým způsobem přecenil své řidičské schopnosti. Bezpečnostní systémy, pokud správně fungují, pak mohou v takové situaci zabránit tomu nejhoršímu.

Jenže autonomní auta mají fungovat jinak. Mají vlastně zabránit tomu, aby vůbec člověk jakoukoli chybu udělal. A to jednoduše tím, že ho jakožto nespolehlivý článek z řízení vozu zcela vyloučí. A v tom tkví celý problém autonomní mobility, který často zastánci moderních technologií nechápou. Zatímco dnes lidé do auta usedají s (pravda, trochu falešným) vědomím, že mají život v podstatě ve svých rukou, svěřit svůj osud stroji bude pro mnohé alespoň z počátku nepředstavitelné.

Rozdíl je totiž v tom, že když při havárii selže airbag, lidé tak nějak přijmou fakt, že pasažéra nezabil airbag, ale nehoda samotná. Airbag ho jen nezvládl zachránit.

Jenže když selže autonomní auto, toto vnímání se otáčí. Je to vidět i na onom nesmyslném příkladu nehody Tesly a Autopilotem. A to i když v tomto případě primárně selhal člověk. Když selže autonomní vůz, nebude to člověk, kdo způsobil ono úmrtí. Bude to stroj a tahle představa nedá mnohým spát. Nemluvě o tom, že vedle sebe budou po nějakou dobu muset existovat inteligentní autonomní auta a nevyzpytatelné vozy v rukou lidských řidičů.

Autonomní auto tak bude muset být nejen spolehlivější než dnešní řidič (což nebude tak těžké), ale bude muset být vlastně spolehlivější, než většina současné techniky. Teprve pak mu začnou lidé věřit. A tahle důvěra nemá vůbec nic společného s tím, jak se za nástup autonomních aut bijí jejich příznivci a technologičtí nadšenci.

Až si důvěru samořiditelná auta jednou vybudují, bude to nejspíš ten opravdový konec motorismu, jak jej dnes známe. Bude to konec nevyhnutelný a nastane navzdory tomu, zda se to někomu líbí a někomu jinému ne. Tohle je ovšem ten přirozený vývoj, ne hloupý boj za to, že tu samořiditelná auta už měla dávno být a namísto jejich rychlého zavedení jim někteří hází klacky pod nohy.







Nejčtenější

Volkswagen GTI Clubsport
Všechno nejlepší! Golf GTI slaví čtyřicátiny. Clubsport je vrchol

Volkswagen Golf GTI není nejrychlejší z hot-hatchů. Není ani nejvýkonnější a na papíře nevyniká superlativy. Jenže o to lepší je v praxi. Tak zábavné auto pro...  celý článek

Sivocci si poprvé nakreslil čtyřlístek na kapotu své Alfy Romeo RL před startem...
Smlouvu s ďáblem stvrdil zelený čtyřlístek. Hrdé alfy zdobí dodnes

Už téměř sto let se na kapotách Alfy Romeo objevuje zelený čtyřlístek pro štěstí, takzvané Quadrifoglio Verde. Jeho autorovi přinesl v roce 1923 vítězství ve...  celý článek

Porsche Macan Turbo
Úřady zkoumají, zda Porsche nepodvádělo s emisemi

Německé úřady vyšetřují, zda výrobce sportovních aut Porsche nepoužíval software manipulující s výsledky měření emisí výfukových plynů. Oznámil to Spolkový...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.