Fiat 126

Fiat 126 | foto: Fiat

Maluch, polská nákupní taška na cesty k moři, slaví deset let v důchodu

  • 22
Dnes vyvolává úsměv, vzpomínky na dětství a mládí, ale i na technické problémy a improvizaci, kterou jeho provoz vyžadoval. Poláci na Fiat 126p, který je převezl z komunismu do kapitalismu, sice nezapomínají, ale po tom, aby se do něho měli znovu vmáčkli, nijak netouží.

Od ukončení výroby legendárního Malucha, česky "Mrňouse" je to už deset let.

"Dnes se Poláci Fiatu 126p smějí, protože na rozdíl od 70. a 80. let si mohou pořídit takové auto, jaké potřebují, ale tehdy se kupovalo to, co bylo na trhu," připomíná Piotr Mady, ředitel expozice automobilů ve varšavském technickém muzeu. Poláky toužící po silnějším autě dřív mohlo utěšovat leda to, že "je lepší mít malucha v garáži, než opela v televizi".

Maluch po dlouhá léta splňoval funkci rodinného automobilu. "S rodiči a sestrou jsme s ním projezdili celé Polsko," říká Piotr Maj ze soukromého muzea automobilů v Otrembusech nedaleko Varšavy. V dobách, kdy v Polsku byly pohonné hmoty na příděl, Majovi v zavazadlovém prostoru nevozili tašky, ale kanystry s benzinem. Kufry a další zavazadla museli přivázat na střechu a nacpat k dětem na zadní sedadlo.

Maluchiáda 2010

Mrňouse chválí, že dobře sloužil 13 let. Připouští ale, že hlavně na "stará kolena" toto vozítko své mouchy mělo. "V posledních letech jsme ho mohli používat jenom v létě, v zimě prostě nenastartoval," říká Maj. I když byl jejich Fiat 126p garážovaný a motor mu ohřívali ventilátorem, k projížďce se v zimních měsících přemluvit nedal.

Dnes si už zřejmě jen málokdo dokáže představit, že mrňous na dovolenou dokázal odvézt pětičlennou rodinu. Autíčko ale sloužilo i jako stěhovací vůz, na jeho střeše se převážely ledničky, televizory nebo jízdní kola.

Maluch v akci

Jak sloužil Fiat 126p čtěte ZDE

Letos na jaře policisté v Katovicích zadrželi muže, který ve Fiatu 126p převážel celkem 400 metrů kabelu. Nedávno v rukách policie skončil také mladík, který v tomto automobilu pěstoval marihuanu.

"Nemůžu si pomoct, ale to auto bylo v jistém ohledu praktické," říká třicátnice Magda Sikorská, která mrňousovi dala sbohem teprve před několika lety. Přesvědčila se o tom, když se na polní cestě musela vyhnout traktoru a její vůz při tom kolem uvízl na kameni skrytém v trávě. "Z nedalekého hospodářství přišel dobře stavěný pán, který se jen trochu ohnul, malucha nadzvedl a sundal ho z kamene," říká. "S mercedesem by se mu to určitě nepovedlo," dodává.

Maluchiáda 2010

Maluchiáda 2010

Piotr Mady Fiata 126p považuje za polského volkswagena. "Bylo to auto dosažitelné poměrně širokým vrstvám, díky tomu, že byl jednoduchý, se ho lidé naučili opravovat sami," říká. Museli se například vypořádat s tím, že motor byl chlazený vzduchem, a tak se často přehříval. Poláci ale postupem času přicházeli na různá vylepšení, díky kterým se některých problémů dokázali zbavit.

Smrtící se pro malucha stalo to, že se od první poloviny 70. let minulého století do začátku nového tisíciletí příliš nezměnil. Po technické ani bezpečnostní stránce současným malým autům už nedokázal konkurovat.

Dnes se Fiatem 126p v Polsku vozí hlavně důchodci, kteří ho mají ještě z dob komunismu, nebo mladí lidé, zejména dívky, jež se dokážou smířit s tím, že od mrňouse nemohou očekávat zázraky. "Já s ním jezdím na nákupy, ve městě to s ním jde, ale na delší vzdálenost je to strašně nepohodlné," říká padesátník Zbigniew, automechanik z technického muzea. Stěžuje si, že ho na silnicích "šikanují" řidiči silnějších aut. "Nechtějí mě pouštět před sebe, asi si myslí, že je budu zdržovat," říká.

Maluchiáda 2010

Nejstarší modely Fiatu 126p, který se v Polsku v italské licenci vyráběl od roku 1973, s původními díly rozhodně nejsou levnou záležitostí. Podle Madyho jsou za toto vozítko sběratelé ochotni zaplatit v přepočtu i okolo 100 000 korun. Shánějí do něho doplňky z tehdejších časů, například autorádia. "Třešničkou na dortu je pes s kývací hlavou za zadním sklem," směje se Mady.

,