Mapa ke stažení zde (formát PDF)
Nejhůře dopadly v letošní analýze statistik nehodovosti vztažené na konkrétní komunikace silnice na východě pardubického kraje. „Tyto silnice dlouhodobě patří k nejrizikovějším,“ potvrzuje pro iDNES.cz Karel Kocián, ze společnosti AF-Cityplan, která mapu bezpečnosti silnic sestavuje.
Sestava nejrizikovějších úseků se dlouhodobě nemění, každoročně jde o téměř shodné úseky. „Tuto skutečnost lze brát jako důkaz toho, že v rámci problematiky bezpečnosti silničního provozu nejsou na nejrizikovějších úsecích realizovány žádné hmatatelné změny,“ konstatují odborníci AF-Cityplan.
Obětí nehod ubývá, ale spíše zásluhou bezpečnějších aut. Policisté a dopravní odborníci dlouhodobě poukazují na to, že velký vliv na nehodovost má katastrofální stav českých silnic.
„Program EuroRAP je v České republice prozatím stále omezen na tvorbu rizikových map, a to čistě z nedostatku finančních prostředků,“ uvádějí tvůrci mapy.
Dalšími kroky programu je totiž analýza komunikací. Speciálně vyškolení inspektoři pak komunikace projíždějí a hodnotí je. „Sleduje se na padesát parametrů, mimo jiné povrch silnice, stromy u silnice, překážky a rozhledové poměry,“ popisuje Karel Kocián. Bohužel z důvodu nedostatku financí se tato fáze v Česku momentálně neprovádí.
Tvorba rizikových map je součástí evropského programu EuroRAP. Výzkumníci v nich pracují s „relativní nehodovostí”, což znamená, že spojují data o silniční síti s daty o nehodovosti (pouze nehody s úmrtím, nebo vážným zraněním) a poměřují je s intenzitou dopravy, aby bylo možné identifikovat úseky a lokality s vysokým bezpečnostním rizikem.
Mapa pak ukazuje na pravděpodobnost, se kterou se účastník silničního provozu může stát součástí nehody. Celkově mapy zobrazují rizika na síti dálnic a silnic I. třídy, což představuje více než 6 500 km.
Mapování probíhá vždy pro tři po sobě jdoucí roky, aby byl snížen vliv nahodilých extrémů v nehodovosti v jednom roce. Postup je založen na porovnání počtu nehod na silničním úseku o průměrné délce cca 20 km s dopravním výkonem, který přenáší (ve vozokilometrech). To znamená, že na úseku o určité délce s 20 nehodami a intenzitou 10 tisíc vozidel za 24 hodin bude desetkrát vyšší riziko než na úseku o stejné délce a počtu nehod, kde projede 100 tisíc vozidel za 24 hodin.
Z pohledu četnosti výskytu rizikových úseků vztažených k celému počtu sledovaných úseků v rámci jednotlivých krajů se ukazují jako nejrizikověji kraje Liberecký, Zlínský, Moravskoslezský a Pardubický. Naopak nejlépe si vedou kraje Olomoucký, Jihomoravský, Karlovarský a Vysočina. Výzkum potvrzuje obecně známou skutečnost, že směrově rozdělené komunikace jsou přibližně čtyřikrát bezpečnější než směrově nerozdělené. Mapa potvrzuje, že dálnice patří k nejbezpečnějším komunikacím.
