Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Masarykův okruh je jako klenot v lese, který závodníci milují, nebo nenávidí

aktualizováno 
Brno je o víkendu středem motoristického sportovního světa. Masarykův okruh ovládli rychlí muži na silných motorkách. Okruh je výjimečný i svou polohou uprostřed lesů.

Italský souboj. Alfa Romeo a maserati na úplně novém okruhu v Brně na konci 80. let | foto: Automotordom Brno

Okruh v číslech

Dlouhý, široký a klikatý Neobvykle dlouhá trať brněnského okruhu má 5,4 kilometrů a po celé délce je široká 15 metrů. Jezdci na něm projedou čtrnácti zatáčkami, které mají od loňska jména spojená se slavnými jmény a událostmi okruhu. Výškový rozdíl je asi pětasedmdesát metrů.

Nejrychlejší Coulthard Traťový rekord drží jezdec formule 1 David Coulthard. Trať projel za 1 minutu a 36 vteřin. Jeho průměrná rychlost tak těsně přesáhla 200 kilometrů za hodinu.
Na motocyklu trať objel nejrychleji Casey Stoner.
Loni se mu podařilo pokořit dvouminutovou hranici o dvě vteřiny.

Vynechal jen jednou Mistrovství světa silničních motocyklů se na okruhu začalo jezdit v roce 1965. Od roku 1987, tedy od chvíle, kdy se trať přestěhovala do lesů za Žebětínem, vynechali mistrovští jezdci Brno jen jednou, v roce 1992. Na brněnském okruhu začínaly i dnešní hvězdy, například Valentino Rossi v Brně vyhrál svoji první Grand Prix ve "stopětadvacítkách" v roce 1996.

Stoprocentně bezpečný Během závodů na novodobém Masarykově okruhu nezahynul jediný závodník. Na rozdíl od staré trati vedoucí několika brněnskými čtvrtěmi, která si za sedmapadesátiletou historii vyžádala 23 obětí.
I nová trať si už ale životy vyžádala, poslední, předloňskou obětí je motocyklista účastnící se jízd veřejnosti.

Dvacetiletý asfalt
Životnost původního asfaltu brněnského okruhu byla 20 let. Kompletní výměny povrchu se trať dočkala v zimě 2007/2008. Nařezané kostky původního asfaltu vedení okruhu vydražilo a peníze použilo na dobročinné účely.

Říká se, že jeho zatáčky jsou kreslené podle pětikoruny. A že se na něm závodí v rytmu valčíku. Dlouhé rovinky, širokou trať a pravidelné zatáčky jezdci buď milují, nebo nenávidí. Narozdíl od diváků, kteří si většinou vystačí s tím prvním pocitem.

Spolu s kvalitním zázemím patří osobitý brněnský okruh, po kterém první motocykly projely před dvaadvaceti lety, v celém seriálu MotoGP mezi premianty.

Celkem třikrát si dokonce Brno sáhlo na titul nejlepšího organizátora, naposledy předloni. A přestože loni převzali prestižní trofej katarští organizátoři velké ceny, Brno stále zůstává v těsném závěsu za historicky nejúspěšnější tratí, italským Mugellu.

Ve stejné sezoně, kdy si management okruhu sáhl na trofej pro nejlépe zorganizovaný podnik, přitáhlo Brno zároveň nejvíc diváků ze všech osmnácti podniků seriálu.

"Pokaždé nás tu přivítají s otevřenou náručí a cenu si zaslouží. Organizace závodů je perfektní a trať je velmi bezpečná a má dostatek únikových zón. I traťoví komisaři, se kterými tu spolupracujeme, jsou nejlepší," rozplýval se nad brněnským okruhem Hervé Poncharal, prezident asociace IRTA, která cenu uděluje. A to říkal rok předtím, než se Masarykův okruh dočkal kompletní výměny povrchu.

"Želva" je pryč, okruh má vystaráno

Už ji potřeboval, na první pohled hlaďoučký asfalt byl na několika místech poškozený a například hrbu v jedné zatáčce začali závodníci familiérně přezdívat "želva". Přejet po něm totiž bylo jako najet na typický krunýř obojživelníka.

V zimě mezi roky 2007 a 2008 se tak místo obvyklého spánku, kdy by na trať nikdo neměl vyjet ani na kole, do asfaltu pustila těžká technika s úkolem zvládnout za pár zimních měsíců to, co normální silničáři dělají výhradně v létě. "Bude to náš největší závod," zoufal si před začátkem oprav sportovní ředitel společnosti Automotodrom Brno Miroslav Bartoš. Měnily se přitom i věci pod povrchem.

"Chceme napravit některé chyby, kterých se dopustili naši předchůdci. Například se vyhnout spodní vodě," vysvětlil při zahájení oprav Bartoš.Nakonec vedení závodiště vyhrálo. Stroje se zakously do asfaltu až na začátku února, trať ale byla hotová podle harmonogramu a sezona začala jen s několikatýdenním zpožděním.

Brněnský Masarykův okruh

A i absolutorium v podobě hodnocení zkušených jezdců dostal. "Brněnský okruh znám dokonale, závodil jsem na něm už před dvaceti lety," upozorňoval čtyřiačtyřicetiletý Nicola Larini, bývalý pilot formule 1, který se na novém asfaltu svezl za volantem "gétéček".

Masarykův okruh byl podle něj na svou dobu jedním z nejlepších na světě už tehdy. "Nový povrch je dalším krokem vpřed, v dopoledním tréninku jsem zlepšil svůj osobní traťový rekord o jednu sekundu. A to ještě trať potřebuje gumovat pneumatikami," sršel nadšením z nového asfaltu Larini.

Vedení okruhu by si ještě přálo, aby se nad závodištěm podobným způsobem rozplývali i čeští politici. Doma je totiž Masarykův okruh spíš pohádkovou Popelkou než prospívající princeznou se zlatou korunkou.

Přestože dokáže na jedinou akci přitáhnout rok co rok přibližně stejně lidí jako dlouho chystané a vládou dotované liberecké mistrovství světa v klasickém lyžování, mezi lesy jakoby se na něj zapomínalo.

A přestože nese jméno prvního československého prezidenta, ten současný si na něj našel cestu až letos. Zato si ho rovnou ve svojí limuzíně projel.

Jak se přestalo chodit na závody mezi paneláky

"Mezi útesy z rodinných domků jsem se děsil, že skončím u nějaké hospodyňky v kuchyni. Bylo to nebezpečné a přitom krásné," vzpomínal legendární pilot formule 1 na závodění na "starém" Masarykově okruhu.

Před pouhými třiaadvaceti lety se totiž ještě chodilo na motorky mezi kohoutovické paneláky. A jezdci místo bezpečných únikových zón končili v balících slámy, která kryla stromy a patníky. Třeba jezdec Moll. V roce 1932 zastavil až v krámku místního řezníka. A Farinova zatáčka ve stoupání do Kohoutovic nese jméno slavného Itala právě kvůli tomu, že v ní havaroval. Stejně jako Moll však vyváznul živý.

Jenže přežít karambol v Brně nebylo pravidlem. Změna byla nevyhnutelná a přišla v roce 1987. Nostalgii přebily nové poháry, které se na moderním okruhu v lesích za Žebětínem začaly jezdit. A to o hodně řádů bezpečněji. Vždyť za celou novodobou historii okruhu nezahynul v Brně při závodech ani jeden jezdec. Kdyby přitom nová trať držela tempo své předchůdkyně, měla by už na svém kontě od zprovoznění asi desítku obětí.

Od smrti posledního závodníka, který má v úmrtním listu zapsanou jihomoravskou metropoli, letos v květnu uplynulo sedmatřicet let.

Autor:




Nejčtenější

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

Porsche Mission E
Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie

Po roce 2023 skončí vývoj spalovacích motorů. Agentuře Reuters to řekl finanční šéf technologické firmy Continental Wolfgang Schaeffer. Příčinou jsou emisní...  celý článek

Infiniti Prototype 9
OBRAZEM: Nejkrásnější koncept roku je stříbrný šíp z Japonska

Třicátá léta minulého století jsou jednou z vrcholných ér automobilových závodů. Bájné monstrózní stříbrné šípy značek Auto Union a Mercedes krotili na...  celý článek

Další z rubriky

Gin The Archaeologist
Autofotka týdne: Ohnivá voda s vačkou, to je gin pro motorkáře

Alkohol nepatří za volant ani za řidítka, stavitelé motorek ovšem často oplývají neuvěřitelnou fantazií. Jeden z nich, hamburský Ehinger Kraftrad je podle...  celý článek

Příhradový rám z kulatých trubek a šikmo uložený zadní tlumič. Poznáváte...
Italský frajer padne skvěle do ruky. Malý Monster se Ducati povedl

Označení Monster je dnes již neodmyslitelně spjato se značkou Ducati, která je domovem v italské Bologni. Motorky s tímhle jménem reprezentují vždy porci...  celý článek

KTM 1290 Super Duke R
Superufon není nic pro začátečníky. Vražedné sklony mírní elektronika

Existuje motorka která po celotýdenním dojíždění do práce dokáže předvést víkendový masakr na okruhu a odtud odjet třeba na dovolenou? Po testu patrně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.