Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrdina z Hirošimy: ze slavné závodní mazdy museli pilota vynést

aktualizováno 
Před pětadvaceti lety se na okruhu Le Sarthe, jehož dlouhým rovinkám jednou do roka vládnou speciály pro závod 24 Le Mans, odehrálo drama. Překvapivým vítězem se stal oranžovo-zelený speciál Mazda.

Mazda 787B | foto: Petr Bačapro iDNES.cz

Šokující závěr letošního ročníku slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans se postaral o minimálně roční čekání na vítězství dalšího japonského vozu, který by v nejslavnějším vytrvalostním závodě světa protnul cílovou pásku na prvním místě. Přitom chybělo jen pár minut. To by však v nájezdu do předposledního kola nesměl Kazuki Nakajima odstavit speciál Toyota TS050 Hybrid na cílové rovince se ztichlým motorem.

Dosud jediné prvenství výrobce ze země vycházejícího slunce tak nadále drží mazda, která nečekaně uzmula trumf v ročníku 1991. Sportování nebylo skromnému výrobci cizí přinejmenším od konce šedesátých let, kdy se ve vytrvalostních závodech začaly objevoval upravené sériové vozy Cosmo Sport.

Mazda 787B

Mazda 787B

S tím souvisí i další zvláštnost, a sice fakt, že většinu svých úspěchům na světových kolbištích Mazda dobyla s vozy poháněnými rotačními motory. Vzniklo rozličné množství typů používaných ve všemožných okruhových sériích od klasických mistrovství „cesťáků“ přes speciály pro americkou sérii IMSA po výkonné prototypy bojující ve vytrvalostních závodech.

Ve vzpomínkách proto defilují Evropanům takřka neznámé nebo zapomenuté typy jako R100, RX- nebo britský prototyp Chevron B16 poháněný rotačním dvoulitrem Mazda. Právě tento stroj se stal v roce 1970 prvním nesmělým krůčkem do arény nejslavnějšího závodu světa. Belgická posádka Deprez – Vernaeve sice odstoupila po čtyřech hodinách jízdy pro problémy s chlazením, semínko posedlosti poprat se s nejlepšími však bylo zaseto.

Nově vytvořené oddělení Mazdaspeed začalo se stavbou vlastních vytrvalostních speciálů, které se postupem času rozkoukávaly i v závodech. V Le Mans 1983 použila Mazda prototyp 717 C, který japonská trojice Terada, Katayama a Yorino dovezla do cíle na vynikajícím dvanáctém místě a vyhrála třídu C Junior.

Úspěchem povzbuzený tovární tým nasadil v následujících osmi ročnících šest různých vozů, přičemž od ročníku 1988, kdy se v závodě objevil typ 767, se jednalo o evoluční vývoj tohoto typu.

Mazda 787B

V tvrdém konkurenčním prostředí rostly také výkony. Zatímco v roce 1983 měl dvourotorový motor o objemu 2x 654 cm³ výkon 221 kW (300 k)/ 9000 ot./min, vítěznou Mazdu 787B už poháněl čtyřrotorový rotační motor 4x 654 cm³ o výkonu 515 kW (700 k)/9000 ot./min!

K zajímavostem čtyřrotorového motoru patřily bezrozdělovačové přímé zapalování TPIS se třemi svíčkami v každé rotorové komoře, elektronické vstřikování paliva PPI a elektrický systém proměnné délky sání. Motor roztáčel osmnáctipalcová kola zadní nápravy s japonskými pneumatikami Sumitomo Dunlop prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky Porsche. Ve vítězném závodě ujela německo – belgicko – britská posádka Weidler – Gachot – Herbert 362 okruhů průměrnou rychlostí 205,3 km/h, především však zcela nečekaně porazila favorizované týmy Mercedes-Benz, Jaguar a Peugeot.

Motor Wankel

Jak to vlastně funguje

Felix Wankel vymyslel princip svého rotačního
motoru již v roce 1951... více čtěte zde

Cesta k vítězství se však nerodila ani zdaleka jednoduše. Problémem mazdy byl ve srovnání s konkurencí především chybějící výkon, povzbudivá byla naopak spolehlivost vozu i překvapivě příznivá spotřeba omezující nutnost častých zastávek kvůli tankování. Právě tyto vlastnosti se ukázaly být pro úspěch v závodě klíčové.

V Le Mans 1991 se sešla obrovská konkurence. Několik jaguarů, tři mercedesy pilotované hvězdným dorostem značky včetně Michaela Schumachera, dva domácí Peugeoty 905, osvědčené vozy Porsche 962 a další značky. Po obligátním odpadnutí Peugeotů postoupil do čela Sauber C11 Mercedes a jeho posádka nasadila drtivé tempo. Když už se zdálo, že je rozhodnuto, zajel Jochen Mass tři hodiny před koncem závodu do depa a mechanici se vrhli do jeho útrob. Čas však pracoval proti nim a tak se stalo, že se po dvanácti minutách v čele poprvé objevil nezaměnitelně kvílící oranžovo-zelený prototyp Mazda s číslem 55.

Mazda 787B
Mazda 787B

Do konce závodu před sebe už nikoho nepustil a po vítězném dojezdu do cíle byl Johnny Herbert tak vyčerpán, že jej z auta museli vynést a vůbec se nemohl zúčastnit slavnostního ceremoniálu.

Fotogalerie

Triumf Mazdy byl tehdy pro skromnou automobilku především obrovským zadostiučiněním a důkazem, že množství vynaložených prostředků nemusí být vždy rozhodující. Tři vozy na startu a tři v cíli (další na šestém a osmém místě) znamenaly stoprocentní spolehlivost. To, co se dosud nepodařilo gigantům jako Toyota nebo Nissan, zvládla Mazda v roce 1991 s daleko menšími finančními náklady.

Zůstane také už asi navždy jediným výrobcem, který slavil vítězství s rotačním motorem Wankel. Od následujícího roku 1992 totiž nové předpisy účast rotačních motorů znemožnily a s konvenčním desetiválcovým motorem dojela Mazda MX-R01 na čtvrtém místě.

Autoři:


Témata: Mazda




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.