Nehod s divokou zvěří je v Česku každoročně okolo deseti tisíc. Pojišťovna Generali uvádí, že každou dvacátou nehodu řešenou v loňském roce způsobila srážka s lesní zvěří. Ze statistik vyplývá, že nejčastěji k nim dochází na jaře a na podzim. Za rizikové podzimní měsíce platí říjen a listopad. Z polí mizí poslední úroda a zvěř se stahuje do lesů.
Největší riziko střetu se zvěří hrozí po ranním rozbřesku, kdy zvěř hledá snídani a pohybuje se víc než během dne. Zvířata hodinky nemají, změnu času neregistrují a za pastvou tedy chodí ve stále stejnou dobu. Dny se krátí, situaci tak ještě komplikuje tma, ve které zvěř vidíte jen ztěží. Navíc se zvěř pohybuje. Když srna skočí těsně před jedoucí auto, radí odborníci jediné: když je střet se zvířetem nevyhnutelný, je lepší do něj najet než se pokoušet o riskantní vyhýbací manévr.
Podle odhadů expertů autoklubu ADAC může až třetina všech nehod, při nichž auto vrazí do stromu, vzniknout proto, že se řidič snaží vyhnout zvířeti. Auto se může stát neovladatelným. Hrozí srážka s vozidlem v protisměru či náraz do stromu.
Bourat čelem je lepší i proto, že tam je největší deformační zóna auta. Posádku chrání nejlépe a pohltí nejvíce energie nárazu. Už proto se snažte jelena nebo divočáka nabrat čelem, pokud je střet nevyhnutelný. "Když už bourat skutečně musíte, je lépe narazit co největší čelní plochou. Čím víc energie pohltí deformační zóny, tím lépe. Horší je náraz do boku, tam je méně prostoru," vysvětluje odborník na bezpečnost Škody Auto Petr Kraus.
Při 90kilometrové rychlosti auto před srnou nezastaví, zjistil německý autoklub ADAC. Za bezpečnou rychlost, ze které se dá před překážkou ještě ubrzdit, je podle ADACu osmdesátka. A to jen za podmínky, že řidič vidí srnu nebo jiné zvíře na alespoň šedesátimetrovou vzdálenost. Brzdná dráha auta jedoucího rychlostí 60 km/h je okolo 35 metrů. Při osmdesátce je to ale už nějakých 55 metrů. Jenže to platí za situace, že je silnice suchá a nenamrzlá. Když je na ní sníh nebo led, brzdíte mnohem déle.
"Když jede auto rychlostí 100 km/h, potřebuje k zastavení alespoň 80 metrů. Pokud řidič postřehne překážku právě 60 metrů před autem, narazí do zvířete v rychlosti 61,1 km/h," udává ADAC.
Jakmile se zvíře objeví na silnici, je třeba vypnout dálková světla, přibrzdit, mnohdy i zastavit. A být dále na pozoru. Lesní zvěř se totiž často pohybuje ve stádech. Proto je dobré počítat s dalšími kusy v okolí silnice.
Když střetu nezabrání ani prudké brzdění a stane se nehoda, řidič by měl ihned poté zapnout výstražné blikače a postavit na silnici varovný trojúhelník.
Zraněnou zvěř ze silnice neodklízejte. Když je poraněná, může vás zranit. Je třeba zavolat místní dopravní policii. Ta ví, koho v těchto případech kontaktovat, aby zvíře ze silnice bezpečně odklidil.
V žádném případě nenakládejte sražené zvíře do auta. Mohlo by to být později posouzeno jako trestný čin pytláctví. Z bouraček se zvířetem motoristé většinou vyváznou bez pokuty, protože vina nebývá na jejich straně. S náhradou škody na vozidle to je ale komplikovanější. V takových případech se rozlišuje, zda šlo o zvíře nebo zvěř. Zvířetem je myšleno domácí zvíře. Za jeho pobíhání je zodpovědný jeho majitel. Poškodí-li vám tedy auto volně pobíhající pštros, který unikl z místní farmy, můžete škodu vymáhat na jeho majiteli.
Naopak, za zvěř je považována lesní fauna a v takových případech je třeba uplatnit náhradu škody z havarijního pojištění. Některé pojišťovny, například Allianz, dokonce poskytují krytí rizika střetu se zvěří k povinnému ručení.
"Nejčastější chybou, kterou motoristé dělají a která následně komplikuje a prodlužuje likvidaci, je, že po nehodě se zvířetem, kdy se jim nic zásadního nestalo a škoda nedosáhla stotisícové hranice, z místa nehody prostě odjedou. To je špatně, naopak musí vždy policii zavolat a na jejím prošetření okolností nehody trvat. Každé dodatečné hlášení je už zbytečné," radí Václav Pořt, z likvidace pojistných událostí z autopojištění Allianzu.
Údajné nehody se zvěří jsou ovšem také častými pokusy o pojistný podvod. "Nahrává tomu i fakt, že se stávají většinou na odlehlých komunikacích, beze svědků a v hodinách, kdy je mizivý provoz. Takhle jsme letos odhalili již přímo v likvidaci několik případů a klienti si neváhali kvůli hodnověrnosti svého tvrzení obstarat třeba i srst z kance nebo brka z bažanta a instalovali je do masky vozu," popisuje Libor Beran, metodik likvidace škod z autopojištění Allianz pojišťovny. "Jenže při ohledání technikem se pak ukázalo, že kromě nich je tam třeba i kůra stromu nebo omítka ze zdi a klienti chtěli těmito rekvizitami zlegalizovat zcela jinou nehodu," uzavírá.
Volvo najde jelena ve tmě a samo zastaví
Švédská automobilka vyvíjí technologii, která má střetům se zvířaty zabránit. Novinku chce Volvo nabídnout do pěti let. Systém dokáže najít jelena ve tmě u silnice, řidiče na něj upozornit a dokonce před ním vůz automaticky zastavit. Nový systém vychází z technologie použité u systému rozpoznávání chodců s funkcí automatického brzdění, který mají nejmodernější modely značky.
"Systém se skládá ze dvou částí: radarového čidla a infračervené kamery sledující situaci před vozidlem," vysvětluje Andreas Eidehall, odborník přes bezpečnostní systémy Volva.
Infrakamera sleduje silnici před vozidlem a pokud najde zvíře, upozorní na ně řidiče zvukovým signálem. Pokud šofér nereaguje, auto začne samo brzdit. "V případech, kdy se systému nepodaří kolizi zcela zabránit, dojde alespoň ke zpomalení vozu a k snížení síly nárazu, čímž se zároveň sníží i riziko závažného poranění cestujících," říká Andreas Eidehall.
U "hledače zvěře" je klíčové, aby fungoval i za tmy. Největším problémem je ale naučit systém rozpoznávat různé druhy zvěře. V první fázi bude reagovat na velká zvířata jako jsou losi, jeleni nebo sobi, kteří mohou v případě srážky způsobit řidiči nebo cestujícím vážnější zranění.
