Mercedes 123: stárnoucí švihák s dechem nekončí

15. 3. 2000 - Mercedes Benz 123 se sice vyráběl již v letech 1976 až 1986, ale jako jednoho z nejpovedenějších reprezentantů trojcípé hvězdy ho dodnes provází pověst komfortního, nadmíru trvanlivého a spolehlivého auta, které si dá líbit i půlmilionovou porci kilometrů.

Mercedes Benz 123 se sice vyráběl již v letech 1976 až 1986, ale jako jednoho z nejpovedenějších reprezentantů trojcípé hvězdy ho dodnes provází pověst komfortního, nadmíru trvanlivého a spolehlivého auta, které si dá líbit i půlmilionovou porci kilometrů. Proto ho drží a kupují nejen fandové značky, ale také taxikáři či lidé, kteří potřebují hodně a s nevelkými finančními náklady jezdit, nebo jiní, kdož nechtějí nejobyčejnější model a přitom nemíní či nemohou do koupě auta vložit větší peníze. Za solidní Mercedes 123 se na zdejším trhu platí kolem 35 tisíc korun. A lhostejno, jakého je roku výroby. Rozhodující je jen skutečný technický stav. Samozřejmě existují - jak praxe ukazuje - extrémy na obou stranách cenového spektra: kupce našel za 80 tisíc korun vskutku skvostný exemplář Mercedesu 123, a naopak není nouze o vozy za deset tisíc korun. Ani jednu z možností však odborníci nepovažují za praktickou. Za pakatel jsou jen tvrdou službou totálně vyždímané, korodované a při přijatelných nákladech neopravitelné vraky. Na drahém autě zase dost prodělá ten, kdo je v každodenním cestování dokonale nevyužije a bude se těšit, že je uchová jako veterána. Tím se totiž hodně rozšířený model určitě v příštích zhruba dvaceti letech nestane - patrně s výjimkou poměrně vzácné a oblíbené verze kupé, která má už nyní cenu kolem 55 tisíc korun. K výhodám Mercedesu 123 patří, že ho lze při využití dostatku dílů z vrakovišť v tuzemsku a hlavně v Německu poměrně snadno a levně udržovat v provozu. Na trhu rovněž je dostatek laciných dílů z druhovýroby. Příklad za všechny: přední blatník se nabízí za 1200 korun. Snad až obdivuhodná je výdrž mechanických částí, což ovšem při věku vozů neznamená, že nemůže "odejít" cokoliv. Zásadním problémem modelu je okolnost, že se vyráběl před převratem v antikorozní ochraně automobilů. A byť vydrží víc než většina jeho současníků, měl by dnešní zájemce o koupi zmíněného auta sledovat hlavně největší bolest starých mercedesů, kterou je koroze nosných dílů karoserie a rez vůbec. Nejcitlivějším místem jsou lemy zadních blatníků, přední rohy prahů a spodky dveří. Ze čtyř-, pěti- i šestiválcových benzinových, dieselových i turbodieselových motorů o obsahu 2.0, 2.2, 2.4, 2.5, 2.8 a 3.0 litrů doporučuje Jaroslav Větvička z Mercedes Benz klubu České republiky čtyřválcový typ 240 D, zatímco za nejméně vhodný považuje benzinový šestiválec 250, a to hlavně kvůli spotřebě, která ve městě dost přesahuje 15 litrů. "Motor by neměl mít ve válcích tlak pod osmnáct atmosfér (tedy o dost méně, než se žádá u současných dieselů - pozn. red.). Nejzákladnější kontrola stavu spočívá v tom, že se na otevřené víčko pro dolévání oleje položí papír nebo dlaň a sleduje se, zda motor v chodu nevyhazuje olej," radí Jaroslav Větvička.

Největší konkurenti

Starému vozu těžko hledat srovnatelnou a stejně letitou konkurenci, takže spíš pro srovnání: jestliže Mercedes Benz 123 200 D ročníku 1981 stojí zhruba 35 tisíc korun, je za 35 tisíc také BMW 524 TD z roku 1984, Ford Scorpio 2.5 TD ročníku 1985 bývá za 40 tisíc, Opel Olega 2.3 TD z roku 1986 za 45 tisíc a Nissan Laurel 2.8 D z roku 1986 za 30 tisíc korun. "Koupě takto starých dieselů je vždy sázkou do loterie. I tak ale mercedes považuji za jednu z nejlepších voleb - už kvůli levným dílům z vrakovišť a okolnosti, že vůz umí kdekdo opravit," uvádí šéf nákupu bazaru AAA Auto Praha Tomáš Pánek.

MINUSY
* koroze nosných dílů
* žíznivé benzinové motory
* horší zimní starty dieselových motorů
* drahé originální díly a drahá práce ve značkových servisech

PLUSY
* mimořádná výdrž
* prostor, pohodlí
* prestižní značka
* relativně nízká pořizovací cena
* levné náhradní díly z vrakovišť či druhovýroby
* úsporné (7 až 10 l/100 km) dieselové motory