Záleží jen na tom, co z bohaté nabídky karosářských a hlavně motorových variant od dvoulitrového "taxikářského" dieselu o výkonu 53 kilowatů až po špičkový pětilitrový benzinový osmiválec s 235 kilowatty zvolí.
Nejobyčejnější čtyřválcový dvoulitr z roku 1984 je k mání za 70 000 korun. Průměr cen v novější nabídce, benzinový třílitr z roku 1988, bývá okolo 110 000 a stejně starý diesel téhož objemu stojí zhruba 140 000 korun. Vůz po faceliftu v roce 1989 s plastovými lemy na bocích je v nejlevnější dvoulitrové verzi za 160 000, dvoulitrový diesel ročníku 1991 za 190 000 a kupříkladu oblíbený turbodieselový dvouapůllitr v kombi se dá sehnat za 260 000 korun. Do vyšších sfér se pak šplhají nevšední kusy ze závěru výroby: třeba 2.8litrový benzinový sedan ročníku 1995 je za 380 000 korun. Třicetitisícový příplatek se dává za žádaný pohon všech čtyř kol, naopak slevu ve výši 30 000 až 50 000 korun mívají taxikářské verze, poznatelné podle barvy slonové kosti. I v Německu, které je největší studnicí jetých či havarovaných aut pro tuzemsko, jsou Mercedesy 124 drahé. To znamená, že mnohé do Česka exportované kusy - mají-li se dovozcům vyplatit - jsou buďto po těžkých haváriích, nebo po perné službě. Mimořádná opatrnost je tedy při zájmu o ojetinu na místě. K tomu prostá rada: je-li levá bočnice opěradla prodřená, má vůz bezpochyby hodně za sebou. Na druhé straně však zůstává faktem, že zmíněná auta jezdí až milion kilometrů a jejich mimořádnou kvalitu a výdrž dokladují kromě jiného také statistky německého TÜV: ve všech kategoriích stáří jsou mezi nejméně problémovými, a čím jsou starší, tím v tabulkách postupují výš k lepším výsledkům. K dalším přednostem patří mimořádná prestiž značky, vynikající dílenské zpracování, kvalitní antikorozní ochrana, nadčasový design, mimořádný prostor v interiéru i v kufru, bezpečnost a výborné jízdní vlastnosti. Naopak nevýhodám dominují drahé náhradní díly a servisní práce. Problémy lze očekávat v účinnosti ruční brzdy a v některých dílech řízení, ve vůli na kardanu a na brzdovém vedení. Někdy bývají zmíněné mercedesy vybaveny neschválenými díly, zejména litými koly. Z řady Mercedesů 124 doporučují odborníci hlavně diesely a z benzinových prakticky cokoliv. Nejméně vhodný je nejslabší dvoulitrový čtyřválec: tomu vytýkají malý výkon, nepříliš kultivovaný chod a menší trvanlivost - ale jen ve srovnání s ostatními motory modelu, zatímco v konkurenci jiných značek není špatný.
PLUSY
- bohatá nabídka karosářských i motorových verzí
- bohatá výbava u mladších vozů
- dobrá úroveň pasivní bezpečnosti
- prestiž, trvanlivost, kvalita
- velký prostor, mimořádný komfort
- solidní jízdní vlastnosti
- výborná antikorozní ochrana
- nadčasový design
- výborné brzdy
MINUSY
- vůle na kardanu
- závady na brzdovém vedení
- drahé náhradní díly a servis
- jednostranně účinná ruční brzda
- méně trvanlivé některé díly řízení
- riziko koupě vozu vysloužilého či špatně opraveného po havárii
Největší konkurenti
Jestliže sedan Mercedes-Benz série 123 v provedení 250 D (dvouapůllitrový diesel) roku výroby 1992 stojí jako nejlevnější Škoda Felicia, tedy zhruba 220 000 korun, tvoří mu hlavní srovnatelnou a stejně starou konkurenci zvláště BMW 525 TDS rovněž za 220 000, Audi 100 2.5 TD za 190 000, Opel Omega 2.3 TD na 120 000 a Ford Scorpio 2.5 TD za 125 000 korun. "Z uvedených možností bych určitě volil mercedes," říká Tomáš Pánek, šéf nákupu největšího tuzemského autobazaru AAA Auto Praha. "Sportovněji laděný člověk by se ale možná rozhodl pro BMW 525 TDS, který právě začátkem devadesátých let nahradil BMW 524 TD. BMW 525 TDS z roku 1992 je právě kvůli motoru o výkonu 143 koní zhruba o 50 000 korun dražší než stejně starý BMW 524 TD."
