Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autofotka týdne: Mercedes S, nositel pokroku, dal světu ABS

aktualizováno 
Automobilovou událostí letoška je představení nového mercedesu třídy S. Nejprodávanější luxusní auto světa není jen symbolem úspěchu, je také nositelem pokroku. Právě vlajková loď značky uváděla novinky, které se časem dostaly do všech aut. Třeba ABS, které testovaly prototypy už na konci šedesátých let.

Nejznámější jsou bezpečnostní prvky, bez kterých si dnes moderní auto ani neumíme představit. Právě "esko" je často představilo světu. Jedním z vůbec nejznámějších je protiblokovací systém brzd ABS.

Jen těžko se hledá moderní auto, které by jej nemělo. Pro přesnost je třeba říci, že není vynálezem Mercedesu. Stuttgartská značka má však velkou zásluhu na tom, že ABS doputovalo do masové produkce. Však ho velké mercedesy testovaly deset let, než ho před pětatřiceti lety uvedli do prodeje.

Testování v Alpách na Großglockneru. Na fotce z roku 1970 je auto, které má v...

Testování v Alpách na Großglockneru. Na fotce z roku 1970 je auto, které má v kufru generátor živící měřicí zařízení.

ABS (tedy protiblokovací systém brzd, Antiblockiersystem nebo také Anti-lock Brake System) zabraňuje zablokování kola při brzdění a tím ztráty adheze mezi kolem a vozovkou. To umožňuje zachování stability, ovladatelnosti vozidla i v mezních situacích, například při prudkém brzdění. Že ABS pracuje poznáte podle pulzů do brzdového pedálu při brzdění.

Fotogalerie

Systém zabraňuje zablokování kol tím, že automaticky reguluje (ubírá) brzdnou sílu v třmenech tak, aby nedošlo k zablokování kol. U aut bez ABS se podobného efektu dosahuje přerušovaným brzděním. Zablokované klouzající se kolo totiž nepřenese boční sílu a auto pak nezatáčí. Tomu ABS zabrání.

Od letadel k mercedesům

Protiblokovací systém brzd vymysleli původně ve dvacátých letech minulého století pro letadla, na reálné použití došlo ovšem až začátkem padesátých let.

Asi první auto s ABS byl v šedesátých letech Jensen FF (systém Maxaret-Dunlop), ten ještě fungoval na mechanickém principu. První elektronické ABS předvedly různé firmy koncem šedesátých let.

Mercedes-Benz se pochlubil první generací ABS světovému tisku už v roce 1970,...

Mercedes-Benz se pochlubil první generací ABS světovému tisku už v roce 1970, trvalo však dalších osm let, než systém doputoval do sériového vozu. Mezitím už se představila (v roce 1972) nová generace mercedesu třídy S.

Mercedes na systému pracoval od roku 1967 s firmou Teldix a 12. prosince 1970 představil ABS novinářům na testovací trati v Untertürkheimu. 

Další vývoj a ladění trvalo však ještě osm let, třeba vývoj řídicí jednotky zabral pět let. ABS se tedy představilo v sériově vyráběném Mercedesu S (W 116) až v srpnu 1978. To už bylo výsledkem spolupráce s firmou Bosch, která označovala systém jako ABS druhé generace. Příplatek za ABS byl pro třídu S tehdy přes 2 200 marek (základní provedení 280S stálo necelých 24 tisíc marek). Od roku 1984 mohou mít ABS všechny mercedesy a od roku 1992 jej mají v základní výbavě.

Velmi známá fotografie ukazující srovnání vozu s ABS a bez něj. Na mokré ploše...

Velmi známá fotografie ukazující srovnání vozu s ABS a bez něj. Na mokré ploše to ukazují právě Mercedesy W 116.

Mercedes, a samozřejmě "eskový", také představil světu stabilizační systém ESP, to se psal rok 1994 a vyráběla se legendární generace W 140 známá jako mamut a milovaná ruskými boháči.

A v roce 1998 přivezla generace W 220 systém Distronic, to je pokročilá verze tempomatu, která umí udržovat konstantní odstup od předjedoucího auta. Nutno dodat, že podobně fungující systémy představily ještě před Mercedesem Mitsubishi s Toyotou. Dnes se takovému systému, který je schopen sám zrychlovat podle situace před vozem, říká adaptivní tempomat (ACC). Radar, který je klíčovou součástí systému, dnes vozí vetknutý v předním nárazníku i nová Škoda Octavia.

Béla Barényi, vynálezce bezpečných mercedesů

"Eskový" model W111 z padesátých let byl z hlediska bezpečnosti posádky převratem. Do té doby se na podobné věci nepomýšlelo. Slavný konstruktér Béla Barényi však přišel s myšlenkami, které se rozvíjejí dodnes. Pro auto navrhl bezpečnostní schránku v karoserii, která měla zajistit prostor pro přežití posádky při nehodě, tu ještě chránily zóny s programovanou deformací. Dalším vynálezem byl sloupek řízení, který při nehodě neohrozil řidiče.

Mercedes S (W111) v crash testu, který se uskutečnil 10. září 1959.

Mercedes S (W111) v crash testu, který se uskutečnil 10. září 1959.






Nejčtenější

Výtluk na silnici ve Zruči u Plzně.
Jedinečná příležitost pro české silničáře: asfalt, který se sám opraví

Nizozemští vědci řeší problém českých silnic, chtějí předcházet výtlukům. Do asfaltu zamýšlí dávat speciální ocelová vlákna, do betonu přijdou bakterie, které...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Šéf Fordu končí, sázka na robotická auta a elektromobily mu nevyšla

Velké personální změny se odehrávají v automobilce Ford. Podle magazínu Bloomberg přišel o místo předseda představenstva Mark Fields i šéf komunikace Ray Day.  celý článek

Fiat Argo
Autofotka týdne: Fiat Argo by se líbil i v Evropě, snad nahradí letité punto

Nabídka Fiatu v Evropě je děravá jako italská státní pokladna a uprostřed ní vyniká žijící automobilová fosílie. Žádná jiná automobilka v Evropě si nedovolí...  celý článek

Triumph Bonneville Street Cup
Žlutý sršeň Triumph Street Cup ponouká k lumpárnám

Tradiční výrobce motocyklů z Velké Británie poslal do světa další hodně nabroušený café-racer. Triumph Street Cup je jedním ze strojů rozvinuté rodiny mašin se...  celý článek

Ještě kožený volant. Po nasazení airbagu zbývá zacvaknout středový kryt
Ukliďte si v autě, volant je špinavější než záchodové prkénko

Obecně se ví, že interiér vozu není zrovna nejčistší místo, ve kterém se pohybujeme. Nová studie specialistů čištění aut to potvrzuje. Automobil je zamořený...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.