Stýskáme si, že jsou auta stále víc stejná, žádné nové převratné myšlenky. A pak na ulici potkáte tohle. Mia totiž auto svým vzhledem ani moc nepřipomíná. A vlastně vůbec nevíte, jestli to je auto...
Daniel Dušek je nadšenec do elektrických dopravních prostředků. Jeho firma SKD opravuje elektromotory pro lokomotivy, tramvaje, staví elektrický autobus a dokonce plánuje i vlak "motorák" na baterky. Elektromobil tak nesmí v jeho flotile chybět. S německou firmou působící ve Francii se tedy dohodl a první párek těchto kapesních elektromobilů už je v Česku. Taky už nacoural po Praze přes tisícovku kilometrů s prototypem, který mu z Francie půjčili. Jezdí klidně v saku, na jednání. A je středem, pozornosti. "Vzbuzuje to veliký zájem," říká.
V nabídce jsou ale kromě bílých i další provedení, třeba s karoserií vypadající jako z karbonu, nakombinovanou s červenými koly a díly nárazníků. Vlastně by to byl i docela zajímavý taxík pro bezemisní centra měst, která dřív nebo později v evropských metropolích vzniknou.
Mia se od letoška vyrábí v bývalé fabrice karosárny Huliez ve francouzském Cerizay. Ještě stále se dolaďují drobnosti. "Jsou velmi vstřícní," říká Dušek. Třeba konstruktérům při poslední návštěvě radil, aby světla pro denní svícení vyrobili z LEDek, ušetří se tak zase něco málo elektřiny. Chtěl by také lepší stěrač, který by čistil větší plochu čelního okna.
Jako do busu
Povedený hračkoidní design malého elektromobilu má na svědomí Murat Gunak, bývalý šéfdesignér Volkswagenu a jeden z vůdců celého projektu. Další personou, která za autem na volty, představeným v roce 2008 na autosalonu v Paříži stojí, je bývalý šéfdesignér u Bertoneho a Gunakův spolužák David Wilkie.
Mia se zatím prodává jen ve Francii a Německu, další trhy se začnou přidávat po Novém roce. Daniel Dušek právě teď vyřizuje přihlášení prvních dvou exemplářů u českých úřadů. "První kusy pro zákazníky dorazí v prvním čtvrtletí příštího roku," upřesňuje.
Mia je parádním "městským zvířetem". Má proporce jakéhosi mikrobusu. Jenže je ještě menší, na délku má jen něco kolem tří metrů, říkejte mu tedy třeba mikro-mikrobus. Kratší základní třímístná mia má na délku 2,87 m, delší čtyřmístná, která už brázdí české silnice, měří 3,19 metru. Prodloužená verze je také základem pro užitkové provedení. Široká je 1,64 a vysoká 1,55 m.
Uvnitř se sedí hodně netradičně. Řidič je vepředu uprostřed a nohy má mezi předními podběhy. Za ním je lavice pro trojici dalších. Upřímně, je to spíš pro dva, třetí, který vidí záda řidiče, může mít tak ramínka dítěte. Šofér má skvělý výhled a přesně ví, kde krabicovitá karoserie končí. Do městských uliček, kde parkují auta ve dvou řadách, je to paráda.
Netradiční architekturou se tvůrcům podařilo vytvořit na pěti metrech čtverečních, které mia zabírá, dojem neopakovatelné prostornosti.
I nastupování připomene autobus, a co teprve, když se usadíte do druhé řady. Ve výhledu vpřed nepřekáží šofér. I výhled do stran placatými okny, která jsou napevno, je jak z busu.
Posuvné dveře odkryjí i vykousnutí v podlaze a ve střeše, takže místa k nástupu je dost. Otevřete je zmáčknutím kytičky na boku, musíte k tomu ale vzít za kliku. Dvoumetrový habán si pak liboval, že si může natáhnout nohy až vedle řidiče. A na hlavu měl místa akorát.
Uvítají vás hezká sedadla a řidiče vyvedená jednoduchá přístrojovka. Uprostřed trůní malý volant, pod ním dva pedály a kolem pár tlačítek, víc nepotřebujete. Vše důležité vyčtete z displeje pod volantem, k tomu pár kontrolek. Z bezpečnostních prvků je tu kromě pásů jeden airbag ve volantu. Řidiči ještě pomáhá ABS.
Elektrická trakce
Plastová karoserie má díly z termoplastů. Uchycené jsou na ocelovém rámu a jednoduše vyměnitelné. V podlaze je skrytý elektrický pohon. "V autě jsou akumulátory, které mají garantovanou životnost 50 tisíc kilometrů, záruka na ně je pět let. Dobijí se z klasické 230voltové zásuvky. Plně vybitá baterie se nabije za necelých pět hodin. Dojezd je mezi 90 až 100 kilometry," vypočítává základní charakteristiky pohonu Dušek. Pohon 840kilového mikro-mikrobusu obstarává 13kW elektromotor.
Ten sedí na zadní poháněné nápravě, baterka je uprostřed. Bzučivě frčet umí mia podle dokladů až stovkou. Můžete se tedy odvážit i do pravého dálničního pruhu. Zvuk, jaký při akceleraci vydává, se dá nejlépe připodobnit novým pražským tramvajím.
Do nějaké sedmdesátky je mia nečekaně hbitá. Elektromotor má v nejnižších otáčkách nejvíc krouticího momentu, to se skvěle využije na startech ze semaforů.
Řízení nemá posilovač, ale protože není přední náprava zatížená, je manévrování i parkování lehké. "Manželka si nestěžuje," dodává Dušek. Navíc má mia skvělý poloměr otáčení, čelem vzad zvládne na osmi a půl metrech.
Všechno je hezky promyšlené a pečlivě sestavené, jen při jízdě po rozbité silnici působí krabicovitá karoserie jako ozvučnice, takže se rány od podvozku dunivě rozléhají po kabině.
Na praktickou stránku hraje hezky velký a skvěle přístupný kufr pravidelných tvarů. Taky je hned od začátku kromě dvou osobních k mání i nákladní verze se zaplastovanými zadními okny. K sedačce řidiče si dovnitř můžete přiobjednat klidně i sedadlo navíc pro závozníka. Dodávková verze odveze 1 500 litrů nákladu, užitečná hmotnost je 430 kilogramů.
Zkušenosti má Daniel Dušek veskrze pozitivní. Mia se všude vejde, v městském provozu je hbitá a obratná. "Stokilometrový dojezd se ale s nastupující zimou zkrátil. Když si zatopím, je to už jen nějakých osmdesát kilometrů," přiznává.
Základní baterie (typ LiFePO4) jsou 8kWh, můžete si ale připlatit za ještě silnější 12kWh, které dojezd protáhnou za ideálních podmínek na 130 kilometrů. Daniel Dušek si spočítal, že provozní náklady na kilometr jízdy jsou 0,25 koruny na kilometr.
"Cena za základní provedení je 19 800 eur včetně daně a končí na 24 tisících eur pro čtyřmístné varianty," vypočítává Dušek. Cenu nemá smysl srovnávat s běžnými auty. Základní provedení tedy stojí přes půl milionu korun, což je dvojnásobek toho, co stojí malá auta se spalovacím motorem. Mia je tak hlavně pro ty, kdo věří elektromobilitě, mají dost peněz a chtějí něco neobvyklého místo lístku na tramvaj.
