Oblíbené destinace Čechů, jako je Chorvatsko či Itálie, ale třeba i Řecko, jsou dostupné také autem, a čím dál víc rekreantů upřednostňuje při cestě na letní dovolenou vlastní volant.
"Například oblíbený chorvatský Krk je z Prahy vzdálený jen necelých 9 hodin jízdy, na Makarské jste autem za 11 hodin a na přesun na italský ostrov Elba stačí zhruba o dvě hodiny déle," vypočítává Václav Bálek z pojišťovny Allianz.
Experti se shodují, že Češi jsou v přeceňování svých sil nepoučitelní. Často vyrážejí na cestu večer po skončení pracovní doby, nebo si programově na cestování vybírají noční hodiny, aby se posádka vyhnula horku a rušnému provozu během dne. Ve snaze dorazit na místo co nejdříve mnozí řidiči zanedbávají potřebné přestávky na odpočinek a snaží se přijet do prázdninové destinace téměř bez zastavení.
Profesionální šoféři, pro které je ujetí stovek kilometrů každodenní rutinou, mají přesně a přísně předepsané doby, kdy mohou řídit a kdy musí odpočívat. A naopak netrénovaní šoféři si pro cestu na dovolenou naordinují nesmyslné porce kilometrů řízení v kuse, jen aby byli u moře o několik hodin dřív.
Maximální doba nepřetržitého řízení by v běžném provozu neměla přesáhnout čtyři hodiny. Každou hodinu a půl jízdy by tedy podle odborníků mělo následovat malé rozcvičení, které rozproudí krev.
Cviky pro řidiče na cestě k moři. Zažeňte únavu na benzince:
Čtvrtinu řidičů ohrožuje na delších cestách mikrospánek
Mikrospánek trvá 3 až 15 sekund. Během této doby řidič přestane vnímat okolí. Šofér začíná mít zpožděné reakce, může vjet do protisměru a velmi často nevědomky zvyšuje rychlost jízdy.
Podle odhadů švýcarské kanceláře prevence úrazů může mikrospánek za 10 až 20 procent nehod. Odborníci srovnávají nebezpečnost únavy za volantem s alkoholem. Uvádějí, že u řidičů do čtyřiceti let věku se nehody z ospalosti vyskytují hlavně v noci a koncem týdne. Řidiči starší čtyřiceti let prý bourají v únavě více hlavně odpoledne.
"Mikrospánek se nedá předvídat," upozorňují, existují ale jasné příznaky, které varují předem: pálení očí, těžká víčka, časté zívání, zamlžené vidění, třepání, pocit zimy.
Mikrospánek a únava byly příčinou několika nehod, které se staly během posledních dvou červencových víkendů. V půlce července mikrospánek zavinil nehodu na Plzeňsku. Osobní auto narazilo do skútru, který jel před ním, a odhodilo jej do pole. Motocyklista utrpěl vážná zranění, řidič auta policistům přiznal, že za volantem usnul. Mikrospánek je v podezření i u nedělní tragické nehody autobusu na jihu Itálie (více zde).
"Z policejních statistik je zřejmé, že uplynulých 10 dnů bylo jedním z nejčernějších období na našich silnicích. Třeba i proto, že navzdory únavě řidiči pokračovali dále v cestě a možná ještě přišlápli plyn," komentuje Václav Bálek. O život při dopravních nehodách přišlo za posledních deset dní více než 20 lidí.
Tento zarážející fakt totiž také vyplynul z odpovědí řidičů ve výzkumu zaměřeném na mikrospánek. Přitom jedinou účinnou obranou proti únavě za volantem jsou častější přestávky.
Podle průzkumu jeden z deseti řidičů přiznal, že alespoň jednou za volantem usnul a dokonce čtvrtina řidičů si během jízdy "zdřímla". Při delších cestách se riziko mikrospánku ještě zvyšuje, zejména pokud se odehrávají v noci či na rovné dálnici, kde je koncentrace šoféra nižší.
Pouze třetina řidičů se prý rozhodla v takové situaci zastavit a udělat si přestávku na odpočinek. "Většina řidičů tak pokračuje i navzdory únavě dál v cestě, čímž se dramaticky zvyšuje riziko dopravní nehody, na kterou nemusí doplatit jen nezodpovědný řidič, ale i posádka auta nebo ostatní účastníci silničního provozu," komentuje Tomáš Klofát z Allianz pojišťovny.
Z průzkumu vyplývá, že nejčastějším opatřením, které řidiči provedou, když je začne přemáhat spánek, je otevření oken (56 procent dotázaných) či zvýšení hlasitosti hudby v rádiu (32 procent dotázaných). Co je však nejvíce zarážející, až pětina řidičů reaguje v takové situaci přidáním plynu ve snaze urychlit příjezd do cílové destinace.
Podle odborníků je jediným skutečně účinným řešením v situaci, kdy řidiči začnou těžknout víčka, udělat přestávku a odpočinout si. "Přestávka, minimálně 15minutová, dokáže zvýšit koncentraci řidiče a jeho schopnost reagovat rychle na neočekávané situace na cestách. Otevření oken či zvýšení hlasitosti rádia se sice mohou jevit jako účinné, ale jsou to jen krátkodobá řešení," upozorňuje Tomáš Klofát.
Ideální je, pokud posádku tvoří dva řidiči, kteří se mohou v případě potřeby vystřídat. "A u prázdninových cest je dalším řešením spojit si již přesun do konečné destinace s objevováním zajímavých míst a rozdělit cestu tak na několik kratších úseků," radí Bálek.
Důležité je připravit se i na cestu zpátky, pro kterou platí stejná rizika. Člověk má tendenci po bezstarostné dovolené podcenit zpáteční cestu. Poslední den dovolené by měl tedy řidič odpočívat.
