Milan Knížák jezdí auty, která pocházejí ze tří kontinentů: německý Mercedes-Benz třídy E, japonský Nissan Patrol a jako služební vůz má k dispozici americký Chrysler 300 M.
Neměl by ředitel státní instituce jezdit v českém služebním voze?
Neřeším, jestli je to český, nebo zahraniční vůz. Záleží mi na pohodlí a ceně. Ideální spojení těchto požadavků žádné současné české auto nenabízí. Sedm let jsem jezdil Tatrou 613 a rád bych u této značky zůstal. Jenže je přestali vyrábět. Sice to mělo malý kufr, obrovskou spotřebu a špatné topení, ale byl to skutečně pohodlný vůz.
Takže jste si jako pro ředitele Národní galerie pořídil americký chrysler. Vybíral jste ho vy?
Společně s mým šoférem. Hledali jsme auto, které se v konkurenci obvyklých služebních aut bude v něčem odlišovat. K řediteli Národní galerie patří auto se zajímavým designem. Navíc velmi příznivá byla i nabízená cena.
Sám máte mercedes. Co je lepší?
Samozřejmě mercedes. Je ovladatelnější a rychleji se rozjíždí. Americká auta jsou obecně trošku tvrdší a mají horší automatickou převodovku.
Kromě toho máte ještě Nissana Patrol. Kam s tím jezdíte?
Do toho usedám spíš v zimě. Ale jezdím s ním všude. Předloni jsem s ním byl i v Salcburku. Jenže není s klimatizací a já mám alergii na pyl, takže během jara a léta ho používám jen na kratší cesty. Je z počátku devadesátých let, tak si to zaslouží.
Výměnu nechystáte?
Zatím ne, ale pokud na to dojde, hrozně rád bych si pořídil původního vojenského hummera.
Vám se líbí jeho hranatý design?
To auto je velmi krásné. Nebaví mě kulaté vozy, které jejich tvůrci nacpali do aerodynamických tunelů a zbavili je všech hran. Pak si jsou všechna auta podobná jako vejce vejci. Proto mě oslovily třeba nové renaulty, které jdou jinou cestou.
Jedno období jsou takzvaně „in“ auta kulatá, o pár let se vrátí móda hranatých, poté zase kulatých. Nezdá se vám, že se to opakuje?
Máte pravdu. Teď se do automobilového designu zase vrátí hrany. Kulatý tvar už vyčpěl. Vadí mi i to, že si automobilky nedrží svůj styl. Všechno si je podobné a všichni vyrábějí všechno. Nechápu, jak sportovní značka může dělat terénní vůz.
Jaké auto je pro vás nejkrásnější?
Asi tatraplán.
S čím jste začínal řídit?
Moje první auto byla jednoválcová Aerovka 500 z roku 1930. Moc rád vzpomínám i na Fiata 500 a starý Volkswagen Passat, kterého jsem měl kolem roku 1980. Až na wartburga a jednu starou škodovku si na žádné z mých aut stěžovat nemohu.
Chtěl byste mít veterána?
Moc by se mi líbil, ale musel bych k němu mít i automechanika, který by se o něj postaral.
Podle policie jste zavinil dvě vážné dopravní nehody. Změnil se nějak váš způsob jízdy?
Jezdím pořád stejně. Řídím už „tisíc“ let a už se asi těžko změním. Jen se na křižovatce rozhlédnu vícekrát, než do ní vjedu.
Jezdíte často do ciziny. Kde se vám řídí nejlépe?
Vždy to bylo v Německu. V posledních letech už je tam těch aut tolik, že to přestává být únosné. Ale pořád se tam cítím bezpečněji než u nás. Němci jsou ohleduplnější. Bohužel to o nich platí jen v Německu. Pak přejedou hranice a jezdí tu tu opravdu hnusně.
Co si myslíte o zavedení bodového systému?
Do českých poměrů mi připadá nevhodný. Korupce je v této zemi takřka všude a nejinak je tomu i u dopravní policie. Pro nepoctivé policisty to bude skvělý způsob, jak si přivydělat k platu. Snad při kontrolách narazím na ty poctivé, kterých je určitě většina.
 AUTO S ŘIDIČEM: Ze služebního chrysleru zná Milan Knížák vlastně jen zadní sedadla. Využívá totiž služeb svého řidiče. |
