Ale co jen jednoduše ubrat rychlost? Je to opravdu takhle banální: když jsme po dálnici D8 svištěli maximální povolenou stotřicítkou a celkově i s jízdou po městě dosáhli průměrné rychlosti 109 km/h, z nádrže našeho testovacího Hyundaie i30 s motorem 1,4 zmizelo na stovce kilometrů 8,1 litru benzinu. Ale když jsme zpomalili tak, abychom na tachometru měli maximálně 110 kilometrů, průměrná rychlost nám klesla o 12 kilometrů v hodině a spotřeba paliva o 1,3 litru na 100 kilometrů.
O testuK testu jsme použili nejběžnější typ v Česku používaného osobního automobilu, vůz kompaktní (nižší střední) třídy s benzinovým motorem o obsahu 1.4 litru a mírně nadstandardním výkonu 80 kW: Hyundai i30 v edici Tricolor za 279 900 Kč. Klimatizaci jsme záměrně nepoužívali, aby nezkreslovala výsledky. Auto váží cca 1,3 tuny má pětistupňovou manuální převodovku a normovanou spotřebu uvádí výrobce 6,1 l/100 km. Druhý vůz, Peugeot 5008, je typickým představitelem rodinných vozů a díky svému turbodieselu 2,0 HDi o výkonu 110 kW také silných nafťáků. Peugeot jsme použili jen pro srovnání benzinového motoru s naftovým, a proto jsme s ním neabsolvovali jízdu s koly na střeše, se zátěží ani se střešním boxem jako s hyundaiem. Peugeot měl šestistupňovou manuální převodovku a s udržením stanovené rychlosti pomáhal tempomat. Délka trasy byla 112,2 km, vždy po jízdě jsme dotankovali na plnou nádrž (hyundai 53 litry, peugeot 60 litry). Vyjížděli jsme od obchodního centra v Letňanech, první cca tři kilometry absolvovali v městském provozu, pak najeli na teplickou dálnici D8. Na jejím konci u Lovosic jsme se na kruhovém objezdu otočili a jeli nazpět. |
A čas? Zanedbatelná ztráta sedmi minut na 112 kilometrech testovací trasy. Protože víme, že benzinový malolitrážní motor není ideálním dálničním tahounem (přesto jej v autech má podle statistik většina českých řidičů), sehnali jsme pro základní porovnání i naftový Peugeot 5008 s turbodieselem 2,0 HDi a projeli s ním stejným způsobem tutéž testovací trasu.
Výsledkem je překvapení – i s dieselem se dá nižší rychlostí dost ušetřit. Čekali jsme úsporu tak dvě tři deci nafty na 100 kilometrů a ušetřili rovný litr: pomaleji jsme jeli za 5,8 litru, rychleji za 6,8. To vyvrací argumenty všech lamačů dálničních rychlostních rekordů, kteří v silných nafťácích brázdí republiku a tvrdí, že u dieselového motoru na rychlosti nezáleží.
Nejdůležitějším faktorem je totiž sama rychlost, ne otáčky motoru. Při rychlostech nad 80 kilometrů v hodině se až polovina energie z paliva využije na překonání odporu vzduchu. A pak je celkem jedno, jak silný agregát máte pod kapotou. Během testu jsme k měření rychlosti auta používali navigaci, protože to eliminovalo povolenou až desetiprocentní odchylku tachometru.
U hyundaie se ukázalo, že rozdíl rychlostí byl při rychlosti 130 km/h osm kilometrů – tudíž na tachometru auta jsme měli necelých 140 km v hodině. Zajímavé je, že u peugeotu byla při jakékoli rychlosti konstantní odchylka pouhé dva kilometry za hodinu.
Vezeme maltu, kola a "rakev"
Úspora při pomalé jízdě nebyla jediným překvapením v našem velkém testu spotřeby. To další je ovšem jiného druhu – ukázalo se, že na spotřebu mělo minimální dopad obsazení hyundaie dvěma dospělými osobami (kromě řidiče), které ovšem reprezentovaly čtyři pytle zdicí malty po 40 kg, celkem tedy 160 kg váhy. Motor při rychlosti 130 km/h spálil o pouhý jeden decilitr paliva víc oproti jízdě "po prázdnu". Čekali jsme mnohem víc, protože příručky úsporné jízdy tvrdí, že každých 100 kg nákladů představuje litr spotřeby navíc – měli bychom tedy jet za 9,7 litru na 100 km, což se vůbec nepotvrdilo.
Naopak, u převážení jízdních kol jsme sice nárůst spotřeby očekávali, ale ne tak vysoký. Hyundai s dvojicí kol na střeše při 110 km/h (rychleji jsme s ohledem na rizikový náklad nejeli, přestože nosiče i střešní boxy jsou konstruovány až na 160 km/h) spálil rovných 8,6 litru, tedy o téměř dva litry na 100 km víc než u prázdného vozu; čekali jsme zhruba litr na sto.
Pokud převážíte kola ještě vyšší rychlostí, počítejte s násobně vyšší spotřebou, protože ta roste exponenciálně, nikoli lineárně. O něco lepší byla situace u střešních nosičů na lyže, lidově zvaných rakve. Ty díky své aerodynamice až tak velkým hrobařem provozních nákladů nejsou, alespoň při běžných rychlostech, jinak platí totéž, co bylo řečeno u nosičů kol.
Hyundai i30 spotřeboval při rychlosti 110 km/h se střešním boxem o půl litru benzinu na 100 km víc, než když jel bez něj. To je o dost méně, než jsme čekali.
Palubní počítače: ukazují přesně?
Abychom zajistili stejné podmínky při každé testovací jízdě, dotankovali jsme vždy palivovou nádrž až po hrdlo, což u hyundaie představuje 53 litrů paliva (a tedy zhruba stejně tolik kilogramů), u peugeotu zhruba 60 litrů. Řídil vždy jediný řidič, vážící 85 kg, snažil se jet stejným stylem neagresivní jízdy. Při zjišťování průměrné spotřeby a rychlosti jsme používali údaje z palubních počítačů testovacích vozů.
Ty sice nemusí být přesné absolutně – to znamená, že při dopočítání skutečné spotřeby by se ukázala odchylka (počítače většinou ukazují o něco méně, než je realita, ale jsou relativně přesné vůči vlastním naměřeným hodnotám).
Jinými slovy: pokud jsme při první jízdě naměřili spotřebu 8,1 litru, může být ta skutečná třeba 8,3; ale stejnou odchylku má i spotřeba změřená v dalším kole. Jejich rozdíl je proto věrohodnou informací. V souvislosti s palubními počítači nám došlo několik čtenářských dopisů na téma, jak je možné, že computer v jejich voze ukazuje údaje deformované tím, že při stání na neutrál ukazuje hodnotu spotřeby 99,9 litru na 100 km. Ve skutečnosti však auto spotřebuje na volnoběh řádově méně, kolem 0,2 až 0,5 litru paliva na 100 km.
Expert Ústavu silniční a městské dopravy DEKRA Oldřich Očenášek vysvětluje, že k žádné deformaci údajů nedochází, protože počítače hodnotu z volnoběhu nezapočítávají. "Nemohou ji totiž vypočítat. Auta nemají průtokoměr paliva,
aby měřila skutečný průtok, údaj o spotřebě počítá řídící jednotka z různých veličin, hlavně z doby otevření vstřiku a ujeté vzdálenosti. V době, kdy stojíte, auto neujede nic, tudíž se počítač u některých aut, třeba u škodovek, přepne na ukazatel litrů na hodinu, u jiných ukazuje ‚nekonečnou‘ hodnotu, třeba těch 99,9. Až po rozjetí rozpočítá spotřebu paliva do času jízdy, takže v údaji o průměrné spotřebě nikoho nešidí," říká Očenášek.
Jako informativní údaj tedy palubní počítač slouží víc než dobře, zvláště cenné jsou pro nácvik úsporné jízdy právě údaje o okamžité spotřebě paliva.
| Výsledky testu spotřeby v číslech | |||||
| Hyundai i30 1,4 | |||||
| max. rychlost | náklad | prům. spotřeba | prům. rychlost | cena jízdy | doba jízdy |
| 130 km/h | prázdný | 8,1 l/100 km | 109 km/ | 308 Kč | 1:04 hod |
| 130 km/h | 160 kg | 8,2 l/100 km | 109 km/h | 311 Kč | 1:04 hod |
| 110 km/h | prázdný | 6,8 l/100 km | 97 km/h | 258 Kč | 1:11 hod |
| 110 km/h | 2 kola | 8,6 l/100 km | 94 km/h | 327 Kč | 1:13 hod |
| 110 km/h | stř. box + 40 kg | 7,3 l/100 km | 94 km/h | 277 Kč | 1:13 hod |
| Peugeot 5008 2.0 HDi | |||||
| max. rychlost | náklad | prům. spotřeba | prům. rychlost | cena jízdy | doba jízdy |
| 130 km/h | prázdný | 6,8 l/100 km | 109 km/h | 258 Kč | 1:04 hod |
| 110 km/h | prázdný | 5,8 l/100 km | 97 km/h | 220 Kč | 1:11 hod |
