Tajný tip bazarového šmejdila: přehlížený diamant Mitsubishi Lancer

Lancer je přesně ten exot, o kterého obyčejný návštěvník bazaru nezavadí. Ale znalec ví, že to přehlížené mitsubishi je skvělý úlovek. Je to auto ze staré japonské školy, až na trochu větší sklony ke korozi je z hlediska spolehlivosti téměř neprůstřelný. Nejlevnější kousky seženete od 150 tisíc korun.

Mitsubishi Lancer není mezi českými motoristy zrovna populárním vozem, tedy pokud se nebudeme bavit o špičkových sportovních verzích EVO. Jenže to už je úplně jiná liga jak z pohledu jízdního projevu, tak provozních nákladů.

Běžný lancer není tak výrazný a nebyl nejvyhledávanějším vozem ani jako nový, za což z části jistě mohla vyšší pořizovací cena (dnes patří naopak jako nový mezi levnější auta své kategorie). V případě ojetiny jde o velice zajímavou volbu, provází jej totiž pověstná japonská spolehlivost.

Automobilka se třemi diamanty ve znaku za poslední roky neuvedla na trh žádnou vyloženou bombu a dávno pryč jsou i časy, kdy lancery a pajera sbíraly vavříny v rallye. Mitsubishi se tak stalo přehlíženou značkou. České motoristy lákají jiné modely. To platí i pro trh s ojetými automobily, kde je značka Mitsubishi zastoupena jen zřídka. Na druhou stranu, když už se v bazaru lancer aktuální generace objeví, je hned pryč.

Model totiž představuje až nečekaně zajímavou volbu. Důvodem je fakt, že se mezi majiteli těší mimořádně dobré pověsti stojící na vysoké spolehlivosti. V kombinaci s opravdu omezenou nabídkou ojetých vozidel to znamená, že se lancer v autobazaru nikdy dlouho neohřeje. Lancer navíc díky chvále původních majitelů putuje často do garáží známých či sousedů.

Chybí prostorné kombi

Poslední (aktuální) generace modelu Lancer vyjela v roce 2008 ve verzích sedan (pojmenovaná Sportsedan) a pětidveřový hatchback, který nese označení Sportback. Kombík se nevyráběl, přestože předchozí řada jej nabízela. Kdo chce tedy praktičtější karosářské provedení, většinou volí hatchback, který lze podobně jako kombi v případě potřeby naložit až po střechu a navíc jeho kratší záď usnadňuje manévrování při parkování.

Na druhou stranu, při běžném pětimístném uspořádání interiéru toho do kufru zase tolik nenaložíte. Jeho základní objem totiž činí 330 litrů (pro srovnání - „krátká“ fabia má třísetlitrový kufr). Také sedan proti konkurenci ztrácí, když nabídne cestujícím jen 400 litrů prostoru pro zavazadla. Rodiny s miminem v kočárku a hromadou příslušenství k němu tedy lancer neokouzlí. Praktický prostorný kombík prostě chybí.

Zkušenosti majitele

Mitsubishi Lancer sportback 1.6 MIVEC (výbava Invite)

KLADY

• příjemně vyladěný podvozek s víceprvkovou zadní nápravou, který dobře žehlí nerovnosti českých silnic
• poměrně pohodlný interiér, člověk není unavený při dlouhých cestách
• dálniční spotřeba při předpisové rychlosti 130 km/h se dá udržet pod 7 litry (běžně jezdím na dálnici kolem 6,8 l)
• velmi slušná výbava (např. dešťový senzor a automatická klimatizace)
• praktické výklopné zadní dveře, při sklopení zadních sedadel v autě převezete i velké věci
• při nájezdu 90 000 km během tří a půl roku let se nevyskytly žádné problémy, které by vyžadovaly servis
• slušné místo pro cestující na zadních sedadlech
• ani po 90 000 km v interiéru auta nevržou plasty
• po celou dobu nebylo nutné měnit žárovky tlumených světel

ZÁPORY

• aby se motor probudil k životu, je ho potřeba držet v otáčkách, a s tím samozřejmě roste spotřeba
• v porovnání s podobně velkými auty relativně malý kufr, navíc s malou výškou
• volant je u modelu 2012 nastavitelný jen výškově, ne podélně. Pro některé řidiče to může znamenat, že budou těžko hledat vhodnou pozici.
• v porovnání s jinými auty, se kterými jsem jezdil, se poměrně těžko odhaduje, kde končí karoserie, což je nepříjemné při parkování a při manévrování ve stísněných prostorech.
• nízký přední spoiler velmi často drhne o vysoké české obrubníky
• výrobcem udávané spotřeby, město 7,4 mimo město 4,7 a kombinovaná 5,7 litru, jsou zcela nereálné. Mnohem reálnější by bylo město 8-9 litrů, mimo město (do 90 km/h) 5,5 - 6 litrů, dálnice (do 130km/h) 6,5 - 7,5 litrů.
• občas se ozývalo povrzávání od přední nápravy, podle servisu to však způsobovaly nečistoty

Ale v interiéru se tísnit nebude snad nikdo. Prostor pro posádku potěší ve všech směrech vepředu i vzadu. Kabina je zde dostatečně dimenzovaná i na šířku, cestující navíc jistě ocení i pohodlná sedadla. Nakonec cestovní pohodlí je známou předností lanceru. Ten přitom neztrácí jistý sportovní náboj. Zkrátka při ladění podvozku japonská automobilka odvedla opravdu příkladnou práci.

Benzin lepší než diesel

Všechny benzinové motory nabízené v lanceru poslední generace mají variabilní časování ventilů, které je zde označováno Mivec. To znamená, že se řidič nesmí rozpakovat motor vyhnat do otáček. Benzinové motory tak mají nečekaně sportovní projev.

Nejnižší výkon má benzinový čtyřválec 1.5 Mivec/80 kW, který však i tak řada motoristů vyhodnotí jako vyhovující. O něco lépe si stojí 1.6 Mivec s výkonem 85 či 86 kW, ale asi nejčastěji se setkáte s motorizací 1.8 Mivec/105 kW (po roce 2010 s výkonem 103 kW, což je důsledek zavedení normy Euro5), která se zdá být z hlediska výkonu naprosto ideální, i pokud se občas necháte unést a u vozu se pod vaším vedením probudí nějaké ty závodní geny. Do dneška zbyl v ceníku nových lancerů už jen 1,6litr.

Automobil dostával také motor 2.0 Mivec/110 kW, ten se však na našem trhu nenabízel, stejně jako motorizace 2.4 Mivec/125 kW. Naopak setkat se na trhu s ojetými vozy můžete s provedením 2.0 Ralliart 4WD, které má pohon všech kol a přeplňovaný dvoulitr o výkonu 177 kW. Ještě více zábavy zajistí uznávaný sportovní model Lancer EVO X, jehož přeplňovaný dvoulitr produkuje výkon 217 kW a taktéž roztáčí všechna čtyři kola.

Ale to už je trochu jiná písnička, takže zpět na zem a vraťme se k běžným cenově dostupnějším verzím. Do těch se totiž montoval také turbodiesel, a to známý dvoulitr TDI z dílny Volkswagenu. Jde o motor s výkonem 103 kW a i když je zde ochuzen o některé problematické části, ostražitost je stále na místě. Úniky oleje, potíže s turbem nebo vstřikovači prostě nelze vyloučit.

V porovnání s benzinovými motorizacemi je turbodiesel méně spolehlivý a také znatelně méně kultivovaný. Protože je naftový čtyřválec těžší než benzinové motory, zatěžuje také více přední nápravu, což se může projevit na její životnosti.

Kdo chce jezdit úsporně, možná vsadí na benzinový motor v přestavbě na LPG. Nakonec tuto úpravu nabízí i Mitsubishi pro nově zakoupené automobily a na trhu s ojetými vozidly se pár aut v přestavbě na LPG vyskytuje.

Lancer poslední generace je vozem, který potěší řidiče hledající jak spolehlivost, tak pohodlí a nadprůměrné jízdní vlastnosti. Přesné řazení a dobře naladěný podvozek představují jasné klady, naopak vyšší spotřeba benzinových verzí, zejména pokud se řidič nechá trochu unést, zrovna nepotěší. Ve vyšších rychlostech budete navíc postrádat šestý rychlostní stupeň, což se při jízdě po dálnici taktéž na spotřebě projeví.

Lancer má asi jediný plošně známý neduh, a to je náchylnost ke korozi podvozku, což je vlastní více japonským vozům poslední dekády. Když si tedy pro mitsubishi půjdete, nechte si ho zvednout na heveru. Koroze vás nesmí vyděsit, bude však dobré nechat vůz zespodu ošetřit protikorozním nátěrem, který vyjde na osm až deset tisíc.

Kdo hledá vůz nižší střední třídy a potká v autobazaru Mitsubishi Lancer, neměl by váhat a říct si o zkušební jízdu. Třeba v tom spolehlivém Japonci najdete zalíbení a pokud ne, budete mít při dalším vybírání s čím srovnávat.

Mitsubishi Lancer podle odborníka z bazaru

Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO

Mitsubishi Lancer si řada motoristů pořizuje na doporučení jiných majitelů, kteří mají s vozem zkušenosti. Obecně jde o nadprůměrně spolehlivý automobil, zejména pokud jej pohání některý z benzinových motorů. Ty jsou považovány za naprosto bezproblémové, navíc zážehových lancerů je na trhu oproti dieselům dostatek a pochopitelně mají i nižší nájezd, takže není důvod je nedoporučit.

Dvoulitrové turbodiesely TDI od Volkswagenu obecně nemají příliš dobrou pověst a leckoho by to mohlo odradit. Lancer však dostal jeho nejschůdnější variantu bez nástrah v podobě modulu vyvažovacích hřídelí či filtru pevných částic. U dieselu tak pozor spíše na nižší životnost podvozku – už okolo 100 tisíc kilometrů na rozbitých českých cestách bývá nejvyšší čas na nová přední ramena a tlumiče. Kromě toho jsou podvozkové části i výfuk náchylné ke korozi. Ale to platí i pro benzinové motorizace.

Varování si zaslouží automatická převodovka v podobě variátoru CVT, se kterou se sice na českém trhu jen tak nesetkáte, ale stejně jako u všech jiných výrobců moc přes 100 tisíc kilometrů obvykle nevydrží.