Mohli vojáci na přejezdu přežít?

Stačilo málo k tomu, aby pět vojáků, kteří ve čtvrtek zahynuli na železničním přejezdu na Prostějovsku, v tuto chvíli žilo. Stačilo možná jediné - závory, které by přejezd chránily. "Ano, to je možné," připouští Jan Kučera z drážní inspekce Českých drah.

Vzápětí, už se znalostí prvních výsledků vyšetřování tragédie, však dodává: "Závory nejsou samospasitelné.

Bez ohledu na to, jak jsou přejezdy chráněny, je v naprosté většině případů chyba na řidiči.

Máme řadu případů, kdy se řidiči snaží projet mezi závorami nebo je i úmyslně rozrazí."

Ale co v tomto konkrétním případě?

Proč neměl přejezd ve Vrahovicích závory, když rychlík vrazil do vojáků v rychlosti 99 kilometrů za hodinu? 

"Není to tam příliš frekventované, jezdí tam málo aut, léta nedošlo k jediné nehodě," reaguje mluvčí Českých drah Pavel Tesař.

Železniční přejezdy

Jen s výstražným křížem 5212

S křížem a semafory 2177

S ručními závorami 636

Se závorami i semafory 810

Celkem 8 835

Pozn. Počty se průběžně mění

Takových přejezdů "chráněných" křížem a semafory je v Česku přes dva tisíce. A jen s křížem přes pět tisíc.

Jenže tam, kde vlaky jezdí stokilometrovou rychlostí, by podle předpisů měly většinou závory být. Ovšem jsou výjimky - kromě rychlosti vlaků odborníci posuzují také množství aut v daném místě. A právě to rozhodlo v neprospěch Vrahovic.

Podle předpisů musí vlak zabrzdit maximálně do 1 km; pokud však jede rychlostí nad 160 km/h, je zábrzdná vzdálenost 1600 m.

Energie, kterou má rozjetý vlak, mu neumožní zastavit dříve než po 400 metrech. Zábrzdná vzdálenost závisí hlavně na rychlosti a hmotnosti vlaku a na sklonových poměrech trati.

Chyba řidiče na nechráněném přejezdu

Není vyloučeno, že pět pomníčků nakonec závory do Vrahovic přinese. "Vše záleží na tom, jaké budou definitivní výsledky vyšetřování," říká vedoucí silničního hospodářství na olomouckém krajském úřadě Ladislav Růžička. "Bude velmi záležet na tom, zda šlo či nešlo čistě o chybu řidiče," dodává.

V roce 2003 bylo evidováno

* 148 srážek s vlakem na nezabezpečených železničních přejezdech; přitom bylo 7 osob usmrceno a dalších 83 zraněno

* 133 srážek s vlakem na zabezpečených železničních přejezdech; přitom bylo 37 osob usmrceno a dalších 72 zraněno. 

Z celkového počtu těchto nehod jich zavinili uživatelé silničních komunikací bez jakékoli spoluúčasti ČD více než 95 %.

Byla to tedy jen chyba řidiče? Těžko říct. Přesnou pravdu už nikdo nezjistí, řidič i jeho spolujezdec, který s ním seděl v kabině, jsou mrtví. Zatím se ukazuje, že řidič najížděl na koleje z vedlejší silnice a nemusel z těžkého úhlu vůbec vidět, že svítí na semaforu červená.

"Toto nevylučuji. Stejně jako nevylučuji, že v Tatře-815, v níž jel, neslyšel výstražné signály. Ale i tak minimálně věděl, že jede na koleje a musí si dát pozor," upozorňuje Kučera z drážní inspekce.

České dráhy i ministerstvo dopravy postupně zlepšují ochranu přejezdů, ale jde to jen pomalu. V každém kraji se opraví dvacítka z nich. Ideální by bylo udělat u všech přejezdů nadjezdy a podjezdy, zatím však většinou přibývají u přejezdů alespoň semafory. "Samozřejmě, všechno je to otázka peněz," podotýká Kučera.

***

Zákon ukládá řidičům si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet (tzn. se musí rozhlédnout, neblíží-li se vlak). Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli.

ŽELEZNIČNÍ PŘEJEZDY A ZÁKON

Zákon o provozu na pozemních komunikacích v souvislosti se železničními přejezdy stanoví povinnosti řidičů:

* počínat si zvlášť opatrně, a zejména se přesvědčit, jestli je možné přes přejezd bezpečně přejet,
* 50 m před přejezdem snížit rychlost na 50 km/h, a přejezd přejíždět rychlostí 30 km/h,
* pokud na světelné signalizaci svítí přerušované bílé světlo, může se jet přes přejezd rychlostí 50 km/h,
* na přejezdu se nesmí nikdo zbytečně zdržovat.

Na přejezd nesmí řidič vjet:

* když je signalizována výstraha (dvě červená přerušovaná světla),
* když se sklápějí nebo zdvihají závory (a když jsou závory sklopeny),
* když drážní zaměstnanec dává znamení praporkem nebo červeným světlem,
* když je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak (tento zákaz neplatí, když na signalizaci svítí bílé přerušované světlo).

U pozemních komunikací jsou před železničními přejezdy umísťovány návěstní desky s pruhy – tři pruhy ve vzdálenosti 240 m, 2 pruhy 160 m a s jedním pruhem 80 m před přejezdem.

Výstražná značka upozorňující na železniční přejezd je trojúhelníková a je na ní znázorněná buď parní lokomotiva, což znamená, že bude následovat nezabezpečený přejezd, anebo jsou na značce znázorněny závory, což má znamenat železniční přejezd zabezpečený. Dodatková tabulka „Tvar křížení pozemní komunikace s dráhou“ se přidává většinou tam, kde není křížení kolmé.

Těsně před přejezdem je výstražný kříž, buď jednoduchý, což znamená jednokolejný přejezd, anebo dvojitý, upozorňující, že železniční přejezd je vícekolejný.

Také může být před přejezdem značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“. Pak je povinné před přejezdem zastavit a pokračovat v jízdě teprve poté, když se řidič přesvědčí, že se neblíží vlak.

Dvě červená střídavě přerušovaná světla zakazují vjezd na přejezd, přerušované bílé světlo znamená, že přes přejezd je možno přejet. Je-li zabezpečovací zařízení v poruše, pak u závor bývá zaměstnanec dráhy, a pokud krouží červeným nebo žlutým praporkem, anebo za snížené viditelnosti červeným světlem, je zakázáno na přejezd vjet.

Další nařízení ve vztahu k železničním přejezdům:

* řidič nesmí zastavit a stát na železničním přejezdu a ve vzdálenosti kratší než 15 metrů před ním a za ním, 
* řidič nesmí použít dálková světla, mohl-li by být oslněn strojvedoucí vlaku nebo řidič jiného drážního vozidla. Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru (např. v důsledku sklonu vozovky).

Zdroj: AUTOKLUB ČR

Vlak tlačil škodovku asi tři sta metrů. Ve zdemolovaném autě zemřeli tři muži, dva zraněné spolujezdce odvezly sanitky. (10. září 2004)