„Stadion jede i šedesátkou,“ chlubí se. Závodní provedení umí uhánět až kolem stovky. Řídit ho chce zkušenost, protože má specifické ovládání: rychlosti se řadí na rukojeti. Je potřeba mít cit a umět poslouchat motor.
„Stadion nemá ani tachometr, ale poznáte, kdy zařadit, je třeba motor pořádně vytočit a pak to tam kopnout,“ líčí.
Jiří Felcman hledal něco, u čeho by se odreagoval. Věděl, že chce mít klasickou jawu. Jeden z jeho kousků si prohlédněte zde.
SkútrařiPražský provoz se v létě skútry jen hemží. Jezdí na nich pestrá směs lidí a všichni se shodnou na jednom: skútr je parádní kámoš do města, který ušetří spoustu času. A také skvělý módní doplněk. Téma „Já a můj skútr“ čtěte v Magazínu City Life MF DNES, který je právě na stáncích. Koupit ho můžete i on-line zde |
„Nejdřív jsem se učil léčit klasické bolístky, čištění svíce a karburátoru, nastavování předstihu a odtrhu,“ vypráví. Veškerou údržbu zvládá sám, jednodušší motor prý nenajdete.
Naposledy, když musel den před focením pro City Life motor rozebrat a zase složit, to nezabralo ani dvě hodiny. Podobnou generálku už dnes dělá ve vlastní garáži.
První stroj mu totiž ukradli přímo před domem, když jej spravoval. Mopedy stavěl i ve svém fotoateliéru. „Bylo to magické místo, v temné komoře se vůně vývojek a ustalovače mísila s odérem benzinu a vyjetého oleje. Čirá krása,“ vzpomíná zasněně. O své zálibě vede i fotoblog (zde).
Občas se stane, že se motorka zkrátka zastaví. „Sedím na chodníku a řeším, proč nejede. Většinou je to banalita, kterou odstraním do 30 minut,“ popisuje. „Kolemjdoucí pánové se zastavují, radí a vzpomínají, jak přesně na takovém stadionu jezdili jako kluci a jak se na tom vyřádili, přihodí vzpomínku z mládí a občas i radu, co by to mohlo být.“
