Že by znovuobjevení vysmívané jawy?
Byť ve městech, na výletních trasách a vůbec všude tam, kde motorky slouží spíš pro radost než pro užitek, jsou dnes víc vidět zahraniční značky, pořád je v zemi mnoho starých motorek tradičních českých značek. Potvrzuje to statistika, z níž plyne, že v Česku je evidováno na 790 000 motocyklů v průměrném stáří téměř 30 let. Otázkou ale zůstává, kolik starých jaw nebo čezet ještě jezdí. "Na trhu ojetin v Praze v současnosti prakticky není o motorky české výroby zájem," říká pražský obchodník se staršími motocykly Václav Piroutek. "Lidé nejvíc žádají endura slavnějších značek v ceně do zhruba 60 000 korun a skútry za 20 000 až 50 000 korun, přičemž nejlépe se prodávají levnější stroje asi tak za 25 000 korun." Pavel Rys, který s novými i jetými motocykly obchoduje v Přešticích na Plzeňsku, tedy na typickém českém venkově, rovněž potvrzuje zájem o stroje zahraniční produkce. "Největší poptávka je po kvalitních motorkách v ceně kolem 150 000 korun - po větších endurech a chopperech," konstatuje Pavel Rys. "Jaw a a ČZ či MZ z bývalé NDR se v mém obchodě objeví jen výjimečně." Obecně rostoucí zájem o motocykly, zejména o choppery, avizuje i Martin Kříž, pražský prodejce nových i jetých motocyklů. Jako jediný z oslovených ale připustil oživení zájmu o ještě nedávno zavrhované a vysmívané stroje Jaw a, ČZ a MZ. "Jejich znovuobjevení sice teprve začíná, ovšem podle mých zkušeností to není ke škodě zejména pro jezdce, kteří nemohou za motocykl vydat větší peníze, a hlavně pro začátečníky," soudí Martin Kříž. "První totiž za cenu solidních jaw, ČZ či MZ dostanou obvykle jen dosluhující motorky světových značek a druzí získají jezdecké zkušenosti na slabších a méně nebezpečných strojích. Obecně platí, že motocyklistův vývoj by měl začínat v patnácti letech na padesátce a od sedmnácti, osmnácti roků na lehce ovladatelné motorce o obsahu maximálně 500 či 600 krychlových centimetrů."
Dobré stroje na své kupce dlouho nečekají
Motocyklový trh ojetin není zdaleka tak přeplněný jako automobilový. "Dobré motorky za přijatelné peníze na kupce dlouho nečekají," charakterizuje situaci Martin Kříž. Také nebezpečí koupě kradených strojů je menší než u aut, naopak riziko získání stroje po havárii je mnohem větší u motorek. "Je jen málo motocyklů, které ve své kariéře neležely," vysvětluje Pavel Rys. V úvahu je třeba brát i skutečnost, že z ciziny se do Česka až na výjimky nedovážejí jiné stroje než havarované, neboť vše ostatní je v zahraničí obvykle dražší než v Česku. Pravděpodobnost, že zájemce o ojetinu koupí bouračku, je tedy značná: počty motorek dovezených z ciziny se v posledních letech přiblížily počtům strojů v zemi prodaných jako nové. "Hodně lidí, kteří vyzkoušeli jeté motorky, po čase přechází na stroje nové," dělí se o zkušenosti Martin Kříž. Další významnou odlišností proti obchodu se staršími auty je okolnost, že zájemci o jeté motorky o nabízeném zboží vědí jen pramálo. Z průzkumů plyne, že sice mívají poměrně přesně vymezenou představu o hledané značce a typu, ovšem kvalitu konkrétního nabízeného kusu posoudit nedovedou. "V takovém případě je dobré, aby u koupě asistoval odborník," radí Pavel Rys. Za nejjistější se považuje nákup staršího motocyklu v bazaru u značkového prodejce.
V tuzemských bazarech převažuje nabídka jetých motocyklů zahraničních značek. |
Choppery za sebou mívají méně pernou službu než jiné motocykly. |