Křtu nového motoru, který vznikl na základě patentů v USA žijícího Kanaďana Alberta Solaroliho, se zúčastnil slovenský premiér Robert Fico. Důvodem je fakt, že pro vývoj svého vynálezu zvolil Solaroli právě Slovensko, kde s místními partnery založil společnost RTU Europe s.r.o., která navazuje na jeho vlastní společnost Revolutionary Technologies United.
Rychlokurz fyzikyAdiabatický děj Adiabatický děj je termodynamický děj, při kterém nedochází k tepelné výměně mezi plynem a okolím. Děj probíhá při dokonalé tepelné izolaci, takže soustava žádné teplo nepřijímá ani nevydává. Za adiabatický lze pokládat takový děj, který proběhne tak rychle, že se výměna tepla s okolím nestačí uskutečnit. Zdroj: Wikipedia |
Solaroli a jeho slovenský partner Dick Kvetňanský rozvinuli myšlenku takzvaného pseudoadiabatického motoru a tu aplikovali na současný konstrukční základ. Testovací motor, který byl koncem listopadu pokřtěn v Bratislavě, tak vychází z běžného sériového pětiválce Audi. Klíčem k úspěchu jsou některé konstrukční změny a nové materiály v konstrukci použité.
Právě ty mají zaručit, že děje probíhající v motoru se blíží těm adiabatickým. Během spalovacího procesu by tedy nemělo téměř docházet k přenosu tepla mezi plynem a okolím. Důsledkem toho se má motor obejít zcela bez běžného chlazení. Jednoduchá poučka přitom říká, že právě chlazením motoru, které je nutné kvůli jeho správné mechanické funkci, se ztrácí zhruba třetina využitelné energie paliva. Tuto energii má nový slovenský motor umět využít a jeho účinnost tak má být vyšší než 60 % (firma uvádí i 70 %). Spalování má oproti současným motorům probíhat za nezvykle nízkých teplot a na blok běžícího motoru si lze údajně sáhnout, aniž by došlo k popálení.
Tolik teorie, na které možná není nic podivného. Jenže praktickým výstupům, které představitelé projektu předvádějí, se už věří o něco hůře. Pětiválec 2,5 litru, který například v přeplňované verzi v Audi TT RS dává výkon 250 kW (340 koní), má po aplikací patentovaných technologií výkon 598 kW (814 koní). Podobně točivý moment vzroste ze 450 Nm na 1 000 Nm. To by ještě vzhledem k tomu, že má motor využít třetinu energie jinak zmařenou chlazením, nebylo podivné.
Rozpaky začínají budit údaje o spotřebě. Podle stránek RTU Group má spotřeba z udávaných devíti litrů na 100 kilometrů klesnout na zázračných 5,3 litru. Tomu se při výkonovém potenciálu motoru věří těžko, avšak při běžném fungování jen ve velmi částečném zatížení v kombinaci s vysokou účinností motoru to také není nedosažitelný údaj.
Například firmou prezentované křivky průběhu výkonu a točivého momentu už však můžeme rozporovat velmi snadno. Křivka výkonu motoru eFone, jak jej tvůrci nazývají, je hodně idealizovaná a průběhu točivého momentu neodpovídá, především v nižších otáčkách. Stačí si například všimnout, že křivka točivého momentu se zhruba okolo 2 000 otáček za minutu potkává s křivkou u sériového motoru z TT RS, výkon je tu však minimálně o třetinu vyšší, což je pochopitelně nesmysl. Rovněž zlom, kde přestane točivý moment raketově růst, by se měl na výkonové křivce alespoň částečně projevit, přinejmenším tak, že teprve odsud bude křivka nárůstu výkonu téměř lineární.
Autoři projektu se také ohání řadou patentů, které fungování motoru pomáhají. Jenže snad jen náhodou pak zapomínají zmínit třeba čísla přihlášek patentů a jejich platnost, o konkrétních technických řešeních se už nezmiňují vůbec. Přitom každý patent je veřejně dostupný a nejde o nic tajného. Jednoduché vyhledávání v několika databázích ukáže, že Solaroli vlastní jeden patent související s fungováním přeplňovaných motorů (v databázi USPTO číslo 6,282,898) v USA. Na Slovensku nemá on ani společnosti, ve kterých je účasten, patent žádný a databáze neukáže ani žádnou podanou přihlášku.
Celkově chybí jakákoli přesvědčivá dokumentace, která by alespoň podpořila legitimitu projektu. Dramatická rozborka a sborka motoru Audi v oficiálním videu firmy se zakostičkovanými změnami pak působí doslova úsměvně. A záběr na měřicí přístroje ve videu, kde mají výfukové plyny na měřicím zařízení stejné složení jako vzduch, pak už jen celé věci dodává na nejistotě.
Podobně podivně působí prohlášení o nízké teplotě spalování a tudíž nízké teplotě výfukových plynů. Firma na svých stránkách tvrdí, že teplota plynů je 351 °C oproti obvyklým 1 000 °C, jenže autoři opět zapomínají dodat, za jakých podmínek. Těch 1 000 °C je pro běžný benzinový motor opravdu extrém, který lze naměřit na výstupu ze spalovací komory při maximálních zatíženích u těch nejvýkonnějších motorů. Například běžná pracovní teplota katalyzátoru, který je umístěn o trochu dále za sběrným potrubím, se pohybuje v rozmezí asi 400–800 °C. Mimochodem, motor RTU eFone se prý obejde zcela bez katalyzátoru.
Snaha RTU tak zatím působí spíše jako trochu náročnější tuning kvalitního přeplňovaného motoru, o kterém je známo, že toho docela hodně snese. A spotřeba 5,3 litru by pak při nějakých 2 000 otáčkách za minutu a prakticky bez zatížení nemusela být nereálná. Nicméně v praxi nedosažitelná. Ale kdo ví, třeba opravdu slovenský tým přišel na pozoruhodný způsob dramatického zvýšení účinnosti spalovacího motoru...
