Motoristé šetří na nepravém místě

Náklady na provoz motorových vozidel rostou a řidiči se snaží šetřit, kde se dá.
Náklady na provoz motorových vozidel rostou a řidiči se snaží šetřit, kde se dá. Často na nepravých místech, například na brzdách. "Nejméně jednou měsíčně se setkám s případem, kdy mi hrůzou vstávají vlasy na hlavě," říká Roman Reš, který se v Plzni specializuje na servis starších aut. Vzpomíná kupříkladu na Renault 5, jehož majitel zavítal do dílny s tím, že vůz hůř brzdí. "Ve skutečnosti renault nebrzdil vůbec. Levý přední brzdový kotouč měl sílu tří milimetrů místo předepsaných nejméně deseti," dodává Roman Reš. Destička chyběla, neboť byla tak ojetá, že za jízdy vypadla z třmenu brzdy. Kvůli tomu vyjel z válce píst brzdy a nakonec vytekla brzdová kapalina. "Majitel auta původně nechtěl o výměně kotouče ani slyšet a plánoval, že po malé opravě pojede dál. Naštěstí se nechal přesvědčit, že brzdám musí dát víc," vypráví Roman Reš. "Jsou to vlastně kuriozity, ale řidiči si zřejmě neuvědomují, že sice mohou jet s porouchaným motorem třeba na laně, ale bez brzd to nejde. Ani na laně." Špatné zkušenosti mají i ve značkových servisech. Technik škodováckého servisu v Mariánských Lázních Josef Paseka konstatuje, že brzdové destičky sjeté až na kov nejsou ničím mimořádným. "Zajímavé je, že majitel vozu nepřijede kvůli tomu, že by pozoroval menší účinnost brzd. Takřka vždy si stěžuje, že se od brzd ozývá divný zvuk," uvádí Josef Paseka a doplňuje, že podobné příběhy se stávají hlavně řidičům, kteří podceňují pravidelný servis a patří spíš do kategorie opatrných motoristů jezdících nejčastěji minimální rychlostí ve městech. Ve špatném stavu bývají také ruční brzdy, a to hlavně u starších aut, zejména u škodovek. "Jejich bolestí jsou zarezlé lanovody, ve kterých se nepohybují ocelová lanka," sděluje plzeňský automechanik Miroslav Hyška. "Potížím přitom lze snadno předejít - tím, že řidič alespoň občas ruční brzdu použije. Stačí zatahat za páku třeba při čekání na zelenou u křižovatky." Samostatnou kapitolou je brzdová kapalina. Její výměnu doporučují výrobci po dvou letech provozu, přičemž není důležité, kolik kilometrů vůz absolvoval. Pro kvalitu kapaliny je důležitý bod varu, který je u nové náplně nad 200 stupni Celsia. Snižuje ho voda, která se na brzdovou kapalinu váže, i když auto stojí třeba v garáži. "Při jednom z průzkumů jsme se setkali také s vozem, ve kterém byla kapalina vařící už při zhruba stovce stupňů. Majitel měl v autě místo brzdové kapaliny vlastně jen vodu," sděluje Zdeněk Pangrác z firmy obchodující s kapalinami do aut a zdůrazňuje, že s nízkým bodem varu kapaliny souvisí nižší účinnost brzd. Voda navíc v brzdovém systému způsobuje korozi kovových dílů. Opraváři se shodují, že brzdy zaslouží pravidelnou kontrolu - třeba při výměně oleje v motoru, tedy po 10 000 až 15 000 kilometrech. V automobilu jezdícím převážně po městě vydrží destičky zhruba 20 000 až 25 25 000 kilometrů, zatímco při většině jízd na dálnicích lze na sadu destiček urazit třeba i trojnásobek.

Autor je spolupracovníkem redakce