Hlavní světová výstava EICMA v Miláně každoročně odhaluje nové modely motocyklů pro nadcházející sezonu, ale také naznačuje další směrování motocyklového trhu. A také letos se ukázalo, že „závody ve zbrojení“ pokračují a hlavně japonské a italské značky se navzájem trumfují se stále většími motory a vyššími výkony.
Aprilia RSV4 RF-W Misano
Pro sportovní jezdce a nadšence do okruhového řádění připravila Aprilia speciální verzi superbiku RSV4, který je neuvěřitelně blízko speciálům ze seriálu mistrovství světa superbiků WSBK (konkrétně ze třídy Superstock 1000), kde také RSV4 vyhrála již sedm titulů. Přitom už ale nejde jenom o techniku, která z véčkového čtyřválce dokáže vyždímat výkony přes 230 koní a na některé okruhy se musí dokonce výkon snižovat, aby pneumatiky vydržely více než jen pár kol. Pořízením tohoto stroje totiž dostáváte vstupenku do programu Factory Works a dostanete podobný servis jako jezdci z továrních stájí značky Aprilia.
Proti standardní silniční RSV4 nabídnou speciální verze RF-W nižší hmotnost či silnější přední vidlici, k tomu elektronickou kontrolu trakce, startovního asistenta, quickshifter i závodní Race ABS se systémem brzdění motorem a kontrolou zdvihu zadního kola. Motocykl je plně nastavitelný a můžete si jej objednat již hotový přesně podle specifikace pro jednotlivé třídy superbikového šampionátu RF-W Stock 1, RF-W Stock 2 či nejšpičkovější RF-W SBK, což už je dokonalá replika superbiku z tovární stáje Aprilia Racing Team.
Kawasaki Ninja ZX-10R
Hlavním soupeřem zuřivé Italky je ninja od Kawasaki, která se liší hlavně řadovým čtyřválcem místo véčkového. Japonští konstruktéři ninju pro novou sezonu kompletně přestavěli a změnili vše – od podvozku přes motor a elektroniku až po odpružení. I design je trochu modernizovaný o ostřejší špici kapotáže či klasičtější koncovku výfuku, ale samozřejmě musí navazovat na tvary držitele titulu z WSBK. A i zde se začíná sériová verze těsně blížit k parametrům závodního speciálu a umožňuje vlastní nastavení geometrie se změnami zavěšení zadní kyvné vidlice +/- 2 mm a hlavy řízení +/- 4mm.
Motor je uvnitř výrazně odlehčený, a to celkem o 5 kg připadajících na pohyblivé části. Přesto je celý motocykl překvapivě o 5 kg těžší než dříve, protože dostal mnohem víc elektroniky. Výkon se vyšplhal na maximální hodnotu 207 koní s náporovým sáním, navýšil se i točivý moment na 113,5 Nm při 11 500 ot/min.
Nová elektronika navíc poprvé umožňuje nastavit i brzdný účinek motoru. Podobně inovovaná je i šestistupňová převodovka, která je nyní už v sérii v kazetovém provedení a majitel tak může na okruhu laborovat s různými poměry převodových stupňů a snadno vymontovat celou převodovku i bez vypouštění oleje. I zde už přichází speciální závodní ABS s možností aktivace i v náklonech a kontrola trakce Bosch se speciálním systémem měření zrychlení a náklonu v šesti osách a speciálního softwaru pro brzdění motorem.
Ducati Multistrada 1200 Enduro
A teď z jiného soudku. Ještě před pár lety by málokdo věřil, že na trh může přijít model s výkonem 160 koní, který si přímo do svého názvu dá slovo Enduro. A italská Ducati v tom nevidí problém a na trh uvedla své cestovní maxienduro Multistrada s osazeným větším kolem 19“ a speciálním softwarem do terénu. Elektronika totiž ovládá také průběžně nastavitelné aktivní odpružení.
S novým zaměřením přišel i nový design, ergonomie pro jízdu ve stupačkách a hlavně odolnější provedení se zesílenými hliníkovými kryty místo plastových a také obří 30litrová nádrž pro výpravy mimo civilizaci, díky které mašina ujede přes 450 km dojezdu.
Elektronika umí sledovat a kontrolovat zvedání předního kola, prokluz zadního, ale třeba Ducati Multimedia System pro spolupráci s chytrým telefonem a předprogramovaným sdílením jízdních parametrů na sociálních sítích naznačuje, že to s těmi výpravami mimo civilizaci nebude až tak horké. To ostatně naznačovaly i standardní ryze silniční pneumatiky obuté na vystavených modelech.
Ducati XDiavel
Ducati poprvé v historii vstupuje do světa opravdových cruiserů a za tím účelem předělala skříň motoru Testastretta a schovala všechna vedení a trubky chlazení dovnitř, aby navenek byl jen čistý tvar véčkového dvouválce 1 262 ccm. Zatímco předchozí model Diavel byl ještě hodně sportovní stroj, nový XDiavel už je ryzí cruiser s posazem s nohama vysunutýma hodně dopředu. A dokonce používá pohon zadního kola pomocí ozubeného řemenu. Ovšem jinak je to nefalšovaný výbušný Ital a 156 koní výkonu putuje na obří zadní pneumatiku o šířce 240 mm.
A tak široká zadní guma může hodně lákat s dragsterovým rozjezdům, proto se na pravém řídítku objevilo nenápadné tlačítko DPL startovního asistenta. Stačí stisknout, zařadit jedničku, dát plný plyn a pustit prudce spojku. Elektronika už se sama postará, abyste bezpečně vystřelili dopředu s maximálním zrychlením a neskončili na zádech. Zajímavostí je, že i do této kategorie se dostává možnost vlastního nastavení ergonomie motorky, kdy si kromě výběru výšky sedla při koupi můžete také nastavit řídítka a posunout dopředu nebo dozadu stupačky. A celkem to dává až 60 různých jízdních pozic.
Yamaha MT-10
Také Yamaha těží ze svých úspěchů modelu R1 na sportovním poli. Jde na to ale trochu jinak a superbikový motor a vlastně i větší část rámu a odpružení využila v novém naháči určeném do města a na silnici. Hodně futuristický vzhled skrývá sportovní řadový čtyřválec naladěný na únosnou mez 165 koní s šetrnějším nástupem a křivkou výkonu.
A i zde se opakuje nabídka nejmodernějších technologií dnešní doby, jako je rychlořazení bez spojky, ABS a kontroly trakce s aktivací i v náklonu. Tohle je ale mašina se vzpřímenějším posazem i na delší cestování, proto dostala třeba i tempomat pro jízdu na dálnici. Ale pozor, funguje jen do rychlosti 180 km/h, u vyšší rychlosti už musíte vzít za plyn sami a hlavně se na mašině bez jakékoli kapotáže hodně pevně držet. A držet na uzdě budete muset i emoce, protože s takhle silnou motorkou už to na silnici může zavánět průšvihem nebo ztrátou řidičáku...
KTM 1290 Super Duke GT
Elektronika umožňuje relativně „bezpečně“ zvládat stále silnější motocykly, proto zatím nejsilnější naháč na trhu, KTM 1290 Super Duke R, dostal cestovního bráchu Super Duke GT s větší polokapotáží a bočními kufry. Díky nim si můžete vyrazit i na delší dovolenou, ale jak přijdou zatáčky, jezdec sundá kufry a vypustí na silnici celé stádo koní s možná až nesmyslnou hodnotou 173 koní.
Pro něj připravila „podvozkářská“ značka WP aktivní odpružení, které průběžně upravuje tuhost tlumení podle charakteru jízdy a podmínek. A objevuje se tu i další specialita z dílen KTM – boční světla v kapotáži, která v zatáčkách přisvěcují vnitřek oblouku. Za necelých půl milionu korun si tak můžete pořídit motorku, která zvládne dojíždění, cestování a klidně i okruhové závodění. Otázka ovšem je, jestli se na trhu najde tolik jezdců, kteří dokážou takovou nálož výkonu rozumně využít.
Moto Guzzi MGX-21 Flying Fortress
Není nejrychlejší ani nemá nejvyšší objem, ale na celé výstavě byla nejimpozantnějším a nejvíc sledovaným modelem. Aby ne, jde o domácí milovanou značku Moto-Guzzi a její nádhernou Flying Fortress, která se oficiálně ve výrobní verzi ukáže až v srpnu 2016 na srazu ve Sturgis v USA.
Móda baggerů, tedy velkých a nízkých motocyklů s velkými bočními kufry, totiž přišla z Ameriky a většina takových modelů míří na nekonečné rovné americké silnice. MGX-21 vychází z cruiserů California s typickým motorem s válci šikmo nahoru do stran o zdvihovém objemu 1 400 ccm a nabízí hlavně mohutný krouťák a sametově hladký odpich z místa i s celou bagáží.
MV Agusta Dragster RR Lewis Hamilton 44
Rychlost nemusí být jen o technických parametrech, někdy stačí zvolit jen vhodné barvy a pořídit správně „rychlou“ nálepku.
A právě italský dragster LH44 je inspirovaný světem F1 a jménem jezdce Hamiltona z týmu Mercedes AMG Petronas. Hamilton na této mašině sám jezdí a také se podílel na návrhu a vybral si řadu detailů, které tuto verzi odlišují od standardního RR. Z výroby vyjede celkem 244 kusů této limitky a prý už jsou skoro rozebrané.
Suzuki GSX-R 1000 2017
Suzuki ještě svoji poslední verzi litrového GSXR označuje jako koncept, ale evidentně jde o hotový produkční kus, který bude oficiálně uveden během roku 2016 jako model 2017.
Do světa extrémních závodních čtyřválců prodávaných spíš pro prestiž a z důvodů homologace pro závody WSBK, než s výhledem velkých prodejů, přinese GSXR třeba proměnné časování ventilů nebo systém Suzuki Exhaust Tuning-Alpha pro vyrovnávání tlaků ve výfuku.
Výkon sériovky na hranici 200 koní pak při závodním použití vyšplhá až na hranici 240 koní a za tím účelem už bylo nutné zjemnit kontrolu trakce se sledováním náklonu i zrychlení na 10 úrovní nastavení.
