Bentley Mulsanne je velký sedan aristokratické britské značky, který navazuje na tradici rychlých luxusních modelů se sportovním nádechem. Pro modelový rok 2015 přišel Bentley s modernizací svého největšího modelu a nově nabízí hned dvě verze.
Základní provedení mulsanne dostalo upravený osmiválec 6,75 litru. Výkon přeplňovaného motoru je 512 koní a točivý moment dosahuje ohromujících 1 020 Nm. Nově Bentley zdůrazňuje úsporu paliva ve výši 13 % oproti předchozímu provedení.
Nejrychlejší luxus
Tou hlavní novinkou je ovšem model Mulsanne Speed. Stejný osmiválec s legendárním objemem 6,75 litru je tu vyladěn na 537 koní (395 kW) a točivý moment neuvěřitelných 1 100 Nm. Díky tomu může Bentley označit svůj obří sedan, jehož hmotnost činí 2 685 kilogramů, za nejrychlejší superluxusní sedan na světě.
Nejrychlejší sedany světaBentley Mulsanne Speed není nejrychlejším sedanem na světě a ani nejrychlejším sedanem značky Bentley. V rámci nabídky automobilky vede nové provedení menšího sedanu Flying Spur s maximální rychlostí 320 km/h, na stovku zrychlí za 4,6 sekundy. Ani Flying Spur ovšem není nejrychlejším sedanem na světě, byť patří k těm nejlepším. Tady je seznam těch aktuálně vyráběných: Dodge Charger SRT Hellcat: 326 km/h Aston Martin Rapide S: 325 km/h Bentley Continental Flying Spur W12: 320 km/h Porsche Panamera Turbo S: 310 km/h Maserati Quattroporte GTS: 307 km/h Bentley Mulsanne Speed: 305 km/h Audi RS7 Dynamic Plus: 305 km/h BMW M5 Driver's Package: 305 km/h BMW M6 Gran Coupé Driver's Package: 305 km/h Mercedes E63 AMG S AMG Driver's Package: 300 km/h Mercedes S65 AMG Driver's Package: 300 km/h Jaguar XFR-S: 300 km/h |
Maximální rychlost se totiž přehoupla přes magickou třístovku, Mulsanne Speed jede nejrychleji 305 km/h. Na absolutní rekord mezi sedany to nestačí (tady je králem nový Dodge Charger Hellcat), ale podobně drahou a stejně rychlou sériovou limuzínu byste hledali na trhu těžko. Třeba skvělé a rychlé Maserati Quattroporte je výrazně levnější.
Zrychlení z 0 na 100 km/h trvá sedanu s délkou 5 575 mm jen 4,9 sekundy, na 160 trvá z nuly sprint celých 11 sekund. I v případě superrychlého supersedanu se Bentley chlubí výrazným snížením spotřeby paliva. Opět je to o 13 % oproti původnímu modelu. Nicméně hodnoty spotřeby i tak nejsou nic pro slabší povahy.
Ve městě si totiž podle evropského cyklu Mulsanne Speed řekne o 22,8 litru na 100 kilometrů, mimo město je spotřeba mnohem umírněnější – podle tabulek 9,9 litru. Kombinovaná spotřeba je 14,6 litru, emise CO2 jsou v průměru 342 gramů na kilometr. Bentley ke snížení spotřeby využívá mimo jiné i systém vypínání válců, v případě nižších nároků na výkon jede osmiválec jen na čtyři válce.
Kromě vylepšeného motoru slibuje Bentley i přepracované vzduchové odpružení s novým sportovním režimem.
Osmiválcová tradice
Osmiválec s objemem 6,75 litru má u Bentley dlouholetou tradici. Vývoj motoru série L začal v roce 1952 v době, kdy automobilka Bentley patřila značce Rolls-Royce. V sériové výrobě se agregát L objevil poprvé v roce 1959, tehdy měl ještě objem 6,23 litru. Zamířil pod kapotu vozů Rolls-Royce Phantom série V a Bentley S2 a S2 Continental a později také do modelu Rolls-Royce Silver Cloud III.
V roce 1965 se motor dočkal vylepšení v nové generaci modelů Rolls-Royce a Bentley – Silver Shadow a T1. Ke zvýšení objemu na současných 6,75 litru došlo v roce 1970 a od té doby putoval motor prakticky do všech modelů Rolls-Royce a Bentley až do dělení automobilek v roce 1998. Po tomto rozchodu si motor a jeho vývoj ponechal Bentley, automobily Rolls-Royce přešly na dvanáctiválce BMW. Bentley pokračuje ve vývoji legendárního motoru dodnes.
Už v osmdesátých letech přitom měla značka Bentley z hlediska motoru L410 určitá privilegia. Aby se totiž modely Bentley více od svých sourozenců Rolls-Royce odlišily a zdůraznily svůj sportovní charakter, vznikla přeplňovaná verze L410D, která putovala pod kapotu poprvé v roce 1982. Tehdy Bentley představil model Mulsanne Turbo. Na jeho odkaz dnes navazuje právě novodobý Mulsanne Speed.
Rychlé almary
Právě Mulsanne Turbo, tehdy ještě s karburátorovou verzí osmiválce s objemem šest a tři čtvrtě litru, začal tradici vysoce výkonných, rychlých a přitom maximálně komfortních aristokratických sedanů. V roce 1985 následoval model Bentley Turbo R, u kterého se Bentley pochlubil jeho maximální rychlostí. Ta činila 220 km/h, což byla na velký a nepříliš obratný vůz hodně vysoká hodnota. Výkon motoru výrobce neudával, ale odhadován byl na 300 koní. V roce 1988 vzrostla maximální rychlost na 235 km/h a v roce 1995 se vyšplhala na 249 km/h. První nárůst je spojen se zavedením vstřikování paliva namísto karburátorů.
Přeplňovaný motor pak dostávaly další a další modely. Například od roku 1996 model Brooklands a Brooklands R, o dva roky dříve také model Turbo S. Ten měl oficiální maximální rychlost 250 km/h. Model Turbo R Sport z roku 1996 jel nejvíce 241 km/h a automobilka se chlubila jeho točivým momentem – ten vrcholil hodnotou 750 Nm, což je dodnes úctyhodný údaj. Nejbrutálnějším sedanem klasické hranaté řady bentleyů se stalo provedení Turbo RT vyráběné krátce v letech 1997 a 1998. Točivý moment motoru vzrostl na 800 Nm, výkon činil celkem 400 koní. Z nuly na 96 km/h zrychloval tento mastodont za pouhých 6 sekund. Maximální rychlost opět činila 250 km/h.
Tradice zůstala v Crewe
V roce 1998 došlo k události, která výrazně ovlivnila osud obou luxusních automobilek. Od koncernu Vickers koupil obě automobilky Volkswagen. Jenže tak trochu zapomněl na to, že značku a logo Rolls-Royce vlastní letecký koncern a ten se rozhodl licenci prodat BMW.
Aby byla situace ještě složitější, rok 1998 znamenal také příchod zcela nových modelů Rolls-Royce a Bentley – Silver Seraph a Arnage. A ty, navržené ještě za vlády koncernu Vickers, měly od počátku pod kapotou osmi nebo dvanáctiválce BMW. Z aristokratických sedanů se tak legendární motor řady L na čas vytratil, přežíval jen v obřím kupé Continental SC, které vycházelo ještě z modelů předchozí éry.
BMW a Volkswagen pak svedly o značku Rolls-Royce válku. VW totiž vlastnil i práva na tradiční tvar masky chladiče a také figurku Spirit of Ecstasy. BMW ovšem pohrozilo stažením dodávky motorů, Volkswagen by nestihl auta předělat včas na použití vlastních motorů. A tak došlo k dohodě. Do roku 2002 vyráběl vozy obou značek Volkswagen, od roku 2003 pak získalo veškerá práva na výrobu vozů Rolls-Royce bavorské BMW. Továrnu v Crewe i techniku stávajících modelů si však ponechal právě Volkswagen, do tohoto dědictví spadl samozřejmě i motor L410.
BMW využilo čas k vývoji vlastního modelu a také nového agregátu. V roce 2003 se v novém typu Phantom představil dvanáctiválec. Ten ovšem svým objemem 6,75 litru odkazuje na legendu, která zůstala v Crewe, zatímco BMW pro svou značku postavilo novou supermoderní továrnu v Goodwoodu.
Extrémní výkony
V roce 2000 se ohromný osmiválec pod kapotu sedanů Bentley vrátil. Do modelu Arnage Red Label se dal koupit ve verzi s jedním turbodmychadlem a výkonem 420 koní. Maximální rychlost velkého sedanu tak vzrostla na 260 km/h. Točivý moment 835 Nm neměl tehdy v sériové produkci obdoby. S blížícím se rozdělením značek přišlo také zásadní přepracování motoru.
Bentley Arnage T tak dostal v roce 2002 tento agregát v kompletně přepracované formě – polovina částí motoru byla zcela nová, 80 % z těch zbývajících bylo přepracováno. Jedno turbodmychadlo Garrett T4 bylo nahrazeno dvojicí dmychadel T3, motor byl postaven tak, aby plnil přísnější emisní pravidla, která začala platit v roce 2004. Arnage T s novým motorem dostal i novou automatickou šestistupňovou převodovkou ZF namísto původní čtyřstupňové GM.
Výkon motoru byl 456 koní, v roce 2007 pak vyrostl dokonce na 500 koní. Bentley Arnage T dosahoval maximální rychlosti 270 a se silnější verzí motoru pak 288 km/h. Zrychlení na stovku trvalo 5,7 sekundy. V roce 2002 se objevil slabší Bentley Arnage R, který dostal výkon 405 koní (od roku 2007 460 koní) a jel maximálně 250 km/h.
Sedany Arnage se vyráběly do roku 2009 a Bentley se více soustředil na rozvoj své menší modelové řady Continental, včetně sedanu Flying Spur. Tady už nemá osmiválec své místo, continentaly a odvozené modely pohání agregát W12 s objemem 6 litrů. Flying Spur první generace s ním umí jet 312 km/h a tehdy se stal nejrychlejším čtyřdveřovým bentleyem všech dob. Na 322 km/h pak v roce 2008 hodnotu vylepšilo provedení Flying Spur Speed.
Na obří osmiválec se ovšem nezapomnělo. Kromě kabrioletu Azure a kupé Brooklands se totiž v roce 2010 dostal do nového špičkového sedanu Mulsanne. Ten původně dostal opět dvojitě přeplňovaný motor 6,75 litru s výkonem 512 koní – tedy tu variantu, kterou teď Bentley vylepšil a snížil u ní spotřebu. A také jej přepracoval na plnění normy Euro VI. A s touto změnou přišla také nová lahůdka v podobě Mulsanne Speed s maximálkou 305 km/h.