V dlouhodobém průměru startuje nejméně jednou denně vrtulník z heliportu jihlavské záchranky k pomoci lidem z havarovaných aut na D1. Podle jejího ředitele MUDr. Jana Sedláka jsou stále častěji voláni k těžším a těžším úrazům. Je to prý přímý důsledek rychlejší jízdy po nejstarší české dálnici.
* Je létání na dálnici sezonní záležitost?
Určitě. V létě, jakmile vyjedou sváteční turisti, práce přibývá. Navíc v době kolem zimy ani ostřílení piráti na sněhu a vodě nejezdí úplně naplno.
* Jaká zranění nejčastěji ošetřujete?
Dokud se jezdilo třeba jenom do těch sto dvaceti, tak jsme měli hlavně zlomeniny. Dneska z valné většiny máme pod rukama lidi s rozsáhlými polytraumaty. To znamená najednou zlomeniny i tržné rány, jsou tam vnitřní zranění a bývá postižen i mozek. Je to jednoznačný důsledek vyšší rychlosti, které jsou teď modernější a silnější auta schopná.
* Znamená to, že havarují především ti rychlejší?
Mám pocit, že rychleji se jezdí tak nějak obecně. V poslední době na můj vkus až příliš často létáme k nehodě, které se účastní kamion. A to je zlé. Než se takový kolos zastaví, tak drtí a štosuje všechno před sebou. Nedávno jeden řidič sanitky vyměňoval na odstavném pruhu píchlou pneumatiku a těžký tahač mu přímo pod rukama ustřelil sanitku z heveru. Saniťák byl sice hodně potlučený, ale přežil.
* Jak se pilotům přistává na dálnici za plného provozu?
Pokud přistává čelem k přijíždějícím autů, tak celkem dobře. Samozřejmě, že se vždycky vyskytne nějaký blázen, který chce ještě na poslední chvíli za každou cenu vrtulník podjet. Ale pokud se kvůli větru sedá zády k provozu, je to jako sázka do loterie. Tady ale zase musím pochválit řidiče náklaďáků: pokud je vpředu kamion, nekompromisně postaví auto napříč nebo zůstanou dva vedle sebe a my sedneme rovnou za ně.
* A když je třeba, aby kromě vrtulníku přijela i sanita po zemi?
Dříve bylo běžné, že byl plný i odstavný pruh. Teď už to tak není. Jednak se v tomhle ohledu myslím dost ukáznili řidiči a pak jsme začali spolupracovat s rádiem Impuls a jsme schopní tři nebo čtyři minuty od výjezdu sanity ze základny dávat relaci, kterou je opravdu slyšet. A to pro nás dělá moc.
* Naučili se čeští řidiči poskytovat první pomoc?
Lepší se to. Dříve to moc slavné nebylo: zavolala se záchranka a tím jako by povinnost každého končila. Dneska jsme vsadili i na to, že naše operátorky nutí volajícího po telefonu, aby se záchranou začal. Radí mu jak. A funguje to!
* Je létání na dálnici sezonní záležitost?
Určitě. V létě, jakmile vyjedou sváteční turisti, práce přibývá. Navíc v době kolem zimy ani ostřílení piráti na sněhu a vodě nejezdí úplně naplno.
* Jaká zranění nejčastěji ošetřujete?
Dokud se jezdilo třeba jenom do těch sto dvaceti, tak jsme měli hlavně zlomeniny. Dneska z valné většiny máme pod rukama lidi s rozsáhlými polytraumaty. To znamená najednou zlomeniny i tržné rány, jsou tam vnitřní zranění a bývá postižen i mozek. Je to jednoznačný důsledek vyšší rychlosti, které jsou teď modernější a silnější auta schopná.
* Znamená to, že havarují především ti rychlejší?
Mám pocit, že rychleji se jezdí tak nějak obecně. V poslední době na můj vkus až příliš často létáme k nehodě, které se účastní kamion. A to je zlé. Než se takový kolos zastaví, tak drtí a štosuje všechno před sebou. Nedávno jeden řidič sanitky vyměňoval na odstavném pruhu píchlou pneumatiku a těžký tahač mu přímo pod rukama ustřelil sanitku z heveru. Saniťák byl sice hodně potlučený, ale přežil.
* Jak se pilotům přistává na dálnici za plného provozu?
Pokud přistává čelem k přijíždějícím autů, tak celkem dobře. Samozřejmě, že se vždycky vyskytne nějaký blázen, který chce ještě na poslední chvíli za každou cenu vrtulník podjet. Ale pokud se kvůli větru sedá zády k provozu, je to jako sázka do loterie. Tady ale zase musím pochválit řidiče náklaďáků: pokud je vpředu kamion, nekompromisně postaví auto napříč nebo zůstanou dva vedle sebe a my sedneme rovnou za ně.
* A když je třeba, aby kromě vrtulníku přijela i sanita po zemi?
Dříve bylo běžné, že byl plný i odstavný pruh. Teď už to tak není. Jednak se v tomhle ohledu myslím dost ukáznili řidiči a pak jsme začali spolupracovat s rádiem Impuls a jsme schopní tři nebo čtyři minuty od výjezdu sanity ze základny dávat relaci, kterou je opravdu slyšet. A to pro nás dělá moc.
* Naučili se čeští řidiči poskytovat první pomoc?
Lepší se to. Dříve to moc slavné nebylo: zavolala se záchranka a tím jako by povinnost každého končila. Dneska jsme vsadili i na to, že naše operátorky nutí volajícího po telefonu, aby se záchranou začal. Radí mu jak. A funguje to!
