Na pravdu v bazaru musí mít zákazník štěstí

Říká se, že do melounu, do ženy a do motoru není vidět. Jenomže když někdo chce koupit ojetý vůz, snaží se dozvědět alespoň něco o tom, jak to ve skutečnosti "uvnitř" vypadá. A koho se zeptat jiného než pracovníka bazaru, který se navíc tváří, že právě on je na ploše mezi auty od toho, aby o každém znal detaily a odborně dokázal každý vůz zhodnotit. Nenutí ho hmotná zainteresovanost na prodeji občas zalhat? Nastražili jsme ve dvou autobazarech past.

Na první pohled motoristicky nezkušená devatenáctiletá slečna prochází branou autobazaru ESA na okraji Prahy. Podle instrukcí si má ze stovek vozů megabazaru vybrat namátkou jakékoliv auto do 150 tisíc korun a nechat si je předvést. Fakt, že tato spolupracovnice redakce ve skutečnosti dosud nemá ani řidičské oprávnění, z ní dělá dostatečnou "naivku". Záměrem redakce je porovnat informace, které dostane ona, se zjištěními zkušeného experta na ojetá auta, jenž vůz prohlédne ihned po ní. První volba padla na Mitsubishi colt z roku 1997 za 149 tisíc korun.

Volavka Tereza chvíli u vozu postávala a pak si pro nejbližšího technika v bundě s logem autobazaru došla. Celkem ochotně s ní k autu přišel a na otázku, zda nebyl automobil nabouraný, odpověděl záporně. Zároveň vyrazil do kanceláře pro klíče. Pak následovala trapná chvíle, protože motor nechtěl naskočit. Nádrž byla prázdná. Takže další cesta do dílny pro kanystr a dolít. Když se mitsubishi rozeběhlo, zahlaholilo děravým výfukem. V tu chvíli Tereza jako by ztratila o auto další zájem. "Úplně nejdříve jsem z jeho slov pochopila, že to auto je v perfektním stavu a nikdy nebylo nabourané. Ukázal mi motor a pustil mě prohlédnout vnitřek. Jenomže po tom, jak nešlo nastartovat, nakonec řekl, že ať si auto raději neberu, že by s ním byly potíže," shrnuje čtvrthodinu u auta Tereza.

Odborník na scéně

Ještě když kapota motoru byla zvednutá a Tereza pár kroků už na odchodu, vstoupil do hry přizvaný expert - obchodní ředitel ÚAMK Jiří Wolf. Prohlédl pozorně karoserii, slícování ve spárách, podíval se na stav tachometru, na výrobní štítek bezpečnostních pásů a řekl: "Je opravené po havárii, dovoz z Německa. Motor nešel nastartovat opravdu jen kvůli nedostatku paliva. Technik sám mi řekl, že o technickém stavu vlastně ani moc neví, kromě toho, že bylo havarované." Podle Jiřího Wolfa nicméně tohle Mitsubishi colt má před sebou ještě nejen svého kupce, ale i dost kilometrů.

Cena je prý odpovídající. Buď tedy Tereze technik úmyslně lhal, nebo ve své naivitě třeba jenom neporozuměla všemu, co o autě říkal. Redakce tedy požádala o prošetření i majitele autobazaru Auto ESA Tomáše Jínka. Informace o tom, že by některý z jeho lidí zákazníkovi vysloveně lhal, ho hodně zaskočila. "Dejte mi hodinu, zjistím to," požádal a za třicet minut už věděl více. "Tomuhle technikovi, který vaši spolupracovnici obsluhoval, dost věřím.

Prý se ho na bouračku toho mitsubishi ptala ještě než k němu úplně došli a on řekl, že si myslí, že asi havarované nebylo. Ale pak, když do něj sedl a viděl, že z volantu byl vystřelený airbag, řekl, že nabourané bylo," vysvětluje prekérní záležitost majitel bazaru. Je dost pravděpodobné, že redakční volavka prostě nerozuměla slovu airbag, a proto z bazaru vyšla s konečnou informací, že auto nikdy potlučené nebylo.

V malém bazaru

Druhý pokus se stejným scénářem byl podniknut v malém bazaru ABP v Horních Počernicích. Tady padlo oko "naivní" Terezy na Opel corsa za 139 tisíc korun. Strávila u něj obhlížením pár minut a už se jí čilý mladý muž v montérkách ptal, jestli má o auto zájem. Řekla, že by je možná koupila. To technikovi stačilo, aby došel bez dalšího mluvení pro klíče, s opelem vyjel z řady a poměrně snaživě se Tereze věnoval.

"Že je to auto havarované a opravené, mi řekl rovnou," konstatovala potom spolupracovnice redakce. Ukázal jí prý i přesně díly karoserie, které byly vyměněny, a když se ho ptala na cenu, byl ochotný o ní i diskutovat. Když na corsu nastoupil s expertním pohledem Jiří Wolf, vyklubal se z ochotného muže v montérkách majitel bazaru a pneuservisu, a bez mluvení dokonce zvedl auto na hever. "Stav odpovídá tomu, co řekl technik," konstatoval po čtvrthodině nezúčastněný znalec a obchodní ředitel ÚAMK v jedné osobě.

Ochota jako marketing

Až úplně na závěr majitel bazaru ABP prozradil, že na malého opela, kterého skoro hodinu tak ochotně předváděl, už má rezervaci. "To není ztracený čas. Může se stát, že třeba původní kupec odřekne a já budu vědět, že je tady někdo, kdo to auto doopravdy chce. A tady ta slečna se mi zdála jako docela vážný zájemce," vysvětloval svou úpornou ochotu majitel bazaru v montérkách. Později spolupracovnice přiznala, že takový vůz by jednou pro sebe skutečně ráda měla.

"Je to vždycky na konkrétních lidech, jak moc vám vyjdou v bazaru vstříc," tvrdí znalec nejen techniky, ale i poměrů v obchodu ojetými auty Jiří Wolf. Na straně velkých obchodníku se staršími auty je příjemná velká nabídka na jednom místě, menší bazarista má zase možnost se o svých několika autech víc dozvědět a dokáže věnovat zákazníkovi třeba i delší čas.

Jak moc se vyplatí říkat zákazníkovi vždy pravdu, na to se redaktoři, tentokrát už bez jakékoliv léčky, ptali i v jiných bazarech. Například Martin Nagy v karlovarském bazaru Taurus řekl, že pravda dokáže předejít velkým problémům: "Nevyplatí se moc zákazníka obelhávat. Jeden můj příbuzný měl vlastní bazar a přesně na tohle dojel. Už ho nemá." Pravdu doporučuje jako obchodní politiku i Milan Horáček z ostravského autobazaru Super: "Říkáme pravdu vždycky!" prohlašuje rezolutně.

Obratem však přece trochu slevuje, když říká, že když se nějaký vůz zákazníkovi vysloveně zalíbí, "stejně ho koupí". Pole autobazarů však nemusí být pro nezkušené plné nástrah a strachu ze lži. Podle ujištění Jiřího Wolfa z ÚAMK firmy jako ty jejich připravují brzy nabídnout službu detailního prozkoumání kupovaného vozu, předání nestranného posudku, a v některých případech dokonce i převzetí garance za prohlédnuté auto.

Vývoj obchodu nových a ojetých vozů v ČR

Od roku 1991 do konce února 2002 bylo na českém trhu prodáno celkem 2 545 937 osobních automobilů, z nichž bylo:

* 821 948 (32,28 %) tuzemské výroby

* 565 119 (22,20%) nových ze zahraničí, prodaných z převažující části v síti oficiálních dovozců;

* 1 158 870 (45,52 %) ojetých ze zahraničí, dovezených pro obchodní účely nebo individuálně.

* K 31. 12. 2001 bylo v České republice evidováno celkem 3 523 277 osobních automobilů. Průměrný věk tohoto parku v závěru roku 2001 činil 13,61 roku.
Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu



Témata: Mitsubishi, Opel