Na silnici je možné třiatřicetiletého herce ze slavného rodu Hrušínských potkat ve světle modrém Audi A6.
Přednosti tohoto vozu prý dokáže opravdu využít. Výjimkou totiž není, když během jednoho dne ujede až sedm set kilometrů.
"Od té doby, co začala fungovat nadace, trávím za volantem mnohem více času než tomu bylo předtím. Po celodenní cestě jsem za pohodlí, které audi poskytuje, vcelku vděčný," přiznává Rudolf Hrušínský.
Vůz s motorem o obsahu 2,8 litru nenabízí jen pohodlí...
To ne. Tohle auto je bezpečné i svižné. Už mě párkrát dostalo z docela nebezpečných situací. Jak má silný motor, tak má i dobré brzdy. Když vám na dálnici vjede do cesty někdo, kdo se nekoukne do zpětného zrcátka, což se bohužel stává, tak to může hodně pomoci.
Dáváte přednost větším autům?
Kdysi jsem měl Audi 80, s nímž jsem byl také spokojený. Pak jsem měl období menších aut, která jsou do města samozřejmě praktičtější. Hlavní důvod, proč jsem zase u audi, je právě to zmíněné časté ježdění.
Jaký význam kladete na barvu?
Barva vytváří vizuální dojem celého automobilu, ale nedávám na ni nějak přehnaný důraz. Samozřejmě je lepší, když máte auto, které je vidět. Je to jedna z okolností, která vás může zachránit, ale přiznám se, že při výběru se rozmýšlím hlavně podle toho, jestli se mi auto v nabízené barvě líbí.
A co výbava?
To je hrozně těžké. Když pominu třeba ABS nebo airbagy, které v případě nehody zachraňují život, tak je to jen o rozmazlenosti. Je lepší mít v autě přehrávač cédéček než kazet, je lepší mít klimatizaci, ale v podstatě na tom tolik nezáleží.
Kdy jste začal řídit?
No to už je dávno. Papíry mám asi od devatenácti let. Autoškola probíhala v pohodě. Předtím jsem samozřejmě s tátovým autem zkoušel jezdit po zahradě, takže jsem věděl, jak se auto rozjíždí a zastavuje, což pro začátky stačilo. Pak už se člověk rozjezdí.
Jak byste se definoval jako řidič?
Myslím, že jezdím celkem bezpečně. Z velké části je to dané tím, že jsem měl dvakrát zkušenost s nezaviněnou dopravní nehodou. Pokaždé jsem měl přednost, ale ten druhý řidič si toho nějak nevšiml. Jsem přesvědčený, že tohle riziko už díky předvídavosti dokážu zmenšit. I když jedu po hlavní, radši si přibrzdím a koukám, jestli ten na vedlejší ví, že má zastavit.
Váš dědeček ztvárnil ve filmu Vesničko má středisková legendární roli lékaře, jenž se při řízení neustále kochal okolím, což zpravidla končilo karambolem. Jaký řidič byl ve skutečnosti?
Já jsem ho za volantem nikdy nezažil, protože on prakticky neřídil. Řidičák sice měl, ale co vím z vyprávění, tak naposled seděl za volantem v padesátém třetím roce.
Přejděme k nadaci. Kdo s nápadem na její vznik přišel?
Auto je zbraň
To už si nevzpomenu přesně. Myslím, že jsme s Danem Landou a Romanem Krestou často nadávali, jak se špatně jezdí a jak je celkově na silnici nebezpečně. No a z toho nadávání vyplynulo, že by bylo dobré s tím něco udělat. Někdy minulý rok v březnu jsme tedy rozhodli o založení nadace. Cílem je lidi ponouknout k tomu, aby za volantem začali myslet na řízení, a ne na manželku nebo na práci.
Pak vznikla první videokazeta?
Nebylo to tak jednoduché, ale v zásadě ano. Po krátkém rozmýšlení, jak celou věc pojmout, jsme zvolili formu zábavného filmu, který budeme šířit na videokazetách. Nešlo nám o to, abychom řidiče autoritativně poučovali a peskovali.
Za rok fungování však nevznikl jen jeden film...
V současné době probíhá distribuce druhého filmu nazvaného Auto je zbraň a poměrně čerstvou novinkou je představení dalších tří filmů pro děti od mateřských škol až po patnáctileté studenty. Tyto filmy budou od září zdarma distribuovány do všech mateřských a základních škol.
Vidíte už nějaké výsledky?
Takový projekt musí k dosažení hmatatelného výsledku běžet několik let. Za ten rok se podařilo alespoň to, že lidé začali problém nebezpečí v dopravě vnímat intenzivněji. Když si vezmete, že první kazety Bourá jen blb? se rozšířilo více než sto tisíc kusů a je o ni stále zájem, tak naše snažení snad smysl má.
Nejmladší Rudolf Hrušínský přiznává, že při výběru barvy auta se rozmýšlí i podle toho, jestli se k vozu tato barva hodí
foto: MAFA - Michal Sváček
 Nejmladší Rudolf Hrušínský přiznává, že při výběru barvy auta se rozmýšlí i podle toho, jestli se k vozu tato barva hodí |
