Nafta je jiná. Máme se jí bát?

Od září tankujeme naftu s přídavkem rostlinného oleje. Co to znamená pro motoristy? "Panika, že nafta s biosložkou ničí motory, nemá opodstatnění," říká expert na paliva Vladimír Matějovský.

Ilustrační foto | foto: Reuters

Už dva týdny by měla nafta, kterou řidiči tankují u pump, obsahovat v malém množství biosložku.

Motoristé však netuší, zda mají být stojany s tímto palivem označeny zvláštním způsobem, nebo zda biosložku obsahuje každá nafta, kterou pumpy nabízejí, a hlavně zda nemůže bionafta poškodit motory jejich vozů, jak se objevilo v některých novinách.

Co je bionafta

Vyrábí se chemicky z rostlinných olejů, je to metylester jejich mastných kyselin. Pro stoprocentní bionaftu se používá anglická zkratka FAME.

V Česku se používá takzvaný metylester řepkového oleje (zkratka MEŘO), v jiných zemích je to třeba slunečnicový nebo sójový olej. Do benzinu se bude od ledna roku 2008 přidávat bioetanol (biolíh), což je líh vyrobený z rostlin, ať už z brambor, řepy nebo obilí.

Teplo bionaftě nevadí
"Panika, která se mezi motoristy rozšířila kvůli názorům, že nafta s biosložkou se při dlouhodobém stání v teple rozkládá a ničí motory, nemá opodstatnění,“ říká jeden z největších českých expertů na paliva Vladimír Matějovský.

Zároveň popisuje, že když nechali dva měsíce na střeše rodinného domku ležet plastové lahve se stoprocentním rostlinným „biopalivem“, nic se nestalo.

"Žádná změna kvality, kapalina jen trochu ztmavla,“ podotýká expert.

A v naftě, kterou od září tankujeme, je téhle biosložky maximálně jen pět procent. I přesto by se mohl problém s motorem výjimečně objevit. Kdy? V případě opravdu dlouhodobé odstávky auta, třeba po dopravní nehodě, nebo u řidičů, kteří vytáhnout vůz z garáže jednou za půl roku. To by ale muselo být v naftě větší množství biosložky.

"Z praxe znám případ, kdy v květnu nabourané auto už na podzim nenastartovali, protože v nádrži byla opravdová bionafta se 30 procenty biosložky a vstřikovací čerpadlo se zalepilo. Ale s desetinou téhle látky se není čeho bát,“ tvrdí Matějovský.

Moderním motorům nevadí
Nemohou paliva s příměsí organických složek poškodit složité vstřikovací mechanismy moderních motorů, které pracují s obrovskými tlaky v řádech stovek atmosfér a velikost otvorů trysek se měří v nanometrech?

"Na provozní vlastnosti motoru nemůže mít tak malá příměs biosložky vliv. Prováděli jsme zkoušky, které ukázaly, že z hlediska výkonu motoru, čistoty emisí, schopnosti startovat v zimě i dalších kritérií je vliv příměsí zanedbatelný,“ říká Petr Říha, vedoucí motorové zkušebny organizace Dekra, která v Česku provozuje Stanice technické kontroly.

"Ovšem při vyšších koncentracích by už musely být motory upraveny. Totéž platí o přídavku biolihu do benzinu od ledna 2008.“

Podle Vladimíra Matějovského všichni výrobci dieselových motorů uznali palivo do pěti procent biosložky jako naprosto vyhovující.

"A například hlavní výrobce vstřikovacích systémů, firma Bosch, už pro americký trh zkouší dvacetiprocentní podíl biosložky,“ tvrdí.

Zástupci automobilek to potvrzují. "Všechny vznětové motory ve vozech Ford na českém trhu jsou plně připraveny na spalování nafty s příměsí biosložky do pěti procent objemu. Pokud bude biosložka splňovat všechny parametry, nevznikne žádný problém,“ ujišťuje Martin Linhart z českého zastoupení americké automobilky, a jeho kolegové tvrdí totéž.

Avšak přece jen lidé z Fordu přidávají jednu radu. "Doporučuji, aby se motor spalující naftu s biopříměsí snažili zahřát co nejdříve na provozní teplotu a aby při jízdě motor nepodtáčeli - tedy nejezdili dlouhodobě v příliš nízkých otáčkách. Pak by při nedokonalém spalování biosložky mohly vznikat nežádoucí usazeniny,“ doporučuje technik této značky Václav Bejček.

Pokud by chtěl mít někdo opravdu jistotu, že nafta během dlouhodobého stání nezmění kvalitu a nepoškodí motor jeho vozu, existuje podle Matějovského dvojí řešení.

"Existuje přípravek Super diesel aditiv, jednou z jeho složek je stabilizátor. Stačí ho přidat v koncentraci podle návodu, v poměru jeden měsíc odstavení - jedna dávka,“ radí.

Druhou možností je objíždět pumpy a ptát se obsluhy, jestli nemají naftu, v níž žádná biosložka není. Zákon určuje podíl biosložky za dané období. Někdy v naftě nemusí být vůbec, jindy více než dvě procenta, ale nikdy ne více než pět.

Cena půjde nahoru
Přídavek rostlinného oleje do nafty může podle odborníků zvednout její cenu. Jak pro Českou televizi poznamenal analytik společnosti Colosseum Petr Čermák, mohlo by se zvýšení ceny pohybovat od 20 do 40 haléřů na jeden litr. Podobnému vývoji se však podle něj nevyhne ani cena benzinu. Od příštího roku bude totiž muset obsahovat také dvě procenta biosložky.

Proč se bionafta zavádí

Je to obnovitelný zdroj energie, který má snížit závislost na neobnovitelných zdrojích, tedy na ropě z dovozu. Pěstování rostlin navíc pomáhá kultivovat krajinu.

Výhledově se má snížit i množství CO2 (skleníkový plyn) produkovaných motory aut. Naopak negativem je hrozba zdražování potravin, protože stoupne zájem (a tedy i cena) o obilí či brambory na výrobu biolihu do benzinu.

V cizině jste už bionaftu tankovali

Je pravda, že na některých pumpách může být jen čistá nafta bez příměsi? "Zákon stanovuje podíl biosložky za určité období,“ říká Vladimír Třebický, zástupce ředitele Ústavu paliv a maziv.

"Může se tedy stát, že v některém období bude koncentrace vyšší než dvě procenta, v některém zase nemusí nafta obsahovat metylester vůbec. Koncentrace však v žádném případě nesmí překročit hranici uvedenou v jakostní normě, což je pět procent.“

Bude váš ústav kontrolovat obsah metylesterů v naftě?
Určitě, to se provádí v rámci monitoringu kvality paliv České obchodní inspekce.

Jaká rizika hrozí při používání nafty s přídavkem biosložky?
Pokud výrobci dodrží kvalitativní normy, tak žádná rizika nehrozí. ale je nutné dbát na to, aby přidávaný řepkový metylester byl co nejčistší a měl dobrou oxidační stálost. Trochu víc práce s tím budou mít distributoři, kteří budou muset daleko více hlídat odkalování nádrží a čistotu cisteren. Biosložka totiž vstřebává vodu více než obyčejné palivo.

Může se to projevit i v nádrži auta?
Jedině při opravdu dlouhodobém, třeba půlročním nebo i delším stání by se v ní mohla více projevit zkondenzovaná vzdušná vlhkost, ovšem při těch zanedbatelných koncentracích biosložky, které se nyní používají, bude tento vliv nevýrazný. Významnější je vliv vlhkosti na čistou bionaftu.

Změní se označení nyní používané nafty?
Ne. Do pěti procent obsahu biosložky je palivo stále klasifikováno jako nafta, takže se z legislativního hlediska nic nestalo.

Kdo o tom rozhodl?
Český stát, respektive Evropská unie. Proces přidávání biosložek se na evropské úrovni schvaloval už před rokem 2003 a podíleli se na něm výrobci pohonných hmot i zástupci automobilek. Bylo jasně řečeno, že pět procent je koncentrace, která nemůže auta negativně ovlivnit, a to ani nejmodernější dieselové motory. Současná norma pro naftu platí od roku 2003.

Takže jinde v Evropě to funguje stejně?
Samozřejmě. V Rakousku je limit 4,4 procenta už rok, nafta s příměsí se tankuje i v Německu, Polsku, na Slovensku, takže ti, kdo o prázdninách jeli do zahraničí, se už s ní setkali. Neslyšel jsem o tom, že by v těchto zemích měli nějaké problémy.