Americká firma Ethanol Boosting Systems navrhla a úspěšně otestovala nový zážehový motor pro nákladní automobily. Doposud přitom kamiony spalují výhradně naftu, a to především proto, že dieselové motory poskytují vysoký točivý moment, který je potřebný k tomu, aby nákladní vůz vůbec utáhl těžký náklad. Nový motor spalující benzin je ovšem díky přídavnému vstřikování alkoholového paliva schopen podávat obdobné výkony při nižším objemu, spotřebě i jednodušší konstrukci než dnešní turbodiesely.
Firma EBS postavila a otestovala experimentální sedmilitrový zážehový vysoce přeplňovaný motor s vysokým kompresním poměrem, který v režimech nízkého zatížení spaluje pouze benzin. Ve chvílích vysokého zatížení, kdy je zážehový motor náchylný ke klepání, je do válce vstřikováno druhé palivo na alkoholové bázi. Tímto přívstřikem dojde k výraznému ochlazení spalovacího prostoru a tím oddálení hrozícího klepání. Proto může motor pracovat s relativně vysokým kompresním poměrem 14:1 a může být velmi silně přeplňován – plnicí tlak je 2–2,5 krát vyšší, než je tlak atmosferický.
Sedmilitrový experimentální motor tak svými výkonovými parametry mírně převyšuje dnešní moderní jedenáctilitrové naftové motory a přitom nabízí nižší spotřebu a emise. Výhodou tohoto řešení je také fakt, že k úpravě výfukových plynů lze použít klasický třícestný katalyzátor, jelikož motor pracuje s klasickou stechiometrickou směsí. Jako druhého paliva pro dodatečný vstřik bylo u experimentálního kousku použito E85 – tedy směsi s obsahem 85 % etanolu a 15 % benzinu.
Použít lze i čistý líh nebo metanol. Při použití metanolu se výrazně sníží objem spotřebovaného paliva, takže může být nádrž pro přídavné palivo výrazně menší. V případě, že dojde k situaci, že je veškeré přídavné palivo spotřebováno, může se pro druhý vstřik použít i klasický benzin. V tomto případě je ale účinnost celého systému výrazně nižší a maximální dosahovaný točivý moment se sníží zhruba na polovinu.
Firma EBS počítá do budoucna s dalším možným vylepšením svého systému – motor lze dovybavit variabilním zdvihem a časováním ventilů, případně pak recirkulací výfukových plynů, pracuje se také ještě na snížení spotřeby přídavného klepání potlačujícího paliva. I v takovém případě bude zážehový motor pro nákladní automobily konstrukčně stále jednodušší a především levnější než současné motory vznětové.
Dle prezentovaných parametrů je projekt zážehového motoru s přídavným palivem velmi zajímavý, otázkou zůstává, jak nakonec bude úspěšný v praxi a zda se vůbec prosadí.
