V britském hrabství Norfolk se rozhodli využít stromořadí ke zklidnění provozu. Britové zkouší, nakolik stromy podél silnice zpomalí řidiče. Mohly by nahradit neoblíbené příčné prahy.
Cílenou výsadbou v okolí čtyř obcí Martham, Horstead, Mundesley a Overstrand se snížila průměrná rychlost projíždějících aut o více než 3 km/h. Autoři projektu počítají, že tak srazí nehodovost o pětinu.
"Na to, kolik jsme měli prostředků, jsou naše výsledky celkem dobré," chválí v britskému deníku The Independent projekt Stuart Hallett, který má program na snižování nehodovosti v Norfolku na starosti. Výsadba dvou set vzrostlých stromů a keřů včetně patnáctileté údržby stála letos v březnu 70 tisíc liber (zhruba dva a čtvrt milionu korun).
Hallett tvrdí, že stromy či keře podél silnic významně ovlivňují periferní vidění motoristů. Pokud mají v zorném poli řadu stromů, instinktivně zpomalí.
A čím blíže obci, tím má být zeleň hustší. Řidič má pak pocit, že stromy míjí rychleji a instinktivně ubere. "Při konstantní rychlosti houstnoucí stromořadí skutečně vzbudí v řidiči dojem, že zrychluje. Než vjede do obce, má nohu na brzdě," popisuje Stuart Hallett.
Druhým trikem, který Britové vymysleli na rychlíky za volanty, je vysazovat stromy či keře šikmo k vozovce. S ubývající vzdáleností od obce jsou stromy blíž k silnici. To dává řidiči opět pocit, že přijíždí k obci velmi rychle a že ho příroda téměř obklopuje. A ještě více zpomalí. Stromořadí si chválí také starostové, protože vytváří jakési vstupní brány do obcí.
Hallett dodává, že stromořadí nemohou nahradit klasické radary, dobře ale mohou fungovat u malých obcí. O případném rozvoji projektu a výsadbě stromů i v dalších oblastech Velké Británie rozhodne letos na podzim vládní rada pro dopravu.
V Česku se raději kácí
Čeští správci silnic se naopak snaží stromy odehnat od komunikací co nejdál. V loňském roce se dokonce schylovalo k masovému kácení. Silničáři jej zdůvodňovali bezpečností provozu na komunikacích. Více o stromořadích podél silnic v Česku čtěte ZDE
Na druhou stranu stromořadí chrání motoristy i cyklisty před nárazy větru a v blízkosti obcí působí jako přirozená protihluková ochrana. Aleje hrají v krajině roli nejen jako estetický prvek, ale i jako životní prostor mnohých živočichů. Stromořadí také brání větrné erozi, pomáhají udržovat stabilnější hydrologický režim v krajině, která pak lépe reaguje na přívalové deště. A v zimě kmeny brání silnice před sněhem. O kácení stromů rozhodují obecní a městské úřady po dohodě se silničním úřadem.
Při nárazu do stromu v roce 2008 zemřelo v Česku 177 lidí, což je pětina obětí dopravních nehod. Policejní statistiky dokonce ukazují, že v regionech, kde je stromořadí víc než jinde, umírá po nárazu do stromu každá druhá oběť nehody. V některých státech - třeba ve Švédsku či Dánsku - je kvůli takovým nehodám přímo zákonem zakázáno, aby stromy stály přímo u silnice.
