jogurt?

jogurt? - Některé jogurty nelze označit jako "živé", jejich složení tomu neodpovídá. | foto: MAFA: Martin Pinkas

Ne v každém kelímku s jogurtem se skrývá pravý jogurt

- Ne každý kelímek, který v obchodech nabízejí jako jogurt, si tento název skutečně zaslouží. Vedle pravých jogurtů, které obsahují živé jogurtové bakterie, jsou v regálech s jogurty i výrobky, v kterých tyto blahodárné mikroorganismy nejsou. Buď proto, že se z nich časem vytratily, nebo proto, že jogurty prošly tepelným procesem, který zabije všechny "špatné", ale i "dobré" . Někdy může takový jogurt-nejogurt zákazník odhalit, když si pozorně prohlédne údaje na obalech. Mají totiž dlouhou dobu trvanlivosti a nemusí se skladovat v chladu.

Problém je však v tom, že informacím výrobců nelze vždy stoprocentně věřit. Například tolik proklamovaný nulový obsah tuku, zdůrazňovaný v reklamě i na obalech, nemá žádný jogurt.

Z šestnácti jahodových jogurtů, které analyzovali v ostravském Ekocentru, tři neobsahovaly jogurtové bakterie Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus, které dělají z kysaného mléčného výrobku jogurt. Fruttis a Yoginos - oba dovezené z Německa - nejsou vůbec jogurty, ale takzvané mléčné výrobky tepelně ošetřené po kysacím procesu. První z nich je také tak na obale označen, přesto jej v obchodech nabízejí jako jogurt. Druhý má však v názvu jogurtový výrobek, což je nesprávné. Jogurt, který projde tepelným procesem, už jogurtem není. Tepelné ošetření totiž spolehlivě zlikviduje všechny případné kontaminující kvasinky, ale zároveň s nimi zabije i značnou část jogurtových bakterií. Ty však patří k tomu nejcennějšímu, co mohou jogurty nabídnout. Působí totiž blahodárně na střevní flóru.
Za jogurt proto nemůže být považován ani výrobek Stefi z Jihočeských mlékáren v Českých Budějovicích. Obsahoval sice jiné mléčné kultury, ale jogurtové bakterie, které v něm mají být, analýzy neobjevily.
Cenný je na jogurtech i vysoký obsah vápníku a bílkovin. Obzvláště když je spojen s nízkým obsahem tuku. Takovou kombinaci mohou nabídnout Jesenický jogurt se sníženým obsahem tuku nebo Vitalinea Danone. I když oba mají o půl procenta tuku víc, než kolik uvádějí. Vitalinea nemá ani nulový obsah tuku, jak tvrdí v reklamě, ani 0,1 %, jak uvádí na obale. Se svými 0,63 procenta přesahuje i půlprocentní hranici tuku, kterou musí splňovat nízkotučné jogurty, mezi něž se řadí.
Danone však není jediný, u kterého se liší deklarové hodnoty tuku od těch, které naměřili v laboratoři. "Výrobci zřejmě vycházejí z obsahu tuku odstředěného mléka, z něhož jogurt vyrábějí. Jenže jogurt není jen odstředěné mléko, přidává se do něj ještě mléko sušené," míní ředitel ostravského Ekocentra Jiří Pavelka.
Všechny jogurty však nejsou nízkotučné - smetanové mohou, ba dokonce musí mít víc než deset procent tuku. Velmi rozdílné jsou i obsahy vápníku a bílkovin. Jogurt ovocný z jižních Čech, který vyrábí jindřichohradecká Agro-La, má víc než dvakrát tolik vápníku i bílkovin než Trojský smetanový jogurt z Pragolaktosu. Ten má také nejvyšší energetickou hodnotu a nejvíc tuku.
Rozdíl může být i v obsahu ovoce. Zatímco v některých jogurtech jsou skutečné kousky ovoce, jiné jsou ochuceny džemem nebo sirupem, případně umělým aromatem.


Témata: Mikroorganismus