| Strakonice - Volyně - Bavorov - Prachatice |
Půvabné městečko Prachatice leží v podhůří Šumavy, kde se zvlněná jihočeská krajina zvedá k několika tisícovým vrcholkům, jimž kraluje Boubín se svým dvojčetem Bobíkem.
Díky podpoře z evropských fondů bylo v jeho okolí kvalitně spraveno několik motorkářsky zajímavých tras, které rozhodně stojí za svezení.
Nejprve je ale třeba se do Prachatic dostat. Pokud přijíždíte od severu ze Strakonic, vyrazte směrem na Vimperk/Strážný. I když i tato silnice v celé své délce nabízí řadu pěkných pasáží, budeme se jí držet jen do Volyně.
Než tam dorazíme, jako předkrm následujících radovánek se můžeme rozcvičit na lehce kroucené, částečně loni vyspravené silnici, která kopíruje tok Volyňky.
Po vjezdu do Volyně je nutné dát pozor – zhruba po 200 m se hlavní rázně stáčí doprava a směřuje k náměstí, my však v tomto zlomu zahneme doleva nenápadnou odbočkou na Bavorov po silnici č. 142.
První stovky metrů a stoupání z Volyně nejsou slavné, situace se ale brzy změní jakoby mávnutím kouzelného proutku. Čeká nás zhruba 17 km dosti úzké silničky s asi tři roky starým povrchem, kterému se ale vyhýbá těžká doprava, a tak je i dnes na české poměry velmi kvalitní.
Zatáček je hned zkraje požehnaně, několikrát jsou zpestřeny klesáním do různých dolíků a stoupáním na horizonty. Nevelká šířka vozovky umocňuje dojem kontaktu s okolím.
Zvláště v první půlce trasy není rozhled vpřed nijak daleký, a tak je třeba jet rozumně – k zábavě stačí rychlosti kolem 80 km/h.
Pokud nespěcháte, po vaší pravé ruce se vám několikrát otevře okulibý pohled na krajinu s měrem k Vlachovu Březí a na první šumavské vršky za ním, včetně Boubína.
Zhruba po 12 kilometrech je v lese ostřejší zatáčka vpravo. Zajímá-li vás historie, dejte si zastávku. Zhruba 2 km odtud je vzdálena rozsáhlá zřícenina rožmberského hradu Helfenburk z poloviny 14. století.
Pokračování trasy do Bavorova je skoro stejné pěkné jako úsek k Helfenburku. Při vjezdu do Bavorova není nutné dojet na náměstí – odbočte asi třetí uličkou doprava mezi baráčky směrem na Prachatice po silnici č. 141.
Nyní vás čeká cca 15 km do Prachatic a zvláště prvních deset udělá radost. Po cestě nejsou obce a silnička se kroutí neuvěřitelně příjemným způsobem. Povrch je velmi slušný.
Asi po 5 km, ještě před nejtechničtějším úsekem s rychle následujícími zatáčkami, vás čeká přejezd dřevěného mostu se zúženým provozem, který se přejíždí třicítkou.
Zhruba 5 km před Prachaticemi cestu kříží tah z Budějovic na Vimperk. I když jste na hlavní, je dobré ubrat. Dojezd do Prachatic také není špatný, ale už jsou zde trochu roztažené obce s omezením rychlosti.
Pokud si dáte trochu námahy a najdete historické prachatické náměstí, odměnou vám bude příjemná atmosféra a také možnost občerstvení v několika podnicích, které jsou po jeho obvodu.
Motorku lze zaparkovat přímo na náměstí a mít ji tak stále pod dohledem. Asi 150 m od náměstí se nachází vyhlášená indická restaurace, kde je však většinou nutné rezervovat si místo – stojí to však za to.
Kromě té, po které jsme přijeli, vedou z Prachatic dvě zajímavé trasy. Ta první vede po silnici č. 143 na Český Krumlov a nabízí 30 km rychlejší zábavy.
Většina zatáček není moc utažených, a tak se zvolňuje v několika málo obcích, které jsou cestou rozesety. Povrch je starý asi 5 let, ale i zde jezdí především osobní auta, a tak není příliš rozbitý. V poslední části trasa míjí vojenský prostor Boletice.
Nejvíce zážitků ale najdete na pokračování silnice č. 141 (už jsme po ní jeli z Bavorova do Prachatic), která míří do Volar. Někdy je také nazývána Libínské sedlo podle obce a nejvyššího bodu na trase.
Začíná stoupáním s několika vracečkami (jedna z nich se nazývá "americká" – podle příhody z konce druhé světové války, kdy zde měly tragickou nehodu vozy americké armády). Kromě samotné silnice se cestou můžeme potěšit I několika krásnými výhledy na šumavské kopce, vpravo je opět Boubín s Bobíkem.
V parných letních měsících lze projížďku zpestřit koupáním v Křišťanovickém rybníku. Odbočka k němu nastane zhruba po 8 km. Případně (opět pro fanoušky hradních zřícenin) se lze od něj vydat na Hus, jehož sporé zbytky se rozkládají na asi 2 km vzdáleném Ostrohu nad Blanicí.
Klesání do Volar má už trochu rychlejší charakter, zatáčky nejsou tak utažené a je dobré zde dávat větší pozor na auta – zvláště místní znalci se jimi dokáží protáhnout pěkně rychle a sem tam to někoho trochu vynese do protisměru...
Po dojezdu do Volar lze pokračovat směrem k Lipenské přehradě. Je zde sice už trochu větší provoz a pasáže nejsou tak rozkošné, ale jako oddech v příjemném prostředí to funguje, a navíc se nabízí pěkné pokračování podél Vltavy.
