Jestliže přestavba automobilu na plynový pohon žádá investici zhruba od 13 000 do 40 000 korun za pořízení a schválení zařízení ve vozidle, není zmíněná částka závislá na libovůli motoristy. Z nejpodstatnější části ji určuje typ vozu - čím je obyčejnější a jednodušší, tím je plynová technika levnější a naopak.
Nejméně tedy za zařízení zaplatí vlastník dnes už přežitého karburátorového auta bez katalyzátoru, o nemnoho víc dá majitel automobilu se vstřikováním a s neřízeným katalyzátorem a nejvíc obětuje ten, kdo má současný vstřikovaný vůz s řízeným katalyzátorem.
Přestavět na plynový pohon lze každé auto, ovšem i jednodušší schvalování plynového zařízení do provozu mají majitelé nejrozšířenějších vozidel. Pro ta totiž oficiální dovozci jednotlivých typů bez výjimky zahraničních zařízení v předepsaných zkouškách získali povolení k hromadným přestavbám. Na testovacích kilometrech i na úředních formalitách to importéry v souhrnu stálo miliony, leč výsledek je příjemný: vlastník auta jen zadá úpravu příslušnému pracovišti, jemuž policejní dopravní inspektorát důvěřuje natolik, že úpravu schválí automaticky, a změnu za desetikorunový kolek zapíše do technického průkazu vozidla.
Schvalování způsobilosti k provozu ovšem není jednoduché u všech vozů. Jiné než hromadně schválené přestavby úřady v tuzemsku považují za individuální úpravy a za takovou přestavbu automobilu, o jejíž povolení je třeba předem žádat na dopravním inspektorátu. Pozor, mnohde chtějí policisté vidět vůz ještě před vyřízením žádosti. Se zpětnou platností tedy úpravy neschvalují, naopak, nepovolené zásahy pokutují. Na cenu plynového zařízení a jeho montáže nemá způsob schvalování způsobilosti k provozu vliv.
Při individuálních přestavbách je relativně jednoduchá práce s auty bez katalyzátoru i s vozy s neřízeným katalyzátorem, za které se pro schvalovací řízení platí jen za prohlídky ve stanicích technické kontroly, ve stanicích emisní kontroly a nakonec za schválení přestavby na policii. Vše lze - pokud vůz projde všemi instancemi napoprvé - pořídit za 1650 korun.
U většiny "lepších" aut, tedy výrobků s řízeným katalyzátorem, však je schválení zařízení ještě komplikovanější. Emisní kontrola z běžné stanice nestačí, musí být výhradně z uznané státní zkušebny, které jsou v Česku jen v ÚVMV - TÜV Bayern v Praze, v DEKRA - ÚSMD Praha, konkrétně v jeho detašovaném pracovišti v Českých Budějovicích, čerstvě se nyní otevírá třetí zkušebna v Pardubicích. Kontrola auta vyrobeného do října 1994 přitom stojí 6000 korun a za mladší se platí 10 000 korun, což tedy přestavbu na plynový pohon u některých specialit prodražuje až na zmíněných 40 000 korun. Útěchou přitom budiž zkušenost, že s uvedenou, zvlášť náročnou emisní prověrkou nebývají v kontrolních ústavech problémy, pokud vůz má v pořádku katalyzátor a lambda-sondu.
V tuzemsku je nejobvyklejších šest typů plynových zařízení - BRC, Lovato, Tartarini a Star Gas z Itálie a Groot a Vialle z Holandska. Nejrozšířenější jsou BRC a Lovato.
Jednoduchá hromadná přestavba je v tuzemsku povolena u následujících vozidel:
|
Ceny v tuzemsku nabízeného plynového zařízení (Kč) | |||
Typ | karburátorová verze | vstřikování neřízený katalyzátor | vstřikování řízený katalyzátor |
Lovato (Itálie) | 13000 - 14000 | 14000 - 17000 | 20000 - 30000 |
BRC (Itálie) | 13000 - 14000 | 14000 - 17000 | 21000 - 30000 |
Tartarini (Itálie) | 13000 - 15000 | 16000 - 18000 | 21000 - 28000 |
Star Gas (Itálie) | 12500 - 16000 | 16000 - 19000 | 18500 - 24000 |
Groot (Holandsko) | 18000 - 20000 | cca 30000 | cca 35000 |
Vialle (Holandsko) | 16000 - 18000 | cca 28000 | 36000 - 40000 |
Příště se budeme věnovat otázkám, jak volit typ a montážní dílnu zařízení na plynový pohon automobilů.
Směšovací zařízení je řídicí jednotkou plynového pohonu |