Naopak již dobudovaný úsek dálnice D5 kolem Plzně zaznamenává nejnižší hodnoty nehodovosti.
Z posledního průzkumu, který uskutečnilo ředitelství silnic a dálnic v roce 2004 a v prvním pololetí 2005, vyplývá, že nejvíce nebezpečné jsou silniční úseky, které slouží jako alternativa rozestavěných dálnic.
Jako nejnebezpečnější úsek studie označila silnici spojující Lovosice a Teplice, na druhém místě je úsek Poděbrady – Hradec Králové a na třetím Lipník nad Bečvou – Ostrava. Naopak jako nejbezpečnější z průzkumu vyšel obchvat kolem Plzně.
Mediálně nejnebezpečnější komunikací v zemi je dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Výzkum ale jasně prokazuje, že tomu tak není. „Průzkum nepotvrdil, že by dálnici D1 příslušelo označení jako černé čáry českých silnic a dálnic.“ uvádí generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Petr Laušman.
Studie rozdělila nejstarší českou dálnici dálnici na dva úseky. Vyšší nehodovost vykazuje úsek Mirošovice – Brno. Na úseku Praha – Mirošovice, kde je intenzita dopravy největší, byla naměřena nehodovost menší. Ze statistiky vyplývá, že nehodovost na "Dé-jedničce" je zhruba 2x nižší než na vytížených silnicích.
Jak jsou nebezpečné tuzemské silnice a dálnice
(první je nejnebezpečnější)
|
Úsek dálnice/silnice |
Dílnice/silnice |
1. |
Lovosice - Teplice |
silnice I/8 |
2. |
Poděbrady - Hradec Králové |
silnice I/11 |
3. |
Lipník nad Bečvou - Ostrava |
silnice I/47 |
4. |
Vyškov - Kroměříž |
silnice I/47 |
5. |
Tábor - České Budějovice |
silnice I/3 |
6. |
Benešov - Tábor |
silnice I/3 |
7. |
Mirošovice - Brno |
dálnice D1 |
8. |
Brno - konec D1 |
dálnice D1 |
9. |
Plzeň - Rozvadov |
dálnice D5 |
10. |
Mirošovice - Benešov |
silnice I/3 |
11. |
Praha - Mirošovice |
dálnice D1 |
12. |
Praha - Plzeň |
dálnice D5 |
13. |
Praha - Lovosice |
dálnice D8 |
14. |
Trmice - Ústí nad Labem |
dálnice D8 |
15. |
celá délka dálnice D2 |
dálnice D2 |
16. |
Praha - Poděbrady |
dálnice D11 |
17. |
okruh kolem Plzně |
dálnice D5 |
Poznámka: Statistika vychází z údajů RELATIVNÍ NEHODOVOSTI. Relativní nehodovost je dána poměrem celkového počtu nehod za rok a dopravního výkonu na konkrétním úseku dálnice nebo silnice I. třídy.