Semafor s obráceným pořadím barev ve městě Syracuse si vyválčili irští...

Semafor s obráceným pořadím barev ve městě Syracuse si vyválčili irští přistěhovalci v roce 1925 navzdory městkým úřadům. | foto: Doug KerrCreative Commons

Autofotka týdne: Nejslavnější semafor světa je postavený na hlavu

  • 57
Stal se jedním ze symbolů irského odboje proti nadvládě Velké Británie, paradoxně ho ale najdete na území Spojených států. Semafor, který má nezvykle obrácené pořadí barev, si navzdory úřadům vyválčili irští přistěhovalci v první polovině dvacátého století.

Psal se březen 2005 a na poklidné křižovatce ulic Tompkins street a Milton Avenue ve městě Syracuse na předměstí New Yorku zastavila nezvykle velká kolona vozidel. Z jednoho z nich pak vystoupil bývalý irský ministerský předseda Bertie Ahern a s obdivem vzhlížel k malému semaforu zavěšenému na křižovatkou. "Ohromné," prohodil krátce.

Stejně jako tehdejší ministerský předseda zná tenhle malý semafor snad každý Ir. Místo tradičního uspořádání barev na něm totiž svítí zelené světlo zcela nahoře a červené je umístěno dole. A přesně to si irští přistěhovalci ve městě Syracuse přáli.

Státní návštěvě ministerského předsedy tehdy přihlížela i devadesátiletá Rita Davisová. "Můj manžel by se asi zbláznil radostí," říkala vdova po Kennethu Davisovi, který patřil mezi členy skupiny označované jako Stone throwers (vrhači kamenů). Byli to právě oni, kdo si semafor s obrácenými barvami vybojovali s místními úřady.

Příběh skupiny Stone throwers začíná v roce 1925, kdyby bylo město rozdělené podle etnické příslušnosti a Irové byli soustředění do západní části města. Když se na křižovatce již zmiňovaných ulic objevil klasický semafor s červeným světlem nahoře, brali to mladí a hrdí Irové jako urážku. Nelíbilo se jim, že tradiční irská zelená barva se musí krčit pod nadvládou červené britské barvy.

Akce na sebe nenechala dlouho čekat. Osm mladíků začalo červené signální světlo vytrvale ničit kameny, kterým sami říkali irské konfety, až do té doby, než zastupitel John "Huckle" Ryan přesvědčil své kolegy v městské radě, aby se pořadí světel na inkriminovaném semaforu obrátilo. Až do dnešní doby pak zůstal jediným semaforem v Americe, který se vymyká tradičnímu spořádání.

I přesto, že pro irské přistěhovalce šlo jednoznačně o úspěch, svoji veřejnou popularitu získal až mnohem později. První písemná zmínka v lokálních novinách se dokonce objevuje až v roce 1949.

O úspěchu mlčeli i samotní členové skupiny. Podle slov manželek se báli, že by je za porušování zákona mohl postihnout trest. "Každý tady znal každého a nikdo se k této věci nechtěl přihlásit," říká Mary Dorseyová, vdova po dalším z členů skupiny.

O semaforu mlčeli i ostatní irští přistěhovalci. Ti měli pro změnu strach, že by městská rada mohla své rozhodnutí odvolat a pořadí barev opět obrátit.  "Město ho opravdu nemělo rádo," říká Mary Dorseyová.

Po devadesáti letech už nežije ani jeden z členů Stone throwers. Dokonce ani semafor už není původní, v šedesátých letech minulého století ho nahradil modernější přístroj. I tak má ale obrácené barvy a jeho sláva šplhala strmě vzhůru.

V roce 1997 uspořádali místní Irové sbírku a přesvědčili město, aby zbouralo starý dům na křižovatce. Jeho místo pak nahradil památník Tipperary Hill Heritage Memorial, který je věnován boji za "pravý" irský semafor. Skupinu připomíná i nedaleká kavárna s názvem Stone Throwers Cafe.

Ani jeden z mladých mužů tehdy patrně netušil, jaký odkaz po sobě nakonec zanechají. "Stal se důležitým mezníkem pro Iry na celém světě," řekl Pat Ahern, předseda irské komunity města Syracuse.