Některým články v novinách pomohly, jiní zatím jen čekají

Za pět let existence přílohy pro severní Moravu a Slezsko popsali reportéři MF DNES mnoho pozoruhodných osudů a událostí, které prožili obyvatelé tohoto kraje. Někdy to byly pro čtenáře články možná nepříjemné, protože v nich četli o vážných tématech a událostech, jindy se zase dozvěděli o lidech ze svého okolí, kteří se vymykají běžnému způsobu života v tomto kraji. Jak tito lidé reagovali, když si o sobě přečetli v novinách? Jak je bralo jejich okolí? Pomohlo jim zveřejnění jejich osudů? Nebo se stali terčem narážek? Na to jsme se zeptali některých z těch, o nichž příloha MF DNES v minulých pěti letech psala. S děsem sledovali čtenáři především povodně v roce 1997. Obyvatelé Zátoru jsou jedni z těch, kteří se na stránkách MF DNES objevovali velmi často. "Vaši novináři, ale ani další média, mi nikdy nevadili, ač jsem byla tehdy psychicky na dně," říká Marie Matějáková ze Zátoru. "Díky článkům jsme dostali mnoho pomoci a našli přátele tam, kde bychom je nikdy nehledali," říká žena, která i přes hrůzu, při které přišla o domov, bydlí opět u řeky Opavy. "Miluji tu řeku a teď na ni vidím ze všech oken." Téměř celý rok 1998 sledovali lidé na Bruntálsku natáčení francouzsko-amerického velkofilmu Luka Bessona Johanka z Arku. Hlavní hvězdu filmu Millu Jovovichovou tehdy při nebezpečných scénách na koních zastupovala Naděžda Knopová z chovatelské stáje v Rudné pod Pradědem. "Vy novináři jste byli nedočkaví. Ještě jsem ani se svým koněm Majálesem ten slavný skok nenatočila a už jsem byla hrdinkou novin. Doufala jsem však, že mi články pomohou k dalšímu filmování, které mi učarovalo. Zatím ale čekám marně, koňáci ve filmu si místa velmi hlídají," říká žena. "Chtěla bych jen poopravit efektní titulek MF DNES. Na statisty jsem křičela opravdu jen maličko," usmívá se česká Johanka z Arku. Jedním z nejotřesnějších kriminálních případů, o němž příloha MF DNES informovala, byla v roce 1995 vražda malého děvčete z Ženklavy u Štramberku. Holčička nesla otci do práce svačinu a na lesní cestě ji přepadl a brutálně zavraždil nebezpečný deviant. Vražda vyvolala v Ženklavě hrůzu a obyvatelé tehdy žádali peticí obnovení trestu smrti. "Nechci na to vzpomínat, stále mne ten případ děsí. Je to za námi, chci zapomenout," říká dnes starosta Ženklavy Josef Juroška. "Ale MF DNES sledovala celý případ velmi dobře, přestože mne na počátku považovala za republikána," říká muž, který tehdy prohlásil, že kdyby měli v parlamentu republikáni většinu, trest smrti by zavedli. Šok obyvatel obce pramenil zejména z toho, že vraha znali a den předtím marně policii upozorňovali, že se chová nebezpečně a obscénně. Od minulého roku sleduje příloha pro severní Moravu a Slezsko několik výjimečných obyvatel kraje, o nichž každý měsíc přináší nové informace. Seriál mapuje jak život v nezvyklém prostředí, jako jsou útulky bezdomovců, zařízení pro nevidomé, nebo osudy lidí v mezních situacích. Poslední kategorii zastupovala před rokem dvacetiletá dívka Jana Školová, která přežila havárii zaviněnou jejím přítelem. Při nehodě utrpěla zranění, jež ji upoutaly na invalidní vozík. Redaktorka MF DNES Ivana Lesková sledovala dívku půl roku , než se Jana Školová rozhodla seriál ukončit kvůli narážkám okolí i některých lékařů, kteří ji léčili. "Nelituji, že jsem se se čtenáři dělila o svůj příběh, ale musela jsem seriál ukončit. Setkávala jsem se občas s jízlivými poznámkami, že chci být mediální hvězdou," řekla dívka, jejíhož přítele soud zprostil viny. Už přes rok však mají čtenáři možnost co čtyři týdny sledovat život horala Miroslava Surovce z beskydské samoty, který v sedmdesátých letech vyměnil město za klid horské samoty. "Ze začátku jsem si na pravidelné sledování nemohl zvyknout. Zvláště, když jsem v jednom z prvních článků vypadal, že ani nepoznám, jestli je kráva březí nebo ne," usmívá se pod šedivými vousy horal, k němuž se redaktoři MF DNES pokaždé těší na skvělou kávu s čerstvou domácí smetanou. "Teď už jsem si ale zvykl i na to, že novinář občas potřebuje článek zdramatizovat. Díky seriálu jsem se setkal s novými přáteli i s lidmi, které jsem léta neviděl," říká muž, jenž se stal známým. A čtenáři? Po jednom ze článků o horalovi telefonovala například do redakce bývalá žákyně Miroslava Surovce. "Ještě nikdy mne článek v novinách nedojal k slzám. Holky tady kolem na mne hledí a nechápou," svěři la se žena.