Němečtí zelení opět vyrazili do boje proti neomezené rychlosti na tamních dálnicích. Chtějí zavést stodvacetikilometrový limit, který má třeba sousední Švýcarsko.
Podle ekologů by se tak snížily o 30 emise, které auta, svištící na německých "autobahn", vyprodukují. Zastánci omezení dálniční maximálky říkají, že kromě omezení hluku a znečištění by snížení rychlosti přineslo také nižší počet nehod a mrtvých.
Německý ministr dopravy Wolfgang Tiefensee návrh na omezení dálniční rychlosti odmítá. Říká, že je pro snižování exhalací, podobné opatření však prý postrádá smysl.
S myšlenkou omezení rychlosti na dálnici přišel loni v létě také italský ministr dopravy Alessandro Bianchi, ten se také opíral o bezpečnostní důvody.
Silná lobby německých automobilek ještě dodává, že honba za rychlostí vede výrobce k vývoji stále bezpečnějších a lepších aut.
Na obranu závodivých řidičů se postavil i německý list Financial Times Deutschland, napsal, že neomezená dálniční rychlost je pro Němce to samé jako bageta pro Francouze. "Nikdo ve Francii by si neodvolil je o kulturní charakteristiky země připravit," napsal.
Přibližně na třetině německých dálnic je maximální rychlost značkami omezena na 120 kilometrů v hodině, na zbytku dálniční sítě platí pouze doporučená stotřicítka.
Jaká rychlost na dálnici je vůbec bezpečná?
Při určování maximální rychlosti je třeba zohlednit především technické parametry dálnice. Je třeba také mít na mysli nedokonalost člověka. Ne každý řidič má reflexy Michaela Schumachera a je třeba se smířit s tím, že silnice patří i řidičům s méně vyvinutými vlohy k řízení.
Lékaři upozorňují na to, že lidské oko je "zkonstruováno" tak, že bez problémů dokáže reagovat a plnohodnotně vnímat podněty do rychlosti zhruba 50 kilometrů v hodině. Čím rychleji tedy řidič pojede, tím více se musí spoléhat na získané návyky, reflexy, u závodníků na trénink, a také doufat, že nebude muset řešit opravdu krizovou situaci.
