Ještě docela nedávno jsme žili v iluzi, že automobilky staví především na průzkumech trhu a všestranně vyvážených kompromisech – a teď, v době krize, by to mělo platit dvojnásob. Jenže Nissan má jiný názor a absenci v několika důležitých tržních segmentech se snaží vyrovnat velmi odvážnou novinkou. S qashqaiem mu to vyšlo nad očekávání, takže teď by rád sestoupil ještě níže.
Qashqai v nižší střední třídě nahradil běžný hatchback čímsi, co sice používá podobnou techniku, ale při srovnatelných výrobních nákladech zároveň vypadá jako SUV a prodává se skvěle i při vyšších cenách.
Stejný model by mohl zafungovat i podruhé. Proto se bez průtahů přeměnila v sériový model Juke loňská ženevská, hodně odvázaná studie Qazana. A světe div se – zvenčí neubyla snad jediná výstřední křivka. A že jich je.
Výsledek se vysmívá poučkám o využití obestavěného prostoru, místem totiž doslova hýří, ačkoliv ho na celkové délce 4135 mm zdánlivě moc není. A tak vznikla podivuhodná směs přídě okoukané u většího murana, extrémních lemů blatníků a výrazně stoupajícího pontonu s úzkou střechou a malými okny. A aby toho nebylo dost – záď se, místo honění každého litru pro zavazadla, pěkně dynamicky sklonila a ozdobila ve své třídě nevídanými mnohotvarými koncovkami, jako má např. nekompromisní sporťák 370Z.
Uvnitř pokračuje pozdvižení, juke rezignoval na pokusy o praktičnost v míře dnes už často neviděné. Z křivek sestavená palubní deska odkazuje, spolu s volantem, taktéž na sportovní kupé 370Z. Středová konzola dostala výraznou povrchovou úpravu a stává se součástí interiérového konceptu. Cenu za efektní vzhled však platí zadní polovina auta. Místo je tam nejvýš pro malé děti, ty se však ani neporozhlédnou maličkými bočními okny pořádně po světě. Totéž platí pro kufr, plně zasluhující označení "symbolický".
Ambice vozu stvrzuje použitá technika – ta z velké části pochází z většího qashqaie, vpředu jsou proto vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzní příčkou. U verzí s elektronicky spínaným pohonem všech kol spočívají zadní kola na víceprvkových závěsech.
Motory přinášejí novinku. Zatímco základem budou renaultovské čtyřválce 1,5 dCi 81 kW, zbylé motory jsou zcela v režii Nissanu. Dvě různé zážehové šestnáctistovky se nabízejí buď v atmosférické verzi (1598 cm3, 86 kW, možnost CVT), nebo přímovstřikové přeplňované (1618 cm3, 140 kW, 240 Nm).
Všechny motory, s výjimkou slabší šestnáctistovky, přinášejí šestistupňové převodovky. Zejména poslední jmenovaná dobře ilustruje ambice modelu, který se dále snaží v zákaznících podpořit absurdní myšlenku, že spojení "sportovní SUV" je vlastně docela dobrý nápad.
Výsledek je šokující – v dnešní ultraracionální době si podobné hýření nedovolují ani úspěšnější automobilky. Ale pro Nissan je to možná pokus o záchranu; vždyť momentálně nemá v Evropě obsazenou střední třídu a v podstatě mu chybí jakýkoliv tradiční hatchback, sedan či kombi.
V rámci aliance s Renaultem zkrátka dostala tradiční japonská značka roli vyplňovatele tržních mezer, zatímco Renault, jakkoliv futuristická značka, se paradoxně věnuje tradičnějším typům aut. A tak Nissanu Juke zbývá buď ohromující úspěch, nebo totální zatracení.
