Moderní vozy mají o dost vyšší spotřebu, než jaká je uváděna v technických specifikacích. Hledali jsme odpověď na otázku, jak je to se spotřebou opravdu úsporného vozidla, kde je ověřena skutečnými jezdci.
Proto jsme rozhodli vyzkoušet extrémně úsporné auto se spotřebou 0,4 litru na sto kilometrů v rukou běžného řidiče. Volba padla na redaktora, který netestuje auta, ale užívá vůz podobně jako většina českých rodin, tedy hlavně na nákupy nebo dovolenou. Zjistil, že kromě jízdního stylu hraje velkou roli i váha vozu.
Zapomeňte na brzdu a plyn
Extrémně úsporná jízda speciálním vozidlem nepřekypuje pohodlím pro řidiče. Jednomístný prototyp Shell Eco-marathon Urban Concept kvůli snížení hmotnosti postrádal nejen klimatizaci, ale také vše ostatní, co není třeba. Chybělo polstrování, budíky na přístrojové desce či rádio, během jízdy především odpružení a posilovač řízení. Vůz byl zkrátka maximálně odlehčen.
Doslova to bylo vozítko pro jednu štíhlou malou holku. Při pohledu zvenčí dojem plnohodnotného vozu dělala litá kola, tvar přístrojové desky a volant. Pochopitelně vůz měl zpětná zrcátka, vnější osvětlení, pětibodový pás a sportovní sedačku. Trpěnou přidanou hmotností byl hasící přístroj.
Skromná přístrojová deska.
Sportovní sedadlo bylo optimální jezdce malého vzrůstu.
Naše jízda proběhla na městském okruhu v Rotterdamu, kde dnes (21. května) startují do ostrého závodu Shell Eco-Marathon roztodivné prototypy zaměřené na co nejnižší spotřebu energie, kromě speciálů poháněných spalovacím motorem (tankujících benzin, naftu, ethanol, plyny) mají svou kategorii i elektromobily.
Zaškolení na způsob jízdy pak proběhlo v dvoumístném prototypu Shell Eco-marathon Urban Concept.
Jak jezdí redaktorPři běžné jízdě jsem řidičem typu „profesor zeměpisu na dovolené“. Mám tedy rád pohodlí a hodně místa ve voze. Nerad mačkám pedály, tudíž nepotřebuji cítit zatlačení do sedačky nebo si vychutnávat kvalitu brzd. Na druhou stranu nerad zpomaluji v zatáčkách. Spěchavec, který mě předjel na rovince, mě v zatáčce většinou zbrzdí. Při jízdě do stoupání mi nevadí zpomalení, prostě podřadím a nemačkám víc plynový pedál. Přesto mám větší spotřebu, než je uváděná papírová, což je u dnešních aut běžné. |
Instruktor mě seznámil s ideální stopu a způsobem jízdy. Radil, kde se rozjet a kde jet setrvačností. Podle instrukcí je nejdůležitější minimálně brzdit a držet ideální stopu. Zároveň jsem musel udržet určitou průměrnou rychlost.
Jednoduše řečeno jsem se měl rozjet na výjezdu ze zatáčky a poté jet setrvačností na volnoběh. Vypínání motoru, které dělají jezdci při soutěži o nejnižší spotřebu, instruktor raději nedoporučil.
Radil také na dlouhých rovinkách přidat plyn jen tak, aby nebylo nutné brzdit v zatáčce.
Jak se jede na spotřebu 1,41 l/100 km
Pochopil jsem, že samotný závod bude peklo. V kabině je málo místa, horko a pérovaní obstarávají pouze pneumatiky. Ze svého oblečení jsem během školení a závodu využil pouze obuv, jelikož se fasovala závodní kombinéza a nepříliš pohodlná přilba.
Prototyp Shell Eco-marathon Urban Concept při testování evropskými novináři.
Do sedačky mě přišpendlili pětibodovým závodním pásem. Prostor byl stísněný a v rozpáleném vozu bez klimatizace jsem s obtížemi dýchal. Pochopil jsem, že 185 centimetrů vysoký a 105 kilogramů těžký závodník sem nepatří. Ideálním řidičem je vlastně drobná řidička.
Helmou jsem se zarazil o plech stropu, navíc jsem musel sklonit hlavu. Absence pérování díky tomu proměnila mou hlavu v kladívko, které jednou až třikrát za sekundu „vyklepávalo“ ve střeše tvar přilby.
V ostrém závodě mají jezdci za úkol ujet předepsaný počet kol s nejmenším výdejem energie.
Problémů bylo více. Pedál plynu byl velmi tuhý, měl jsem pocit, že ho mačkám až na podlahu. Vůz téměř neakceleroval, jen se pomalu ploužil. Využití setrvačnosti se proměnilo v nedostižitelný sen. Nohu jsem měl neustále na plynu, aby šla udržet požadovaná průměrná rychlost.
Nakonec jsem na úspornou jízdu v podstatě rezignoval a byl jsem vděčný, že se v ideální stopě dovleču do cíle. Až v poslední zatáčce jsem se naštval a pořádně přitlačil na plyn.
Vyplatilo se to. Předchozí pocit „plynu na podlaze“ byl mylný. Poprvé vůz akceleroval, a tudíž šlo využít setrvačnost.
Závěrečné zjištění o reálné spotřebě bylo překvapivé a dovedlo nás k poznání, že na stylu jízdy závisí mnohem více, než jsme soudili. V rukou novinářů měl prototyp spotřebu vyšší dokonce o více než 200 %, pokud srovnáváme s eco-závodníky. A to není zrovna málo.
Shell Eco-marathon Urban ConceptZákladní rozměry: Celková pohotovostní hmotnost: 228 kg Motorový olej: Shell Helix Ultra Extra 5W-30 Transmise: samočinná CVT převodovka, pohon jednoho zadního kola řetězem s převodem do pomala a rychloběžnou spojkou |
